19 C 15/2025-35 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 14 998,09 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s celkovým limitem ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Dohodli se, že úvěr spolu s úrokem ve výši 16,90 % budou spláceny ve výši 300 Kč měsíčně počínaje , Anonymizováno, . Žalovaný porušil svou povinnost z uzavřené smlouvy, když kontokorentní úvěr řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně ke dni , datum, prohlásila úvěr v souladu se smlouvou za splatný. Žalovaná částka sestává z jistiny (9 998, 40 Kč), kapitalizovaného úroku z úvěru (1 714, 40 Kč) a úroku z prodlení (997, 20 Kč), vč. poplatků (2 288, 09 Kč) a příslušenství, představované smluvním úrokem a úrokem z prodlení z částky 9 998, 40 od , datum, do zaplacení. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.3. K výzvě soudu žalobkyně stran ověření úvěruschopnosti žalovaného doplnila, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena dle informací získaných od žalovaného, doplněné o údaje evidované v interních databázích žalobkyně i externích databázích (CBCB, insolvenční rejstřík, CEE atd). Vlastní hodnocení bylo provedeno porovnáním jeho příjmů (příjem ze zaměstnání ve výši 29 443 Kč měsíčně), výdajů (minimální částka na úhradu nutných životních nákladů ve výši 9967 Kč měsíčně), existujících úvěrových splátek (3 656 Kč měsíčně) a zhodnocením dosavadní platební morálky. Žalobkyně došla k závěru, že žalovaný byl úvěruschopný.4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, vyplývá, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu, na základě které se mu žalobkyně zavázala poskytovat úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do konce tohoto limitu a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 300 Kč a zaplatit úroky z úvěru.6. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky, zaslané dne , datum, žalobkyní žalovanému, soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.7. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby, zaslané dne , datum, žalobkyní žalovanému, se podává, že přes upomínky žalobkyně zůstaly u úvěru žalovaného k datu , datum, nesplaceny dlužné splátky a žalobkyně žádala o zaplacení do dne , datum, , jinak je bude vymáhat soudní cestou.8. Z dopisu označeného Splaťte okamžitě celý dluh, zaslaného dne , datum, žalobkyní žalovanému, vyplývá, že pohledávka nebyla do stanoveného termínu uhrazena a žalobkyně proto rozhodla, že je ode dne , datum, celá zbývající částka (13 015 Kč) splatná.9. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za období , datum, - , datum, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, čerpal od žalobkyně úvěr ve výši 10 000 Kč.10. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za období , datum, - , datum, soud zjistil, že žalovaný nezaplatil žalobkyni smluvenou měsíční splátku 300 Kč za měsíc únor 2024.11. Z listiny obsahující soupis veškeré platební historie poskytnutého úvěru od , datum, do , datum, vyplývá, že žalobkyně měla za toto období za žalovaným pohledávku v celkové výši 12 710 Kč, sestávající se z jistiny (9 998, 4 Kč), úroku (1 714, 4 Kč) a úroku z prodlení (997, 2 Kč).12. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného za období , datum, - , datum, soud zjistil, že žalovaný výše zmíněný úvěr řádně splácel a dne , datum, jej splatil zcela, dále pak dne , datum, čerpal od žalobkyně další úvěr ve výši 10 000 Kč. V následujících měsících pak žalovaný čerpal od žalobkyně několik dalších úvěrů, které v následujících pěti měsících (, Anonymizováno, až , Anonymizováno, ) řádně splácel po měsíčních splátkách ve výši 300 Kč. Za měsíce , Anonymizováno, až , Anonymizováno, pak žalobce nesplatil ničeho.13. Z dokumentu označeného Aktuální stav úvěru z , datum, se podává, že žalovaný čerpal od žalobkyně úvěr celkem desetkrát, a to v celkové výši 35 862, 19 Kč.14. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu z , datum, soud zjistil základní rozhodné údaje týkající se žalovaného, jeho zaměstnání, měsíčního příjmu (29 443 Kč), měsíčních výdajů (pouze nájem 5 000 Kč) a výše požadovaného úvěru (10 000 Kč).15. Z dokumentu označeného Posouzení úvěruschopnosti klienta z , datum, soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě následujících skutečností: uvedený měsíční příjem žalovaného ve výši , částka, zkontrolovaný pracovníkem banky na základě předchozích transakcí na účet žalovaného vedený u žalobkyně, uvedené měsíční výdaje žalovaného na nájemné ve výši , částka, , lustrace žalovaného v Insolvenčním rejstříku, CBCB a interní evidenci klientů, bankou stanovené měsíční životní výdaje žalovaného ve výši , částka, , stávající úvěry žalovaného, výpočet zbývajícího příjmu klienta k pokrytí životních nákladů po odečtení splátek (, částka, ).16. Z dokumentu označeného Příjmové transakce zaúčtované na účet za období , datum, - , datum, soud zjistil, že za tomto období přišlo žalovanému na účet vedený u žalobkyně v průměru , částka, za jeden kalendářní měsíc.17. S ohledem na provedené dokazování má soud za zjištěný skutkový stav, tak je podrobněji popsán shora. Jelikož jsou jednotlivé skutečnosti zjištěné soudem z provedených důkazů ve vzájemném souladu a neodporují si, odkazuje soud ohledně závěrů o skutkovém stavu věci na shora uvedené skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů.18. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení:19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.21. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který řádně a včas neplní, v prodlení.22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.23. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.24. Na základě provedeného dokazování, má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou soud hodnotí jako smlouvu o úvěru a současně jako smlouvu spotřebitelskou dle zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr s celkovým limitem ve výši 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do konce tohoto limitu, s měsíčními splátkami ve výši 300 Kč a úrokem. Žalovaný úvěr čerpal, jak vyplývá z výpisu z účtu, avšak jej řádně nesplácel. Neplnil podmínky pro řádné splácení ani poté, co byl upomenut. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ve smyslu čl. 7.2 písm. b) smlouvy, pročež se celý dluh (, částka, ) stal splatným najednou ke dni , datum, . Ode dne následujícího je žalovaný v prodlení (§ 1968 o.z.). Vznikla mu proto povinnost zaplatit věřiteli sjednaný úrok a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni tak svědčí věcná aktivní legitimace a proto soud ze všech uvedených důvodů žalobě vyhověl.25. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud uvádí, že byla tato povinnost ze strany žalobkyně splněna, když vycházela z informací získaných od žalovaného, doplněné o údaje evidované v interních databázích žalobkyně i externích databázích, a dále též ze zkušeností s předešlými úvěry žalovaného, který tyto dlouhodobě řádně splácel, jak vyplývá i z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , kde se uvádí: „Jde-li o posouzení otázky, zda žalovaná před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost předchůdce žalobkyně, právní úprava způsob a rozsah zkoumání úvěruschopnosti konkrétně nestanoví, pouze ukládá její posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele (§ 86 odst. 1 věta první zákona o ochraně spotřebitele), a předpokládá, že se posoudí zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86