11 C 67/2021-91 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se žalobou ze dne 17. 2. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 280 000 Kč s příslušenstvím představující nevrácenou zápůjčku ze strany žalovaného. K odůvodnění žaloby uvedl, že účastníci uzavřeli dne 1. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému částku 360 000 Kč, žalovaný ji měl vrátit dne 1. 8. 2018, což neučinil. Žalovaný dne 9. 8. 2018 podepsal uznání dluhu a strany se dohodly na zaplacení dluhu do 14. 8. 2018; žalovaný však nesplnil ani tuto dohodu. Strany se následně ústně dohodly na smluvní pokutě ve výši 20 000 Kč za nesplacení dluhu ve lhůtě a dne 16. 8. 2018 se žalovaný zavázal, že do 21. 8. 2018 uhradí celkovou částku 380 000 Kč. V září 2018 žalovaný uhradil prostřednictvím třetí osoby částku 100 000 Kč a poté již nic neuhradil, přestože mu byla doručena předžalobní upomínka ze dne 30.8.2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému na den 19. 10. 2021 se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud tak jednal dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z dohody o úhradě dluhu ze dne 9.8.2018 (č.l. 5) soud zjistil, že žalobce a žalovaný podepsali dne 9. 8. 2018 dohodu o úhradě dluhu, v jejímž článku č. 2 prohlásili, že dne 1.6.2018 spolu uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce jako zapůjčitel předal žalovanému jako vydlužiteli částku 360 000 Kč. Tuto částku se zavázal žalovaný uhradit do 1.8.2018. Dle čl. 2 vydlužitel tuto částku ke dni 9.8.2018 nevrátil. V článku 3.1. žalovaný jako vydlužitel uznal co do důvodu a výše, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 1.6.2018 dluží zapůjčiteli částku 360 000 Kč. Tuto se zavázal vrátit dle článku 3.2. v termínu do 14.8.2018. 6. Z dohody o splatnosti ze dne 16. 8. 2018 (č.l. 4) soud zjistil, že žalovaný prohlásil v písemné formě, že dle smlouvy o zápůjčce ze dne 1.6.2018 a dle uznání o úhradě dluhu ze dne 9.8.2018 prohlásil, že sjednaná částka v celkové výši 380 000 Kč bude uhrazena, podpis žalovaného je na prohlášení úředně ověřen. 7. Z výzvy o splnění dluhu ze dne 30.8.2019 a ze dne 31.5.2019 včetně kopie dodejky ze dne 10.9.2019 (č.l. 6-8) soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 280 000 Kč s příslušenstvím. Tato výzva mu byla doručena na adresu jeho pracoviště [právnická osoba] dne 10.9.2019. 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. 9. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 1.6.2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce zapůjčil žalovanému částku 360 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 1.8.2018; jelikož tak neučinil, podepsal dne 9.8.2018 s žalobcem dohodu o uznání dluhu, ve které svůj závazek ve výši 360 000 Kč uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit do 14.8.2018. Dne 16.8.2018 žalovaný sepsal prohlášení, ve kterém uvedl, že žalobci na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce a o uznání dluhu uhradí částku 380 000 Kč do 21.8.2018 (částka byla navýšena o sjednanou smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč). Žalovaný dosud dluží žalobci částku 280 000 Kč. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 11. Dle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 12. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Uznáním dluhu ze dne 9.8.2018 a ze dne 16.8.2018 žalovaný založil vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval; na žalovaného tak v řízení přešlo důkazní břemeno, že dluh v době uznání neexistoval v rozsahu, ve kterém byl uznán nebo že zanikl z jiného důvodu. Žalovaný však své důkazní břemeno v tomto smyslu neunesl, když se k nařízenému jednání nedostavil, ve věci se nevyjádřil. Za této procesní situace tak soud má za prokázané, že dluh ve výši 380 000 Kč dne 16.8.2018 v době uznání trval; žalobce se domáhá zaplacení částky 280 000 Kč, kterou žalovaný dosud žalobci nevrátil; žalovaný neprokázal, že by částka 280 000 Kč byla z jeho strany uhrazena; je tak povinen ji žalobci zaplatit včetně úroku z prodlení ode dne následujícího po dni dohodnuté splatnosti, tedy od 22.8.2018. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 14 000 Kč, odměnou advokáta za čtyři úkony právní služby dle ust. § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif po 9 420 Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 280 000 Kč (dále jen„ a.t.“), náhradou hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč a náhradou za daň z přidané hodnoty. Celková výše náhrady nákladů řízení tak představuje částku 61 044,80 Kč. 14. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.