19 C 151/2024-56 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal vůči žalované částky 69 726 Kč s příslušenstvím podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen "OdpŠk") s tvrzením, že došlo k nepřiměřené délce správního řízení vedeného před Úřadem práce Ostrava ve věci jeho žádosti o nahlížení do spisu ze dne , datum, (ačkoli v žalobě uváděl žádost datovanou , datum, , s ohledem na obsah spisu je zřejmé, že měl na mysli žádost ze dne , datum, ). Správní orgán žádost odmítl, odvolání bylo zamítnuto Ministerstvem práce a sociálních věci ČR, a teprve na základě soudního přezkumu pod sp. zn. , Anonymizováno, bylo žalobci vyhověno. Žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy dne , datum, ve výši 69 726 Kč. Žalovaná vydala stanovisko dne , datum, , ve kterém přiznala pouze částku 9 877 Kč, kterou však k datu podání žaloby nevyplatila. Žalobce proto požadoval úhradu celé částky 69 726 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od , datum, . Dne , datum, žalovaná částku 9.877 Kč žalobci zaplatila, a proto žalobce dne , datum, žalobu v tomto rozsahu vzal zpět. Nadále se však domáhá zbytku požadované částky, jakož i úroků z prodlení za prodlení s poskytnutím již vyplacené části.2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne , datum, uvedla, že nárok žalobce byl řádně předběžně projednán, přičemž k přiznání zadostiučinění došlo na základě interních pravidel pro určování výše náhrady v případech nepřiměřené délky řízení. Žalovaná tvrdí, že správní řízení o právu nahlížet do spisu nebylo natolik složité ani významné, aby odůvodňovalo vyšší zadostiučinění. Žalovaná přiznala částku 9 877 Kč jako přiměřenou dle svého výpočtu, včetně zohlednění srážek za údajně nižší význam věci. Plnění proběhlo v rámci obvyklé praxe a v přiměřené době po vydání stanoviska. Žalovaná rovněž namítá, že částky stanovené judikaturou Nejvyššího soudu pro posuzování přiměřeného zadostiučinění (zejména částka 15 000 Kč ročně) jsou stále aplikovatelné a že není dán důvod k jejich navýšení, jelikož obecný růst mezd či inflace nemění právní rámec pro stanovení náhrady. V závěru žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v rozsahu přesahujícím již vyplacenou částku a poukázala na nedostatek právního důvodu pro přiznání vyššího odškodnění či úroků z prodlení v této věci.3. Při posuzování nároku soud vyšel z následujících nesporných skutečností:- Žalobce uplatnil u žalované , datum, nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 69 726 Kč spočívající v nepřiměřené délce řízení o žádosti o nahlížení do spisů vedených Úřadem práce, Krajskou pobočkou v Ostravě, týkající se , anonymizováno, , a to všech spisů vedených v letech , Anonymizováno, , týkajících se dávek, příspěvků či plnění, o která žádala či čerpala- K projednání žádosti došlo žalovanou , datum, , kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona 82/1998 Sb. a poskytla omluvu za porušení práva, plus žalobci poskytla náhradu nemajetkové újmy ve výši 9 877 Kč.- Částka 9 877 Kč byla žalovanou žalobci uhrazena , datum, .4. Soud dále vyšel z následujících tvrzení o průběhů namítaného řízení u Úřadu práce v Ostravě a navazujícího řízení u Krajského soudu Ostravě, jak jej účastnící označili za nesporný, tj. jak jej žalovaná popsala ve svém vyjádření z , datum, v části 2 s označením přehled postupu řízení: Dne , datum, podal žalobce u úřadu práce žádost o nahlížení do spisu (spisů) týkajících se , anonymizováno, (dále jen „dotčená osoba“), a to všech spisů vedených v letech , Anonymizováno, , týkajících se dávek, příspěvků či plnění, o které žádala, či které čerpala. K žádosti doložil usnesení soudu ve věci určení vlastnického práva k nemovitým věcem. Účel žádosti žalobce odůvodnil právě probíhajícím soudním řízením ve věci žaloby podané dotčenou osobou. Uvedl, že je věřitelem dotčené osoby, neboť mu dluží na nájemném. Domníval se, že ve spisech mohou být údaje týkající se majetkových poměrů, či nákladů na bydlení, které mohou souviset se soudem projednávanou věcí. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , úřad práce rozhodl k dotčené osobě s odůvodněním neumožnit nahlížení do spisu (spisů) vedených, neboť žalobce neprokázal právní zájem nebo jiný vážný důvod. Rozhodnutí úřad odůvodnil tím, že nevede spisy, ve kterých by dotčená osoba dokládala informace týkající se bydlení, či ve kterých by byly skutečnosti týkající se bydlení či životních nákladů. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání. Odvolací orgán konstatoval, že ve svém důsledku právní zájem prokázán nebyl, když o nahlížení do spisu žalobce žádal z důvodu získání informací ohledně životních nákladů týkajících se dotčené osoby. Odvolací orgán rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , odvolání zamítl a rozhodnutí prvoinstančního orgánu potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí žalobce dne , datum, podal žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“). Rozsudkem krajského soudu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , bylo rozhodnutí odvolacího orgánu zrušeno a věc vrácena k novému projednání. Krajský soud zcela aproboval způsob, jakým úřad práce i odvolací orgán vypořádaly důvody a námitky. Konstatoval, že oba správní orgány přesvědčivě odůvodnily, že dávkové spisy dotčené osoby nemohou z povahy věci obsahovat údaje, které chtěl žalobce využít pro svůj civilní spor, protože dotčená osoba v uvedené době pobírala pouze dávky, jejichž nárokování není podmíněno zjištěním majetkových poměrů. Soud však též dospěl k závěru, že se správní orgány nezabývaly tvrzením, že již samotné jednání vůči úřadu práce vylučuje údajně účelové tvrzení dotčené osoby o neporozumění elementárním právním jednáním. Dne , datum, byl spisový materiál vrácen žalovanému a odvolací orgán rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, zrušil usnesení úřadu práce ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , a vrátil věc k dalšímu řízení. Následně úřad práce v souladu s rozhodnutím odvolacího orgánu dopisem ze dne , datum, žalobce vyrozuměl o možnosti nahlédnout do spisové dokumentace. Spisová dokumentace byla připravena k nahlédnutí dne , datum, u úřadu práce a v termínu dle potřeb žalobce. Dopisem ze dne , datum, žalobce požádal úřad práce o poskytnutí spisové dokumentace naskenováním či s případnou možností úpravy k zaslání poštou nebo elektronicky, přičemž odkázal na platnou judikaturu. Dopisem ze dne , datum, úřad práce žalobci sdělil, že nelze požadovat, aby správní orgán kopii spisu zasílal do datové schránky, nadále trvá možnost nahlédnout do spisu u správního orgánu.5. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.6. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.7. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.8. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.9. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.10. Soud v předmětné věci dovodil, že správní řízení vedené před Úřadem práce Ostrava trpělo nepřiměřenou délkou, čímž došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk a současně k porušení základního práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Ke stejnému závěru dospěla i sama žalovaná. V návaznosti na ustálenou judikaturu Nejvyššího s