27 C 167/2024-71 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 9. 9. 2024 domáhal zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 180 000 Kč s příslušenstvím dle zákona č. 82/1998 Sb. z důvodu nesprávného úředního postupu (nepřiměřená délka řízení) v řízení vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , ve kterém žalobce vystupoval jako povinný. Za každý rok řízení požadoval 20 000 Kč, za první dva roky snížené na polovinu. Řízení trvalo dle žalobce 10 let a 4 měsíce. Žalobce nepovažoval předmětné řízení za nijak skutkově nebo právně složité, jednalo se o spor o neuhrazené výživné. Délku řízení nemohl žalobce nijak ovlivnit, stejně jako skutečnost, že prvostupňový soud vyčkával na rozhodnutí opatrovnického soudu. Opakovaně žádal, aby věc soud vyřešil obratem na jediném jednání. Apeloval na kolizního opatrovníka, aby se řádně seznámil s vyjádřením, které žalobce opatrovníkovi zaslal. Matka, resp. její právní zástupce, a kolizní opatrovník při náležité péči mohli a měli zjistit, že exekučně vymáhaná povinnost je již od 18. 5. 2015 splněna a tuto skutečnost řádně vyhodnotit s tím, že mělo dojít k podání či dohodě s povinným vedoucí k rozhodnutí o zastavení exekuce. Délka řízení měla zcela zásadní dopad na mezilidské vztahy otce a syna. Nezletilý se opakovaně vyjádřil, že si přeje, aby soud co nejrychleji skončil, „že si nechce rozhádat mamku ani taťku“. Řízení žalobce zasáhlo v osobní, psychické rovině, zasáhlo jeho profesní reputaci. Svůj nárok žalobce uplatnil u žalované dne 8. 7. 2024, kdy požadoval zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 1 000 000 Kč.2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 25. 3. 2025 uvedla, že jí bylo dne 8. 7. 2024 doručeno podání žalobce, jehož obsahem byla žádost o náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., v rámci které žalobce žádal zaplacení částky 1 000 000 Kč jako zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaná posuzovala délku řízení v období od 1. 12. 2014, kdy bylo žalobci doručeno vyrozumění o zahájení exekučního řízení, do 13. 3. 2024, kdy Ústavní soud odmítl ústavní stížnost žalobce. Žalovaná došla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 89/1998 Sb., a konstatovala porušení práva na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, a to stanoviskem ze dne 6. 1. 2025. Řízení bylo dle žalované vedeno po dobu 9 let a 5 měsíců. Ve vztahu k žalobci bylo posuzováno období 9 let a 3 měsíců. Předmětem exekučního řízení byl nárok oprávněného nezletilého na hrazení části výživného na bankovní účet specifikovaný v rozhodnutí soudu v rámci opatrovnického řízení. Po zahájení exekučního řízení podal povinný jednak návrh na odklad provedení exekuce, jednak návrh na její zastavení. Soud k návrhu povinného provedení exekuce odložil do doby pravomocného rozhodnutí o návrhu povinného na snížení výživného. Po odpadnutí důvodu k odkladu provedení exekuce bylo o jejím odložení rozhodováno opakovaně. Následně soud rozhodoval o návrhu povinného na zastavení exekuce. Předmětem dokazování bylo, zda povinný žalobce plnil dle vykonatelného exekučního titulu či nikoli. Žalobce jako povinný, ani další účastníci řízení se na jeho délce výrazně nepodíleli. Žalovaná trvala na poskytnutém zadostiučinění a navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, a to zejména z důvodu toho, že exekuce byla zahájena důvodně, k jejímu zastavení nedošlo (resp. došlo k zastavení exekuce ohledně výživného do budoucna). Žalobce v procesním postavení povinného si vedení exekučního řízení zavinil dle žalované pouze sám svým jednáním, jehož následky tak musí nést, když se zcela o své vůli rozhodl nerespektovat vykonatelný exekuční titul. Žalobce sám mohl exekuční řízení ukončit tím, že bude respektovat pravomocné soudní rozhodnutí. Téměř polovinu průběhu exekuce bylo její provedení odloženo k návrhu žalobce jako povinného z důvodu jím podaného návrhu na snížení výživného pro nezletilého. Za nepřiměřenou délku řízení o návrhu žalobce v opatrovnickém řízení byl žalovanou již odškodněn. Toto je dle žalované třeba při posouzení projednávaného nároku také zohlednit. Odklad provedení exekuce lze dle názoru žalované v tomto případě hodnotit analogicky k přerušení řízení, exekuční soud vyčkával na rozhodnutí v řízení opatrovnickém.3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:4. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že částka 30 000 Kč, která byla žalobci přiznána stanoviskem žalované ze dne 23. 11. 2020 z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , byla žalobci také skutečně uhrazena. Nesporné také mezi účastníky bylo, že usnesením Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2024, sp. zn. , Anonymizováno, , byla ústavní stížnost proti výroku II usnesení , Anonymizováno, ze dne 13. 9. 2023, č. j. , Anonymizováno, , odmítnuta.5. Ze spisu , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že dne 24. 10. 2014 byla soudu doručena žádost o pověření a nařízení exekuce, kdy za povinného byl označen žalobce, exekučním titulem byl rozsudek , Anonymizováno, ze dne 12. 2. 2010, č. j. , Anonymizováno, , s vykonatelností dne 26. 3. 2010, vymáhanou povinnost představovaly částky 60 000 Kč a peněžité plnění 10 000 Kč měsíčně od 1. 10. 2014 do zaplacení. Dle exekučního návrhu bylo povinnému uloženo hradit výživné na nezletilého rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 12. 2. 2010, č. j. , Anonymizováno, , a to 30 000 Kč měsíčně s tím, že částku 20 000 Kč měsíčně byl povinen hradit k rukám matky a částku 10 000 Kč měsíčně na účet vedený u , právnická osoba, . Povinnému z tohoto titulu vznikl dluh na výživném 60 000 Kč měsíčně. Nadto povinný zrušil povinný účet, z čehož pramenily obavy matky, že nadále nebude plnit svoji povinnost stanovenou soudem a hradit částku 10 000 Kč měsíčně, a bylo třeba řešit hrazení výživného i do budoucna. Usnesením , Anonymizováno, ze dne 11. 11. 2014 byla k provedení exekuce pověřena soudní exekutorka , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, . Povinný podal návrh na zastavení řízení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. a), h) zákona č. 99/1963 Sb. dne 15. 12. 2014. V rámci tohoto návrhu bylo sděleno, že povinný převzal vyrozumění o zahájení exekučního řízení osobně dne 1. 12. 2014 s tím, že povinný nyní hradí výživné na nově zřízený účet stavebního spoření, návrh je šikanózní a v rozporu s dobrými mravy a povinný navrhl snížení výživného. Dále byl dne 17. 12. 2014 doručen návrh povinného na odklad exekuce podle § 54 zákona č. 120/2001 Sb. Usnesením , Anonymizováno, ze dne 29. 12. 2024 bylo odloženo provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení o snížení výživného na nezletilého oprávněného vedeného u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Oprávněný podal proti rozhodnutí odvolání dne 13. 1. 2015. Spis byl postoupen odvolacímu soudu dne 10. 4. 2015. Spis byl dne 22. 5. 2015 vrácen bez věcného vyřízení s tím, že je třeba oprávněnému jmenovat kolizního opatrovníka. Podáním ze dne 3. 6. 2015 navrhl povinný zastavení exekuce, neboť v řízení sp. zn. , Anonymizováno, byl vydán rozsudek ze dne 27. 5. 2015, kterým byl změněn rozsudek , Anonymizováno, ze dne 12. 2. 2010, č. j. , Anonymizováno, ve výroku o výživném tak, že je povinný povinen hradit výživné ve výši 17 000 Kč k rukám matky s účinností od 21. 3. 2013 do 28. 2. 2014, a to tak že částku 12 000 Kč je povinen hradit k rukám matky a 5 000 Kč na spořící účet nezletilého, a s účinností od 1. 3. 2014 10 800 Kč měsíčně k rukám matky a 2 000 Kč měsíčně na spořící účet nezletilého. Spis byl exekutorem předložen exekučnímu soudu dne 26. 6. 2015. Podáním ze dne 18. 6. 2015 vyjádřil oprávněný nesouhlas s návrhem povinného na zastavení exekuce a na odklad exekuce. Dne 8. 7. 2015 byl učiněn dotaz na , adresa, , zda již byl ustanoven kolizní opatrovník nezletilému. Zároveň byl , adresa, požádán o vrácení spisu , Anonymizováno, , a to obratem. Spis byl vrácen dne 20. 7. 2015. Usnesením , Anonymizováno, ze dne 22. 7. 2015, č. j. , Anonymizováno, , bylo řízení o návrhu povinného na odklad provedení exekuce ze dne 3. 6. 2015 zastaveno. Spis byl vrácen dne 22. 7. 2015 , adresa, k urgentnímu vyřízení žádosti o ustanovení kolizního opatrovníka. Usnesením , adresa, ze dne 31. 7. 2015, č. j. , Anonymizováno, , byl nezletilému ustanoven kolizní opatrovník. Dne 28. 8. 2015 bylo urgováno vrácení spisu , Anonymizováno, . Spis byl po vrácení zaslán s odvoláním , Anonymizováno, dne 3. 9. 2015. Dne 9. 9. 2015 byl spis opětovně vrácen bez věcného vyřízení, když z obsahu spisu nevyplývá, že by opatrovníku nezletilého oprávněného bylo doručeno napadené usnesení. Usnesení bylo rozesláno dne 10. 9. 2015. Spis byl opětovně zaslán , Anonymizováno, dne 22. 9. 2015. Usnesením odvolacího soudu ze dne 25. 11. 2015, č. j. , Anonymizováno, , bylo usnesení exekučního soudu ze dne 29. 12. 2014 potvrzeno. Přípisem , adresa, ze dne 15. 2. 2016 bylo exekuční