48 C 280/2023-86 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala částky 75 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení po původním žalovaném s odůvodněním, že se jedná o náklady na odtah a uskladnění vozidla , Anonymizováno, provozovaného v té době původním žalovaným, RZ: , SPZ, (dále jen „vozidlo“) dle protokolu o odtahu č. , hodnota, , přičemž vozidlo bylo poté umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Žalovaná částka sestává z částky 1 900 Kč za samotný odtah, zbylá částka za 225 dnů (od , datum, do , datum, ) uskladnění na odtahovém parkovišti, kdy částka parkovného vychází nařízení Hlavního města Prahy. Původní žalovaný ani žalovaná ničeho nezaplatili ani na opakované výzvy.2. Původní žalovaný se žalobě bránil tím, že se stal obětí podvodu. Vozidlo svěřil osobám, o kterých si myslel, že jim auto prodá. Tyto osoby se nicméně s vozidlem již nevrátili. Žalobce se o odtahu dozvěděl až z upomínek, kdy ovšem pro svůj vážný zdravotní stav toto nebyl schopen řešit. Původní žalovaný celou záležitost oznámil i na policii, nicméně věc byla odložena. Za odtah se tak necítí odpovědný. Poukázal rovněž na to, že pozbyl přístupových údajů ke své datové schránce a trvalo delší dobu, než se mu ji podařilo zpřístupnit.3. Původní žalovaný dne , datum, , přičemž na základě výsledků dědického řízení soud rozhodl o pokračování v řízení s pozůstalou manželkou , Jméno žalované, .4. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.5. Na základě skutečností mezi účastníky nesporných soud učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne , datum, byl proveden odtah předmětného vozidla, o čemž byl sepsán protokol o odtahu. Provozovatelem vozidla byl v rozhodné době původní žalovaný , jméno FO, a nyní je provozovatelem vozidla žalovaná. Původnímu žalovanému bylo zasláno oznámení o odtahu vozidla a výzva k převzetí vozidla ze dne , datum, , která byla doručena dne , datum, . Původnímu žalovanému byla dále zaslána výzva k úhradě dlužné částky ze dne , datum, , která byla doručena dne , datum, . Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel podle nařízení Rady hlavního města Prahy ze dne , datum, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel, včetně jejich střežení na parkovišti činí za první až třetí i jen započatý den 250 Kč, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den 400 Kč maximálně však za 180 dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč za den. Hodnota vozidla činí ke dni vyhlášení rozsudku 50 000 Kč (zjištěno z nesporných tvrzení).6. Soud neprováděl další dokazování, neboť všechny skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci byly mezi účastníky nesporné.7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.8. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do , datum, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.9. Podle § 1395 odst. 1, 2 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. Zajistit zadržovacím právem lze i nesplatný dluh, prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní.10. Podle § 1723 odst. 1 o. z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.11. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.12. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.13. Podle § 2912 odst. 1 o. z. nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.14. Podle § 2953 odst. 1 o. z. z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.15. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4706/2009, plyne, že za odstranění vozidla z pozemní komunikace ve smyslu ustanovení § 45 zákona č. 361/2000 Sb., nemůže být považováno pouze jeho prosté odtažení, ale i následné umístění tam, kde toto vozidlo nebude představovat překážku provozu. Je-li odtažení vozidla spojeno s jeho uskladněním, jsou i s tím spojené náklady nákladem na odstranění vozidla. Způsobením škody vzniká závazkový právní vztah mezi provozovatelem vozidla a vlastníkem pozemní komunikace nebo osobou, která je na základě smluvního vztahu s vlastníkem komunikace oprávněna vozidlo odstranit (např. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2003, sp. zn. III. ÚS 150/03, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4706/2009, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 546/2016). Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 546/2016, plyne závěr, že při kalkulaci tzv. refundace nákladů na odtah a umístění vozidla na odstavném parkovišti zakládá zjevný nepoměr mezi výrazně nízkou hodnotou vozu oproti vysokým nákladům na jeho dlouhodobé parkování důvod k moderaci soudu podle § 450 obč. zák. [nyní § 2953 o. z., pozn. soudu].16. Žalobkyni v předmětném období vznikly náklady na odstranění vozidla původního žalovaného, jehož byl majitelem a které provozoval, a to na základě postupu podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. Nyní je provozovatelem vozidla žalovaná. Náklady za odtah vozidla dle nařízení , Anonymizováno, ze dne12.2.2013 činily 1 900 Kč, parkovné odpovídá za první tři dny 250 Kč denně (celkem 750 Kč), od 4. dne do 180. dne včetně je parkovné 400 Kč denně (celkem 70 800 Kč), po 180. dnu 50 Kč denně (celkem 2 250 Kč), celkem tedy částku 75 700 Kč. Žalobkyně byla oprávněna zajistit vozidlo podle § 1395 odst. 1, 2 písm. a) o. z., neboť měla oprávněně za to, že ji vzniká vůči původnímu žalovanému dluh, přičemž tento coby provozovatel vozidla na výzvy žalobkyně nijak nereagoval. Dlužno dodat, že soud se blíže nezabýval okolnostmi, který původní žalovaný popisoval, tedy to, že se stal obětí podvodu a dále, že pozbyl přístup k datové schránce a z důvodů zdravotních se o výzvách žalobkyně dozvěděl až se zpožděním. K těmto skutečnostem by soud nemohl nijak přihlédnout, neboť ani poté, co se původní žalovaný o celé situace dozvěděl, nekonal nijak ohledně vyzvednutí vozidla z odtahového parkoviště žalobkyně. Nynější k tomu sdělila, že rovněž žádné kroky k vyzvednutí vozidla nečinila. Přinejmenším ke dni vyhlášení rozsudku se tak vozidlo stále na odtahovém parkovišti žalované nacházelo. Náklady za odstranění vozidla jsou podle § 1723 o. z. ve spojení s § 2910 o. z. škodou, za kterou odpovídá žalovaná jako současný provozovatel vozidla z titulu procesního nástupnictví po původním žalovaném. Je zcela zjevné, že původní žalovaný nezpůsobil škodu žalobkyni úmyslně, neboť to zjevně nebyl ani on, kdo vozidlo zaparkoval na vyhrazeném parkovišti, což vedlo k odtahu vozidla. Na vzniku dalších nákladů za parkovné od , datum, se podílel rovněž nedbalostně (§ 2911 o.z.), neboť o odtaženém vozidle věděl, nebo se alespoň dozvědět mohl. Jakkoli se soud snaží chápat situaci původního žalovaného, pokud se však po celou řadu měsíců nijak nezabýval tím, že nemá přístup do datové schránky, pak jednal přinejmenším nedbalo a musel být srozuměn s tím, že mu do datové schránky mohou být doručovány i důležité písemnosti, o nichž bude platit fikce jejich doručení. S nastalou fikcí doručení pak nic nezmůže ani soud. V důsledku této skutečnosti pak je třeba za řádně doručenou považovat jak výzvu k vyzvednutí vozidla ze dne , datum, , tak i předžalobní výzvu ze dne , datum, . Původní žalovaný měl své záležitosti spravovat lépe, neboť se aktivně nezačal zajímat o osud vozidla ani poté, co se již dozvěděl, že se nachází na odtahovém parkovišti. Přitom je třeba poukázat i na to, co tvrdil sám původní žalovaný, tedy že udělil generální plnou moc ke správě svých záležitostí manželka (současné žalované) a synu Adamovi. Ani ti však ničeho k vyzvednutí vozidla neučinili. Soud však dospěl k závěru, že je zde důvodný předpoklad o zjevném nepoměru mezi hodnotou vozidla a náklady na jeho odstranění. Ze spisu dědického řízení vedeného u zdejšího soudu sp.zn. 32 D 376/2024 soud zjistil, že se vycházelo ze zjištěné ceny vozidla 35 000 Kč. Účastníci pak mezi sebou učinili nespornou obvyklou cenu vozidla ke dni rozhodnutí soudu na 50 000 Kč. Soud proto ve smyslu shora citované judikatury dovolacího soudu přistoupil k moderaci výše škody, přičemž vyšel z úvahy, že žalovanéh