ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2025:27.C.51.2024.319 Datum: 2025-07-25 Předmět: o zaplacení 89 325 Kč (původně o zaplacení 32 919 918,70 Kč) Ustanovení: ["§ 1 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 7 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 31 z. č. 82/1998 Sb.", "§ 5 z. č. 82/2006 Sb.", "§ 2 z. č. 82/2006 Sb.", "§ 8 z. č. 82/2006 Sb.", "§ 14 z. č. 82/2009 Sb."] ["náhrada nákladů""odpovědnost státu za škodu"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 89 325 Kč (původně o zaplacení 32 919 918,70 Kč). Aplikuje: § 1 (82/1998 Sb.), § 7 (82/1998 Sb.), § 31 (82/1998 Sb.), § 5 (82/2006 Sb.).
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 3. 2024 domáhal zaplacení náhrady škody ve výši 32 830 593,70 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 223 119 059 Kč od 18. 9. 2020 do 1. 7. 2022 a náhrady škody 89 325 Kč představující výdaje na právní zastoupení. Uvedl, že , adresa, , dne 29. 2. 2016, č. j. OKFK– 5006–338/TČ– 2013–252402, ve spojení s opravným usnesením ze dne 14. 3. 2016, č. j. , Anonymizováno, , zahájila trestní stíhání čtyř osob pro jednání kvalifikované jako zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst.1, odst. 5 trestního zákoníku. V předmětném řízení žalobce vystupoval v pozici zúčastněné osoby, neboť mu byly usnesením policejního orgánu ze dne 14. 2. 2017, č. j. , Anonymizováno, , zajištěny peněžní prostředky na bankovním účtu do výše 233 119 059 Kč. , Anonymizováno, dne 5. 4. 2017 v řízení vedeném pod sp. zn. , právnická osoba, stížnost žalobce proti usnesení o zajištění jako nedůvodnou zamítl. , Anonymizováno, po provedeném hlavním líčení a rozsáhlém dokazování rozsudkem ze dne 17. 9. 2020, č. j. , Anonymizováno, , podle § 226 písm. b) trestního řádu všechny obžalované zprostil obžaloby. K odvolání státního zástupce , Anonymizováno, rozhodnutí zrušil a vrátil věc krajskému soudu k novému projednání. Na základě opakovaného a doplněného hlavního líčení , Anonymizováno, rozsudkem ze dne 2. 11. 2021, č. j. , Anonymizováno, , všechny obžalované opět zprostil obžaloby. Rozhodnutí nabylo právní moci 15. 3. 2022. Dne 4. 5. 2022 žalobce požádal o zrušení zajištění peněžních prostředků, k čemuž došlo usnesením , Anonymizováno, ze dne 2. 6. 2022, č. j. , Anonymizováno, , s odůvodněním, že další zajištění náhradní hodnoty již postrádá právního podkladu. K uvolnění finančních prostředků žalobce došlo 1. 7. 2022. Nárok na náhradu škody v podobě výdajů na právní zastoupení žalobce požadoval z titulu nesprávného úředního postupu za úkony převzetí a příprava zastoupení, stížnost proti usnesení o zajištění náhradní hodnoty ze dne 22. 2. 2017 a dále za účasti při hlavních líčeních včetně náhrady hotových výdajů, cestovného, promeškaného času a DPH. Uvedl, že OČTŘ postupovaly nesprávně, měly od počátku pochybnosti, zda vůbec došlo ke spáchání trestného činu, nicméně nezabývaly se a nezkoumaly, zda nepominuly důvody pro trvání zajištění náhradní hodnoty. Zajištění přitom trvalo více než pět let. Žalobce je dlouhodobě stabilní společností disponující dostatkem finančních prostředků. OČTŘ měly zkoumat, zda bylo zajištění finančních prostředků na místě, neboť institut zajištění sloužit mj. k eliminaci škody způsobené případnou trestnou činností a má funkci reparační. Nejpozději ke dni vydání prvního zprošťujícího rozhodnutí pominuly důvody pro trvání zajištění a , Anonymizováno, měl tuto otázku nejen posoudit, ale měl zároveň rozhodnout o tom, že se zrušuje zajištění náhradní hodnoty. Ani po nabytí právní moci zprošťujícího rozhodnutí nepřistoupil okamžitě ke zrušení zajištění. Uvedl, že první zprošťující rozhodnutí bylo již třetí rozhodnutím v řadě, které stanovilo, že skutek není trestným činem. Prvé takové rozhodnutí bylo odložení věci policejním orgánem a druhé rozhodnutí bylo zastavení trestního stíhání , Anonymizováno, v rámci předběžného projednání obžaloby. Nesprávný úřední postup žalobce spatřoval v nepřiměřeném zadržování finančních prostředků. Žalobce nemohl se zajištěnými finančními prostředky disponovat. Uvedeným zásahem došlo k omezení žalobcova vlastnického práva.2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že usnesení, kterým bylo rozhodnuto o zajištění, nebylo nikdy zrušeno pro nezákonnost a nelze jej považovat za nezákonné rozhodnutí. Úvaha o důvodnosti zajištění po dobu trestního řízení je na orgánech činných v trestním řízení. K požadovaným výdajům na právní zastoupení uvedla, že vymezené úkony právní služby, jejichž náhrada je požadována, nebyly učiněny ve vztahu k odstranění jakéhokoliv nezákonného rozhodnutí či nápravy nesprávného úředního postupu. Zákonný úrok nepředstavuje dle žalované škodu na straně žalobce, přičemž odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 96/2012), a nepředstavuje ani škodu nahraditelnou dle OdpŠk. Právo požadovat úrok z prodlení přísluší věřiteli, vůči němuž se jeho dlužník ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 OZ s plněním peněžité pohledávky. Žalobce však vůči žalované nedisponoval žádnou pohledávkou, s jejímž plněním by žalovaná byla v prodlení.3. Rozsudkem ze dne 11. 6. 2024 soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 32 919 918,70 Kč (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč (výrok II.).4. K odvolání žalobce odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. ohledně částky 32 830 593,70 Kč potvrdil a ohledně částky 89 325 Kč a v navazujícím nákladovém výroku II. rozsudek zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud mimo jiné uzavřel, že soud I. stupně předpokládal, že z jím učiněných zjištění a ze samotných žalobních tvrzení plyne nedůvodnost druhého žalovaného nároku, a to proto, že tu není žádný odpovědnostní titul, který by mohl založit právo žalobce na náhradu v trestním řízení vynaložených nákladů na právní zastoupení. Tento předpoklad je však dle odvolacího soudu mylný. Dle odvolacího soudu je ustálenou soudní praxí, že podle zákona č. 82/1998 Sb., odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením trestního stíhání, které s jistým zjednodušením, neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Protože tuto odpovědnost zákon výslovně neupravuje, vychází se dle odvolacího soudu z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za nějž je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Otázkou, zda je zúčastněná osoba účastníkem řízení ve smyslu ust. § 7 zákona č. 82/1998 Sb., který má právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím – usnesením o zahájení trestního stíhání, se dle odvolacího soudu zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 1. 2016 sp. zn. 30 Cdo 4861/2014. Zúčastněná osoba a tedy strana trestního řízení je ten, jehož věc byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána. Zúčastněná osoba je aktivně legitimována uplatňovat svá práva na náhradu škody způsobené samotným trestním stíháním včetně škody v podobě nákladů řízení, které byly účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Jak dle odvolacího soudu dovodil Nejvyšší soud ve zmíněném rozsudku sp. zn. 30 Cdo 4861/2014, podstatné je, zda se jednalo o náklady vynaložené ve smyslu ust. § 31 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb. přímo zúčastněnou osobou jako účastníkem trestního řízení na její vlastní „obhajobu“.5. V návaznosti na shora uvedené závěry odvolacího soudu soud I. stupně v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzval žalobce k doplnění rozhodných skutečností a k označení důkazů, přičemž posléze doplnil ve vztahu k příslušnému nároku na náhradu výdajů za právní zastoupení žalobce dokazování.6. Na základě dokazování provedeného nalézacím soudem před vyhlášením rozsudku dne 11. 6. 2024 a doplněného na jednáních konaných ve dnech 26. 5. 2025 a 25. 7. 2025 dospěl soud I. stupně k následujícím skutkovým zjištěním:7. Usnesením , adresa, ze dne 14. 2. 2017, č. j. , Anonymizováno, , bylo podle § 79f odst. 1 trestního řádu ve spojení s ust. § 79a odst. 1 trestního řádu s předchozím souhlasem státního zástupce rozhodnuto o zajištění náhradní hodnoty odpovídající, byť jen zčásti, výnosu z trestné činnosti, a to peněžních prostředků na účtu u , právnická osoba, ., účet č. , č. účtu, , jehož majitelem byl žalobce (, právnická osoba, ), a též peněžních prostředků dodatečně došlých na tento účet vč. jejich příslušenství do výše 223 119 059 Kč. Žalobce podal proti usnesení stížnost, kterou , Anonymizováno, dne 5. 4. 2017 zamítl jako nedůvodnou (viz usnesení , adresa, ze dne 14. 2. 2017, č. j. , Anonymizováno, a usnesení , Anonymizováno, ze dne 5. 4. 2017, č. j. , právnická osoba, ).8. Policejní orgán odložil podle § 159a odst. 1 trestního řádu usnesením z 7. 10. 2014, č. j. , Anonymizováno, , trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvod podle ust. § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel. Následně , adresa, usnesením z 29. 2. 2016, č. j. , Anonymizováno, , zahájila trestní stíhání celkem 4 osob jako obviněných ze spáchání přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle ust. § 330 odst. 1, odst. 3 písm. a), písm. b) trestního zákoníku zčásti dokonaného, zčásti nedokonaného, ukončeného ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Dne 22. 2. 2017 udělila společnost , Jméno žalobce, plnou moc , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , aby ji zastupoval v řízení vedeném u , právnická osoba, , , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, . Dne 22. 2. 2017 podal právní zástupce žalobce stížnost proti usnesení , adresa,
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.