26 C 141/2024-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne , datum, domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že proti ní bylo vedeno trestní řízení, které trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. Celková délka trestního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 4 T 28/2019 trvalo od , datum, do , datum, . To je téměř pět let. Věc nebyla skutkově ani právně složitá. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela. Postup orgánů veřejné moci však nebyl v pořádku. Došlo k několikerým průtahům, a to především z důvodu, že věc byla spojená s druhým spoluobžalovaným a některé věci se netýkaly přímo žalobkyně, tedy důkazy byly prováděny směrem k druhému spoluobviněnému. V tom vidí žalobkyně největší důvod k délce řízení. Sama žalobkyně požaduje částku , částka, za rok, to je tedy částka celkem , částka, . V rámci předběžného projednání nároku žalovaná vyplatila částku , částka, . Zbývající částku , částka, tedy žalobkyně žádá, aby soud přiznal jako náhradu nemajetkové újmy.2. Žalovaná souhlasila s nárokem s tím, že vyplatila částku , částka, . , datum, , došlo k projednání nároku žalobkyně. Další částku již považuje za nedůvodnou.3. Soud má prokázán tento průběh trestního stíhání, které bylo vedeno u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. 4 T 28/2019: Proti žalobkyni bylo zahájeno trestní stíhání usnesením dne , datum, . Toto usnesení si žalobkyně převzala , datum, . Žalobkyně podala proti tomuto usnesení stížnost, která byla státním zástupcem zamítnuta. Dne , datum, byla podána obžaloba k Okresnímu soudu v , adresa, , který nařídil hlavní líčení na , datum, , , datum, , která byla odročena a první hlavní líčení se konalo dne , datum, , další pak , datum, , , datum, a , datum, , kdy bylo hlavní líčení odročeno na neurčito za účelem zjištění možnosti účasti u hlavního líčení svědka, když následně byl zadán znalecký posudek na jeho zdravotní stav. Znalecký posudek byl předložen soudu dne , datum, . Další hlavní líčení se konalo , datum, a , datum, , na kterém byl vyhlášen odsuzující rozsudek, který k odvolání žalobkyně Krajský soud v , adresa, dne , datum, zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k novému rozhodnutí. Dne , datum, se konalo hlavní líčení, které soud odročil na , datum, , , datum, , , datum, , které bylo odročeno na neurčito z důvodu dotazu jednoho ze svědků. Svědkovi soud dne , datum, uložil pořádkovou pokutu, že se opakovaně na soudní jednání nedostavil. Další hlavní líčení se konalo dne , datum, , , datum, , na kterém byl vyhlášen odsuzující rozsudek. Odsuzující rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne napadla žalobkyně včasným odvoláním dne , datum, . Dne , datum, krajský soud vyhlásil zprošťující rozsudek. Právní moc nastala , datum, . Celkem trestní stíhání trvalo 4 roky a 11 měsíců.4. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem. Podle ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen zákon) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřeně lhůtě.5. Podle § 31a odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k za a) celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.6. Vzhledem k povaze řízení a k jeho délce je soud toho názoru, že je třeba odčinit nemajetkovou újmu v penězích. Soud stanovil základní částku zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši , částka, za jeden rok s tím, že za prvé dva roky v poloviční částce, to je , částka, za měsíc a dospěl k základní částce , částka, . Dále se soud zabýval jednotlivými kritérii.7. Pro celkovou délku řízení soud základní částku nijak neupravuje, neboť pro délku řízení přistoupil k přiznání zadostiučinění v penězích.8. Z důvodu složitosti řízení soud základní částku snížil o 20 %, neboť řízení bylo do značné míry složité, bylo třeba provádět velké množství důkazů jak listinných, tak především svědeckých výpovědí, kdy u jednoho ze svědků bylo nutné zkoumat jeho zdravotní stav, což si vyžádalo delší časový prostor. Věc byla posuzována na dvou stupních soudní soustavy dvakrát, což také přispělo k delšímu trvání trestního stíhání.9. Žalobkyně se nepodílela na průtazích v řízení. I z tohoto důvodu soud základní částku nijak neupravuje.10. Za kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení soud zvýšil základní částku o 5 %, neboť spatřil delší časový úsek nečinnosti právě z důvodu zkoumání zdravotního stavu svědka, a to více než jeden rok od , datum, do nařízení dalšího hlavního líčení , datum, , což je 14 měsíců. Tuto dobu soud zohlednil právě tímto navýšením.11. Pokud jde o význam předmětu řízení pro žalobkyni, ten soud hodnotí jako zvýšený, neboť se jedná o trestní věc, to je řízení, se kterým judikatura spojuje zvýšený význam. Z tohoto důvodu soud zvýšil základní částku o 10 %.12. Celkem tedy soud snížil základní částku o 15 % a zvýšil o 20 % snížil a žalobkyni přiznal zadostiučinění v celkové výši , částka, (, částka, – , částka, ), čili základní částku pak celkově snížil o 5 %.13. Na základě výše uvedeného odůvodnění soud dospěl k závěru, že částka, která byla žalobkyni vyplacena v souvislosti s délkou trestního řízení ve výši , částka, , je adekvátním zadostiučiněním za délku řízení, když v jiném samostatném řízení bude posuzován celkový zásah do osobnostních práv žalobkyně (věc vedená zdejším soudem pod sp. zn. 26 C 133/2024).14. Ohledně náhrady nákladu řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142, odst. 1 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení, která činí , částka, dle ustanovení § 151 o.s.ř. a vyhlášky č. 351/2013 Sb.