28 C 178/2025-71 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 10. 2025 domáhala na žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném pro rozhodné období (dále jen „OdpŠk“), a to ve formě peněžitého plnění ve výši 138 066 Kč s úrokem z prodlení z této částky ode dne 2. 10. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 17. 12. 2015 podal právní předchůdce žalobkyně žalobu u Obvodního osudu pro Prahu 8 o zaplacení částky 200 492,34 Kč s příslušenstvím, přičemž řízení bylo vedeno pod sp. zn. 23 C 331/2015. Řízení bylo pravomocně skončeno až dne 4. 10. 2024, předmětné řízení tak trvalo 9 let. Nepřiměřená délka řízení byla zapříčiněna průtah na straně soudu. Z toho důvodu žalobkyně požadovala částku ve výši 20 000 Kč za jeden rok trvání řízení (za první dva roky částku poloviční). Dále požadovala navýšení celkové částky o 20 % dle stanoviska Nejvyššího sudu. Svůj nárok žalobkyně uplatnila u žalované dne 2. 4. 2025, žalovaná však stanoviskem ze dne 1. 10. 2025, které bylo žalobkyni doručeno 2. 10. 2025, pouze konstatovala porušení práva žalobkyně a poskytla jí zadostiučinění ve výši 49 938 Kč.2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Zrekapitulovala průběh řízení a zopakovala své stanovisko, které poskytla již ve fázi předběžného uplatnění nároku, že celkovou délku řízení je nutné posuzovat v době, kdy byla žalobkyně účastníkem samotného řízení, tedy od 14. 10. 2019 do 4. 10. 2024. Uvedenou délku lze hodnotit jako nepřiměřenou a představovala tak nesprávný úřední postup. Žalovaná při stanovení odškodnění vycházela z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení s odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu s tím, že z důvodu složitosti věci a četnosti rozhodování soudu základní částku snížila o 15 %. Význam řízení hodnotila jako standardní. Žalovaná tedy poskytla žalobkyni finanční zadostiučinění ve výši 49 938 Kč. Tuto formu kompenzace považuje žalovaná za dostačující.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění i nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti:4. Žalobkyně uplatnila u žalované dne 2. 4. 2025 svůj nárok na peněžité zadostiučinění ve výši 188 004 Kč. Dne 1. 10. 2025 vyhotovila žalovaná ve věci stanovisko, v němž s odkazem na rekapitulaci posuzovaného řízení a relevantní tuzemskou i zahraniční judikaturu konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a tím k porušení práva žalobců na projednání jejich věci v přiměřené lhůtě. Dále pak žalovaná uvedla, že poskytnutí finančního zadostiučinění ve výši 49 938 Kč představuje odpovídající formu odškodnění. Ve zbytku byl proto uplatněný nárok žalobců shledán nedůvodným (nesporná tvrzení účastníků, uplatnění nároku - čl. 6 spisu, stanovisko žalované z 1. 10. 2025 – čl. 11 spisu).5. Ze spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8, sp. zn. 23 C 331/2015 soud zjistil následující: Dne 17. 12. 2015 byl Obvodnímu soudu pro Prahu 8 doručen návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým žalobkyně , právnická osoba, . (právní předchůdkyně žalobkyně , Jméno žalobkyně, . podávající žalobu u zdejšího soudu) požadovala po žalované , právnická osoba, . zaplacení částky 200 492,34 Kč s příslušenstvím, představující nezaplacené faktury po splatnosti, vystavené na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky. Soud dne 30. 3. 2016 vydal pokyn k zaslání výzvy na zaplacení soudního poplatku (odeslána 11. 4. 2016), žalobkyně poplatek uhradila dne 24. 5. 2016. Soud dne 27. 5. 2016 vydal pokyn k zaslání přípisu o specifikaci nárokované částky, na který žalobkyně nereagovala, soud ji proto urgoval pokynem ze dne 12. 7. 2016, na který opět nereagovala. Soud vydal dne 1. 9. 2016 usnesení s výzvou žalované k vyjádření k žalobě, žalovaná se vyjádřila dne 14. 9. 2016. Dne 23. 9. 2016 byl soudu doručeno oznámení o převzetí právního zastoupení žalované, dne 27. 9. 2016 byla soudu doručena odpověď k přípisu, dne 21. 11. 2016 dán pokyn k předložení soudci k dalšímu postupu. Dne 28. 3. 2017 vydán pokyn k předvolání účastníků k ústnímu jednání na 14. 6. 2017. Dne 14. 6. 2017 žalobkyně zaslala repliku na písemné vyjádření žalované k žalobě, stejného dne se konalo nařízené jednání, které bylo odročeno na 10. 8. 2017. Dne 7. 7. 2017 bylo soudu doručeno podání žalované na základě výzvy soudu s doplněním skutkového tvrzení, dne 14. 7. 2017 žalobkyně doplnila tvrzení a důkazní návrhy, dne 4. 8. 2017 byla doručena replika žalované, dne 8. 8. 2017 a 9. 8 .2017 zaslala žalobkyně repliky na vyjádření žalované urgentně k soudnímu jednání. Dne 10. 8. 2017 se konalo jednání, kde byl vyslechnut jednatel žalobkyně a svědek, na to bylo jednání odročeno na 1. 11. 2017 za účelem výslechu dalšího svědka. Dne 21. 9. 2017 byla soudu doručena replika žalované na podání žalobkyně doručené dne 8. 8. 2017 a 9. 8. 2017. Dne 14. 10. 2017 byla žalobkyní doručena námitka promlčení nároku a 30. 10. 2017 replika na vyjádření žalované ze dne 20. 9. 2017. Dne 1. 11. 2017 se konalo jednání, na kterém byli vyslýcháni svědci a jednání odročeno za účelem výslechu dalších svědků na 17. 1. 2018. Dne 20. 11. 2017 doručila žalovaná vyjádření na repliku žalobkyně z 20. 10. 2017 a 23. 11. 2017 vyjádření na repliku žalobkyně z 14. 10. 2017. Dne 17. 1. 2018 proběhlo jednání, na kterém byly vyslechnuti svědci a za účelem výslechu dalšího svědka, který nemohl být přítomen, bylo jednání odročeno na 14. 3. 2018. Dne 12. 3. 2018 podala žalobkyně vyjádření k přípisu žalované a k námitce promlčení, dne 13. 3. 2018 požádala žalovaná o odročení jednání z důvodu poskytnutí času na odpovědi žalobkyně, které soud vyhověl a jednání odročil na 30. 5. 2018. Dne 18. 4. 2018 podala žalovaná repliku na vyjádření a přípis žalobkyně ze dne 12. 3. 2018. Dne 30. 5. 2018 se konalo jednání, kde byl vyslechnut svědek a jednání se za účelem čtení listinných důkazů a závěrečných řečí odročilo na 8. 8. 2018. Na jednání dne 8. 8. 2018 byly přečteny listinné důkazy a jednání odročeno na 1. 10. 2018, účastníkům bylo uloženo předložit závěrečné řeči. Dne 27. 9. 2018 předložila žalovaná závěrečné vyjádření, dne 1. 10. 2018 žalobkyně a doplnění dne 2. 10. 2018. Dne 11. 10. 2018 se konalo jednání, které bylo odročeno na 18. 10. 2018 za účelem vyhlášení rozsudku. Dne 18. 10. 2018 se konalo jednání, na kterém se pokračovalo v dokazování a za účelem případného doplnění skutkových tvrzení a důkazů bylo odročeno na 30. 1. 2019. Dne 13. 11. 2018 zaslala žalobkyně doplnění žalobních tvrzení, na které dne 23. 1. 2019 reagovala žalovaná. Dne 30. 1. 2019 se konalo jednání, skončeno dokazování a odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den 6. 2. 2019. Dne 6. 2. 2019 byl vyhlášen rozsudek o zamítnutí žaloby. Poté byla soudcem třikrát podána žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku, rozsudek č.j. 23 C 331/2015-323 byl rozeslán dne 6. 5. 2019, dne 24. 5. 2019 bylo žalobkyní podáno blanketní odvolání, dne 24. 6. 2019 odvolání doplněno, dne 25. 6. 2019 vyzvána k zaplacení soudního poplatku, který uhradila dne 24. 7. 2019. Dne 13. 8. 2019 se žalovaná vyjádřila k odvolání žalobkyně, dne 14. 8. 2019 žalobkyně navrhla svoji záměnu, neboť mezi ní jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, . jako postupníkem došlo k postoupení předmětné pohledávky, nato soud dotázal usnesením žalovanou, zda se záměnou souhlasí. Po souhlasu žalované soud předložil věc k rozhodnutí soudu odvolacímu, dne 25. 9. 2019 vydal Městský soud v Praze usnesení č.j. 55 Co 300/2019-361 o pokračování v řízení na straně žalobkyně se stranou , Jméno žalobkyně, . Dne 4. 11. 2019 podala žalobkyně k odvolacímu soudu žádost o odročení jednání nařízeného na 6. 11. 2019 z důvodu úrazu právního zástupce, dne 18. 11. 2019 vydal Městský soud v Praze usnesení č.j. 55 Co 300/2019-367 o zrušení rozsudku a vrácení k dalšímu řízení. Prvostupňový soud dne 3. 4. 2020 nařídil jednání na 30. 7. 2020, dne 22. 6. 2020 požádala soud o součinnost Policie ČR. Dne 30. 7. 2019 proběhlo jednání, na kterém žalobkyně navrhla připuštění změny žaloby, jednání bylo za účelem vyžádání spisu s výhradou důkazů dalších odročeno na 18. 11. 2020. Usnesením č.j. 23 C 331/2015-380 ze dne 19. 8. 2020 bylo řízení částečně zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí. Následně bylo jednání z důvodu epidemiologické situace odročeno na 18. 3. 2021. Dne 20. 11. 2020 podala vyjádření žalovaná, které doplnila dne 27. 11. 2020. Dne 17. 2. 2021 podala žalovaná žádost o odročení jednání z důvodu kolize s jinou pracovní povinností, jednání bylo odročeno z důvodu žádosti a rovněž epidemiologické situace na 10. 6. 2021. Dne 8. 4. 2021 podala žalovaná vyjádření k postoupení předmětné pohledávky, dne 10. 6. 2021 podala žalobkyně žádost o odročení jednání z důvodu nemoci právního zástupce, jednání bylo odročeno na