28 C 199/2025-48 – Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 31. 10. 2025 domáhala na žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném pro rozhodné období (dále jen „OdpŠk“), a to ve formě peněžitého plnění ve výši 163 268,53 Kč s úrokem z prodlení z této částky ode dne 30. 10. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že byla účastníkem soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 199/2014. Řízení bylo pravomocně skončeno až dne 19. 11. 2024, předmětné řízení tak trvalo 10 let a skoro 9 měsíců. Nepřiměřená délka řízení byla zapříčiněna postupem na straně soudu. Z toho důvodu žalobkyně požadovala částku ve výši 20 000 Kč za jeden rok trvání řízení (za první dva roky částku poloviční). Dále požadovala navýšení celkové částky o 55 % dle stanoviska Nejvyššího soudu, celkem tedy 301 018,53 Kč. Svůj nárok žalobkyně uplatnila u žalované dne 28. 4. 2025, žalovaná však stanoviskem ze dne 13. 10. 2025 pouze konstatovala porušení práva žalobkyně a poskytla jí zadostiučinění ve výši 137 750 Kč.2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Zrekapitulovala průběh řízení a zopakovala své stanovisko, které poskytla již ve fázi předběžného uplatnění nároku, že celkovou délku řízení je nutné posuzovat v době, kdy byla žalobkyně účastníkem samotného řízení, tedy od 12. 3. 2014, kdy bylo žalobkyni doručena výzva soudu k vyjádření k věcné příslušnosti, do 19. 11. 2024. Uvedenou délku lze hodnotit jako nepřiměřenou a představovala tak nesprávný úřední postup. Žalovaná při stanovení odškodnění vycházela z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení s odkazem na stanovisko Nejvyššího soudu s tím, že z důvodu složitosti věci základní částku snížila o 20 %, současně však z důvodu postupu soudu základní částku navýšila o 15 %. Význam řízení hodnotila jako standardní. Žalovaná tedy poskytla žalobkyni finanční zadostiučinění ve výši 137 750 Kč. Tuto formu kompenzace považuje žalovaná za dostačující.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění i nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti:4. Žalobkyně uplatnila u žalované dne 28. 4. 2025 svůj nárok na peněžité zadostiučinění ve výši 271 600 Kč. Dne 13. 10. 2025 vyhotovila žalovaná ve věci stanovisko, v němž s odkazem na rekapitulaci posuzovaného řízení a relevantní tuzemskou i zahraniční judikaturu konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a tím k porušení práva žalobců na projednání jejich věci v přiměřené lhůtě. Dále pak žalovaná uvedla, že poskytnutí finančního zadostiučinění ve výši 137 750 Kč představuje odpovídající formu odškodnění. Ve zbytku byl proto uplatněný nárok žalobkyně shledán nedůvodným (nesporná tvrzení účastníků, uplatnění nároku - čl. 6 spisu, stanovisko žalované z 13. 10. 2025 – čl. 11 spisu).5. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil následující: Dne 4. 3. 2014 byla Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, doručena žaloba od žalobkyně , právnická osoba, , kterou se domáhala po žalované , Anonymizováno, zdejší žalobkyně) zaplacení částky 860 784,32 Kč jakožto bezdůvodného obohacení. Soud dne 10. 3. 2014 vydal usnesení s výzvou účastníkům, aby se vyjádřili k případnému předložení věci Vrchnímu soudu v Olomouci k posouzení otázky věcné příslušnosti, výzva byla žalované (zdejší žalobkyni) doručena 12. 3. 2014. Dne 21. 3. 2014 byl spis předložen k rozhodnutí a dne 1. 4. 2014 bylo rozhodnuto o příslušnosti a postoupení věci Okresnímu soudu v Olomouci, spis byl postoupen na příslušný soud dne 20. 5. 2014. Usnesením ze dne 29. 5. 2014 vydal soud výzvu na zaplacení soudního poplatku, dne 3. 6. 2014 byl poplatek uhrazen a dne 29. 7. 2014 byl vydán platební rozkaz, proti kterému byl dne 13. 8. 2014 doručen odpor žalované a dne 12. 9. 2014 odůvodnění odporu. Dne 30. 9. 2014 a 7. 10. 2014 se k odporu vyjádřila žalobkyně, dne 7. 11. 2014 soud nařídil jednání na 8. 1. 2015, dále se vyjádřila žalovaná a žalobkyně podala dne 5. 1. 2025 podání se skutkovým tvrzením a návrhy důkazů. Dne 8. 1. 2015 se konalo jednání, kde byla sdělena stanoviska stran a jednání bylo přerušeno do 26. 2. 2015, soud nato dožádal další subjekty k dodání podkladů ohledně žalobkyně. Dne 29. 1. 2015 vydal usnesení o nařízení povinnosti účastníkům zúčastnit se setkání s mediátorem a řízení bylo přerušeno na 3 měsíce. Dne 3. 2. 2015 byly dodány podklady dotazovaného subjektu, dne 16. 2. 2015 žalobkyně sdělila údaje o osobě mediátora a dne 19. 2. 2015 žalovaná, usnesením ze dne 25. 2. 2015 soud ustanovil mediátora. Dne 23. 4. 2015 podal mediátor zprávu o výsledku mediace, že nedošlo ke smírnému vyřešení sporu, soud tak nařídil jednání na 10. 7. 2015. Dne 4. 6. 2015 požádala žalovaná o odročení z důvodu plánované dovolené, soud odročil na 16. 7. 2015, kdy se konalo jednání, kde byl vyslechnut jednatel žalobkyně a svědkyně, řízení bylo přerušeno do 24. 8. 2015. Dne 27. 7. 2015 se vyjádřila žalobkyně, dne 19. 8. 2015 se vyjádřila žalovaná a dne 20. 8. 2015 doplnila důkazy k vyjádření. Dne 24. 8. 2015 se konalo jednání, kde se pokračovalo ve výpovědi a výslechu svědků, bylo odročeno na neurčito. Dne 7. 9. 2015 žalovaná doplnila skutková tvrzení a důkazy, stejného dne žalobkyně doplnila tvrzení a souhlasila se vstupem dalších účastníků řízení na straně žalobkyně, současně navrhla přistoupení dalších účastníků řízení (, tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ), zároveň doložila jejich souhlasy, dne 25. 9. 2015 se vyjádřila k podání žalované. Dále soud dne 19. 1. 2016 nařídil jednání na 4. 3. 2016, poté odročil z důvodu nepřítomnosti soudkyně na 8. 4. 2016, kdy se jednání konalo a byli vyslechnuti další svědci, jednání odročeno na den 16. 5. 2016 za účelem dalšího dokazování. Dne 3. 5. 2016 se vyjádřila žalovaná k vyjádření žalobce, soud dne 4. 5. 2016 požádal o součinnost v souvislosti s hledáním svědků, odpověď byla doručena dne 6. 5. 2016. Dne 16. 5. 2016 se konalo jednání, na kterém byli vyslechnuti svědci, jednání bylo odročeno na den 14. 7. 2016 za účelem dalšího dokazování, svědkům bylo mezitím přiznáno a vyplaceno svědečné. Dne 14. 7. 2016 se konalo jednání, na kterém byli vyslechnuti další svědci, jednání bylo odročeno na den 8. 9. 2016 za účelem dalšího dokazování. Dne 29. 7. 2016 podali žalobci zpětvzetí návrhu na přistoupení dalšího účastníka na straně žalobkyně, společně s vyjádřením. Dne 8. 9. 2016 se konalo jednání, na kterém byli vyslechnuti svědci, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem dalšího dokazování, dne 6. 12. 2016 byl dán pokyn k vyhledání znalce. Usnesením ze dne 24. 4. 2017 byl ustanoven znalec z oboru patenty a vynálezy k posouzení žalobcova díla zpracovaného pro žalovanou. Spis byl znalci odeslán dne 17. 5. 2017, dne 24. 7. 2017 znalec požádal o prodloužení lhůty k vypracování posudku, lhůta byla prodloužena usnesením ze dne 25. 7. 2017. Znalec doručil vypracovaný posudek dne 8. 9. 2017, dne 12. 9. 2017 bylo soudem vydáno usnesení o znalečném, proti kterému se odvolal znalec a žalobkyně, dne 26. 9. 2017 se žalovaná vyjádřila k posudku, žalobkyně požádala o prodloužení lhůty k vyjádření, dne 25. 10. 2017 podala námitky ke znaleckému posudku. Spis předložen na odvolací soud dne 8. 11. 2017, napadené rozhodnutí o znalečném bylo potvrzeno usnesením dne 20. 12. 2017. Dne 27. 11. 2017 se žalovaná vyjádřila k námitkám proti znaleckému posudku, k tomu se vyjádřil znalec dne 4. 12. 2017, dne 3. 1. 2018 bylo přiznáno znalečné za podané vyjádření, do kterého se znalec odvolal, dne 1. 3. 2018 bylo zasláno na odvolací soud, a napadené usnesení soud potvrdil dne 27. 3. 2018. Dne 8. 6. 2018 bylo nařízeno jednání na 10. 7. 2018, dne 4. 7. 2018 se žalobkyně vyjádřila k reakci znalce. Dne 10. 7. 2018 se konalo jednání, na kterém byl vyslechnut znalec, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem dalšího dokazování, dne 17. 7. 2018 bylo přiznáno znalečné za účast na jednání. Dne 24. 9. 2018 podala vyjádření žalobkyně a upřesnila důkazní návrhy, žalovaná se k výzvě soudu vyjádřila dne 23. 10. 2018. Dne 27. 3. 2019 soud nařídil jednání na 16. 4. 2019, dne 28. 3. 2019 žalovaná požádala o odročení z důvodu plánované dovolené, jednání bylo odročeno na 2. 5. 2019. Dne 18. 4. 2019 bylo požádáno žalobkyní o odročení jednání z důvodu plánované jednání a zároveň kolize s jiným jednáním, jednání odročeno na 18. 6. 2019. Dne 18. 6. 2019 se konalo jednání, kde strany sdělily svá stanoviska, a jednání bylo odročeno na neurčito. Dne 20. 6. 2019 a 28. 6. 2019 byl dán pokyn k vyhledání znalců, následně byla založena sdělení znalců a dne 27. 9. 2019 byla uložena záloha a ustanoven znalec z oboru ekonomika se specializací veřejných zakázek a PPP projektů pro stanovení ceny