19 C 102/2025-57 — Obvodní soud pro Prahu 2

Manžel se návrhem domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu účastníci nežijí jako manželé, intimně spolu nežijí a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se narodily dvě děti, a to nezl. , anonymizováno, , a nezl. , anonymizováno, , o jejichž výchově bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovaným dětem pro dobu po rozvodu.Manželka se svým vyjádřením ze dne , datum, připojila s tím, že shodně s manželem popsala, že manželství je pro vzájemné rozpory hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Potvrdila, že na , Anonymizováno, se ze společné domácnosti s dětmi odstěhovala, oba manželé již mají jiné partnery a sdílí s nimi domácnost.S ohledem na skutečnost, že manžel byl v době podání návrhu na rozvodu občanem , Anonymizováno, a manželka občanskou , Anonymizováno, , na projednávanou věc dopadá , anonymizováno, Vzhledem k tomu, že oba účastníci řízení o rozvod manželství mají bydliště na území České republiky, je v řízení o rozvod manželství dána pravomoc orgánů České republiky (čl. 27 odst. 2 smlouvy o právní pomoci). V souladu s čl. 26 odst. 2 smlouvy o právní pomoci je pak třeba s ohledem na skutečnost, že každý z manželů je občanem jedné ze smluvních stran smlouvy, použije se právní řád smluvní strany, u jejíhož orgánu řízení o rozvod probíhá, tedy právní řád České republiky.Oba manželé pak vyslovili souhlas, aby soud postupoval dle § 115a o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání.Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.Soud má za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, . Z manželství se narodily dvě děti, a to nezl. , anonymizováno, , a nezl. , anonymizováno, , o jejichž výchově bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovaným dětem pro dobu po rozvodu, Orgán sociálně právní ochrany dětí neshledal, že by manželství nebylo možné rozvést pro zájmy jejich dětí, daných zvláštními důvody.V souzené věci tak soud na základě shodný tvrzení manželů má za prokázané, že manželství je rozvráceno, manželé nemají zájem v manželství setrvat, manželé nevedou společnou domácnost a nežijí spolu již od , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, , oba již mají nové partnery a s nimi tvoří společné domácnosti. Obnovení manželského soužití tak soud považuje za nereálné. Příčiny rozvratu shledává soud v dlouhodobém odcizení manželů a následné navázání dlouhodobých vztahů s novými partnery, tedy ve stavu, který jim neumožňuje další společné soužití, jak tomu vyžaduje jinak trvání svazku manželského.Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a manželství rozvedl.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 věta první z.ř.s., podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, v daném případě ale soud takové okolnosti neshledal.