10 C 178/2025-106 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal, aby žalované byla uložena povinnosti zaplatit žalobci částku 127 958 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce civilního řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , anonymizováno, . Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, podala žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , s tehdejším sídlem , adresa, (jež zanikla výmazem z obchodního rejstříku dne , datum, , přičemž v soudním řízení došlo k procesnímu nástupnictví na straně žalobkyně nejprve na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a následně na aktuální žalobkyni společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , proti žalované společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , s tehdejším sídlem , adresa, (jež zanikla výmazem z obchodního rejstříku dne , datum, , přičemž procesními nástupci byli mimo jiné žalobci), k Městskému soudu v Brně žalobu o určení vlastnického práva k budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemcích p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a jednotky č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, (tedy i jednotky č. , Anonymizováno, ) v této budově se nacházející, vše v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , a domáhala se určení, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníci těchto nemovitostí, kdy velikost jejich spoluvlastnických poměrů odpovídá poměru, v jakém je z vlastních zdrojů vytvořili. Městský soud v Brně zahájil o žalobě řízení vedené pod sp. zn. , anonymizováno, . Žalobce má ve svém výlučném vlastnictví jednotku č. , Anonymizováno, , způsob využití byt, vymezenou v budově č. p. , adresa, , byt. dům, to vše v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , na základě smlouvy kupní o převodu vlastnictví jednotky ze dne , datum, , kdy právní účinky vkladu jejich vlastnického práva nastaly dne , datum, . , jméno FO, žádost žalobkyně byla v katastru nemovitostí u jednotky zapsaná poznámka o podané žalobě dne , datum, a poznámka spornosti dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Žalobce je přesvědčen, že měl být účastníkem předmětného soudního řízení ode dne nabytí vlastnického práva k jednotce. Společnost , právnická osoba, od tohoto data nebyla pasivně věcně legitimovaná ve vztahu k jednotce a žaloba byla ve vztahu k jednotce vadná a neprojednatelná. Ve způsobu, jakým Městský soud v Brně vedl předmětné soudní řízení, lze spatřovat nesprávný úřední postup a vícero pochybení na straně Městského soudu v Brně, jež vyústily ve vydávání opravných usnesení a rušení usnesení Městského soudu v Brně odvolacím soudem, a ve výsledku ve zcela nepřiměřené průtahy celého řízení. Ač pro žalobce předmětné soudní řízení dne , datum, skončilo, Městský soud v Brně v dané věci stále meritorně nerozhodl. Městský soud v Brně dodnes ani nezahájil dokazování, neboť na jednání dne , datum, toliko usnesením rozhodl o procesním nástupnictví u dvou žalovaných osob, o kterých opomenul rozhodnout dříve, a následně odročil jednání na neurčito za účelem doručení usnesení o záměně účastníkům na straně žalovaných. Žalobce uvádí, že se soudním řízením o určení vlastnictví k nemovitosti dostal do právní nejistoty, kdy nebylo postaveno na jisto, zda má předmětnou bytovou jednotku v hodnotě několika milionů korun českých ve svém vlastnictví, či nikoliv (ač on sám se znalostí obsahu soudního spisu měl nedůvodnost a šikanóznost žaloby za očividnou, právní nejistota veřejnosti, včetně potenciálních zájemců o jednotku, vidící poznámku spornosti zapsanou v katastru nemovitostí byla značná). V uvedené věci je zcela zjevné, že Městský soud v Brně nevydal rozhodnutí ve lhůtě přiměřené, když nevydal žádné meritorní rozhodnutí za dobu 14 let. Současně je také vhodné poukázat na mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu, kde tento uvedl, v souladu s rozhodovací praxí Evropského soudu, že porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je nesprávným úředním postupem, samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla způsobena dotčeným osobám imateriální újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění. , jméno FO, základě výše uvedeného je nesporné, že žalobce má nárok na přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy, která byla způsobena při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem. Náhradu v požadované výši žalobce vyčísluje v souladu se stále aktuální judikaturou Nejvyššího soudu a v souladu s principy odškodňování, jež jsou v obdobných případech aplikovány Evropským soudem pro lidská práva a zejména stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010. S ohledem na tyto skutečnosti má žalobce za to, že by měla být stanovena základní částka zadostiučinění za jeden rok řízení ve výši 20 000 Kč. Žalobce zároveň navrhl zvýšení celkové částky s ohledem na postup soudu během řízení, dále s ohledem na složitost řízení, kdy řízení nebylo skutkově ani právně složité, dále vzhledem ke skutečnosti, že žalobce svým jednáním nikterak nepřispěl k průtahům v řízení, naopak to byl on, kdo dvakrát urgoval postup v řízení o určení vlastnictví žádostmi o nařízení jednání a také s ohledem na význam předmětu řízení, neboť předmět řízení pro něj měl značný význam, a to zejména s ohledem na vysokou hodnotu jednotky, která je v hodnotě několika milionů korun českých. S přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem případu žalobce navrhl základní částku za jeden rok řízení zvýšit o 40 %. Žalobce tak nárokoval celkem částku ve výši 149 333 Kč (tj. 5 let x 28 000 Kč + 9 333 Kč za 4 měsíce šestého roku). Žalovaná však žalobci poskytla pouze částku 21 375 Kč. Žalobce tuto částku považuje za nedostačující, a to i s odkazem na inflaci.2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Zrekapitulovala průběh řízení a zopakovala své stanovisko, které poskytla již ve fázi předběžného uplatnění nároku, že celkovou délku řízení je nutné posuzovat v době, kdy byl žalobce účastníkem samotného řízení, tedy od , datum, do , datum, , tj. 1 rok a 7 měsíců. Uvedenou délku lze hodnotit jako nepřiměřenou a představovala tak nesprávný úřední postup. Žalovaná při stanovení odškodnění vycházela z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení s odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu s tím, že z důvodu složitosti věci základní částku snížila o 5 %. Význam řízení hodnotila jako standardní. Základní částku dále snížila z titulu sdílené újmy. Žalovaná tedy poskytla žalobci finanční zadostiučinění ve výši 21 375 Kč. Tuto formu kompenzace považuje žalovaná za dostačující.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění i nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti:4. Žalobce uplatnil u žalované dne , datum, svůj nárok na peněžité zadostiučinění ve výši 149 333 Kč (nesporná tvrzení účastníků, stanovisko žalované z , datum, ). Dne , datum, vyhotovila žalovaná ve věci stanovisko, v němž s odkazem na rekapitulaci posuzovaného řízení a relevantní tuzemskou i zahraniční judikaturu konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Dále pak žalovaná uvedla, že poskytnutí finančního zadostiučinění ve výši 21 375 Kč představuje odpovídající formu odškodnění. Ve zbytku byl proto uplatněný nárok žalobce shledán nedůvodným (stanovisko žalované ze dne , datum, ).5. Ze spisu vedeného Městským soudem v Brně pod sp. zn. , anonymizováno, soud zjistil následující: , právnická osoba, .6. Ze spisu vedeného Krajským soudem v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, soud zjistil následující: , datum, .7. Z návrhu na zápis poznámky spornosti ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně (v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , anonymizováno, ) podala ke Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, návrh na zápis poznámek spornosti, a to mj. k bytové jednotce č. , Anonymizováno, .8. Z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, bylo zjištěno, že vlastnické právo k bytové jednotce č. , Anonymizováno, svědčí žalobci, a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, . U jednotky byla zapsaná poznámka o podané žalobě a poznámka spornosti dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, .9. Soud vyzval žalobce podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, aby doplnil relevantní skutková tvrzení ke skutečnosti, jakým konkrétním způsobem byl žalobce omezen poznámkou spornosti v katastru nemovitostí a k požadovaným skutkovým tvrzením označil důkazy. Současně byl poučen, že pokud zůstane procesně nečinný či pokud řádně nenavrhne důkazy, případně svá tvrzení neprokáže, může to pro něj znamenat neúspěch ve sporu. Právní zástupce žalobce v reakci na výzvu soudu uvedl, že