17 C 85/2024-62 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 11. 2024 se žalobce domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u , adresa, (dále také jen „předmětné řízení“ či „posuzované řízení“). Svůj návrh odůvodnil tím, že předmětné řízení bylo řízením kompenzačním a bylo zatíženo zmatečností vyslovenou v čl. 28 odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu č.j. , Anonymizováno, kdy Nejvyšší soud označuje zrušovaný rozsudek odvolacího soudu za nepřezkoumatelný. Odvolací soud byl veden pouze snahou poškodit žalobce a nikoliv snahou o hledání spravedlivého rozhodnutí. Soudní ping-pong, který v daném řízení probíhal, není možné klást k tíži žalobci s odkazem na víceinstančnost řízení. Předmětné řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, čímž bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces. Žalobce požadoval odškodnit celou délku řízení, nikoliv pouze za dobu do podání žádosti o odškodnění. Žalovaná bagatelizuje nárok žalobce snížením základní částky na částku 15 000 Kč za rok trvání řízení, kdy tato částka již nereflektuje hledisko přiměřenosti, a to již jen s ohledem na plynutí času od vyslovení závěru o doporučeném rozpětí mezi 15 000 Kč a 20 000 Kč. Zároveň žalovaná bagatelizuje nárok žalobce snížením základní částky o 15 % za instančnost řízení za situace, kdy je řízení postiženo soudním „ping-pongem“. Zároveň žalovaná nezohlednila zmatečnostní postup odvolacího soudu, ačkoliv tento byl jasně vyjádřen v rozsudku Nejvyššího soudu. Zároveň není dle názoru žalobce na místě stálé odmítání valorizace rozmezí částek 15 000 Kč – 20 000 Kč za rok trvání řízení, když toto rozmezí bylo stanoveno v roce 2009 za zcela jiných socio-ekonomických podmínek. Od roku 2009 došlo k podstatnému nárůstu průměrné mzdy (včetně platu soudců). Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované dne 23. 2. 2024, dne 11. 6. 2024 přiznala žalovaná žalobci částku 58 125 Kč, kterou mu vyplatila dne 13. 6. 2024. Žalobce tedy požadoval úhradu částky 141 875 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 14. 6. 2024 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že u ní žalobce skutečně dne 23. 2. 2024 uplatnil nárok na poskytnutí omluvy a zadostiučinění ve výši 200 000 Kč za nesprávný úřední postup v předmětném řízení, žalovaná jeho žádosti částečně vyhověla, když konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, žalobci se omluvila a poskytla mu zadostiučinění ve výši 58 125 Kč. Žalovaná ve svém vyjádření stručně shrnula průběh posuzovaného řízení, načež konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kdy toto řízení trvalo (v době projednání předběžného uplatnění nároku u žalované) 6 let a 2 měsíce, přičemž do celkové délky řízení byla započítána i doba předběžného projednání nároku u žalované, a to od 20. 3. 2018. V průběhu řízení došlo k prodlevě soudu v době od listopadu 2021 do srpna 2022, jinak řízení probíhalo plynule. K délce řízení přispělo i to, že se soud I. stupně opakovaně v průběhu roku 2019 snažil o zapůjčení podkladového trestního spisu, se kterým ale bylo neustále pracováno, a jeho zapůjčení tedy nebylo možné. Při určení výše přiměřeného zadostiučinění vycházela žalovaná z částky 15 000 Kč za rok, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení (s modifikací ohledně prvních dvou let trvání řízení, kdy je přiznáváno zadostiučinění v poloviční výši). Základní částku pak ponížila o 10 % z důvodu jisté procesní složitosti řízení, kdy žaloba byla podána u místně nepříslušného soudu, po konání prvního jednání pak žalobce rozšířil žalobu o zcela nový nárok, načež tedy bylo soudem rozhodováno o dvou samostatných nárocích na odškodnění. Z důvodu počtu stupňů soudní soustavy byla základní částka snížena o dalších 15 %. Ve věci bylo rozhodováno dvakrát soudem I. stupně, třikrát odvolacím soudem a v době projednání nároku žalobce žalovanou probíhalo třetí dovolací řízení iniciované žalobcem. Žalobce se na délce řízení částečně podílel, když podal žalobu k místně nepříslušnému soudu, žaloba pak byla v průběhu řízení rozšiřována a po období nečinnosti, když bylo nařízeno jednání, bylo toto odročeno na žádost právního zástupce žalobce. Význam řízení byl hodnocen jako standardní, resp. v daném případě je třeba zvážit, zda není význam předmětného řízení pro žalobce nepatrný, když se jedná o odškodnění odškodňovacího řízení, v rámci něhož mohl žalobce navrhnout navýšení přiznané částky. Poskytnuté zadostiučinění je tedy dostatečné. Co se týče požadovaných úroků z prodlení, tyto může žalobce požadovat až po uplynutí šestiměsíční lhůty k vyřízení žádosti, která byla žalované doručena dne 23. 2. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaná projednala žádost žalobce v zákonné šestiměsíční lhůtě, přizná-li soud žalobci odškodnění na základě výpočtu žalované pouze s ohledem na plynutí času, nevzniká žalobci právo na úrok z prodlení ani na náhradu nákladů řízení. Pro případ, že by soud žalobě byť i jen částečně vyhověl, požádala žalovaná o lhůtu k plnění v trvání 15 dní s ohledem na skutečnost, že její plnění je vázáno na státní rozpočet.3. Na to reagoval žalobce s tím, že navýšení přiměřeného zadostiučinění v kompenzačním řízení za délku tohoto kompenzačního řízení je neúčinným prostředkem ochrany, když zde ten stejný soudce rozhoduje o nesprávném úředním postupu ve svém řízení. Kdyby byl význam předmětného řízení pro žalobce minimální, neinvestoval by tento nemalé prostředky do soudních poplatků a právní zastoupení, aby se domohl svých práv. Co se týče podání žaloby k místně nepříslušnému soudu a rozšíření žaloby, přiměřené zadostiučinění se za první dva roky trvání řízení krátí na polovinu právě z důvodu, že jsou řešeny tyto běžné záležitosti jako místní příslušnost a podobně.4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce dne 23. 2. 2024 uplatnil u žalované nárok na poskytnutí omluvy a zadostiučinění ve výši 200 000 Kč za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u , adresa, , žalovaná jeho žádosti částečně vyhověla, když konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, žalobci se omluvila a poskytla mu zadostiučinění ve výši 58 125 Kč.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:6. , adresa, /, Anonymizováno, ).7. Ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, byl podán dne 2. 1. 2025 návrh na zahájení řízení k Ústavnímu soudu, a to ve vztahu k žalobci. Věc je vedena pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zjištěno z přípisu Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2025).8. Soud neprovedl dokazování žádostí žalobce o odškodnění včetně doručenky, potvrzením příjmu podání ze dne 26. 2. 2024, přípisem žalované ze dne 11. 6. 2024, stanoviskem žalované ze dne 11. 6. 2024 a kopií omluvy ze dne 11. 6. 2024, neboť skutečnosti těmito důkazy prokazované byly mezi účastníky nesporné.9. S ohledem na skutková zjištění v této věci, kdy je posuzována délka řízení a bylo provedeno dokazování celým spisem, soud nečinil závěr o skutkovém stavu.10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:11. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zák. o OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.12. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.13. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.14. Podle § 5 písm. b) zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.15. Podle § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.16. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.17. Podle § 15 odst. 1 zák. o OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.18. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.19. Podle § 31a odst. 1 zák. o OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.20. Podle § 31a odst. 2 zák. o OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo m