11 C 88/2021-78 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 3. 2021 domáhala vyloučení majetku z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou, Exekutroský úřad Přerov, pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ soudní exekutor“ a„ exekuční řízení“). Konkrétně se jednalo o nemovité věci nacházející se v obci [obec], a to pozemkové parcely nacházející se v k. ú. [ulice] [část obce], [list vlastnictví], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] dále pozemkové parcely nacházející se v k.ú. [ulice], [list vlastnictví], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Dle žalobních tvrzení bylo dne 8. 1. 2021 soudním exekutorem usnesením č. j. [číslo jednací] rozhodnuto o dražbě předmětných nemovitostí. Žalobkyně uvedla, že její právo k předmětným nemovitostem soudní exekutor nevzal v potaz a bez dalšího nařídil elektronickou dražbu na den 10. 3. 2021. Žalobkyně proto v souladu s § 267 o. s. ř. podala žalobu na vyloučení předmětných nemovitostí z exekuce. Žalobkyně dále uvedla, že mezi žalobkyní a povinnou [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ povinná“) byla dne 23. 4. 2004 uzavřena kupní smlouva, ve které se žalobkyně zavázala převést ve smlouvě uvedené pozemky na povinnou, která se zavázala převáděné nemovitosti upravit a vytvořit podmínky pro výstavbu rodinných domů a další rozvoj obce. Strany dále sjednaly povinnost části převáděných pozemků, které budou sloužit jako zpevněné plochy a komunikace, tj. jako pozemky nezbytné pro vybudování pozemkových stavebních parcel, převést do vlastnictví obce, aby tato mohla pro své občany zajistit jejich nerušené užívání. Stranami tak bylo od počátku ujednáno, že pozemkové parcely, na nichž budou komunikace, budou dále převedeny do vlastnictví obce. V souladu s tímto ujednáním došlo po vybudování infrastruktury a inženýrských sítí k naplnění závazku povinné bezúplatně převést pozemkové parcely na žalobkyni. Povinná učinila právní jednání směřující k bezúplatnému převedení nemovitostí, k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí však nedošlo, a to z důvodu opakovaného exekučního řízení. Žalobkyně má za to, že k draženým nemovitostem má právo nepřipouštějící provedení exekuce, povinná není vlastníkem nemovitých věcí a tyto tak nemohou být předmětem dražby, neboť by tak bylo neoprávněně zasaženo do práv třetích osob (žalobkyně). 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Exekučním příkazem soudního exekutora byly postiženy nemovitosti, které jsou v souladu s údaji zapsanými v katastru nemovitostí vlastnictvím povinné [právnická osoba] Zdůraznila, že k převedení vlastnického práva zpět na žalobkyni dle smlouvy o bezúplatném převodu nedošlo a nenastaly tak věcněprávní účinky této smlouvy, když nebyl podán návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí. Žalobkyni proto nesvědčí právo vylučující výkon rozhodnutí. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Účastníci učinili nesporným a soud zjistil z kupní smlouvy ze dne 23. 4. 2004 (č.l. 5), že mezi žalobkyní a povinnou [právnická osoba] byla dne 23. 4. 2004 uzavřena kupní smlouva se smlouvou o zřízení předkupního práva, jejímž předmětem byl prodej předmětných nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně na povinného jako kupujícího za kupní cenu 548 420 Kč; dle čl. 6 se povinný jako kupující zavázal na své náklady zabezpečit výstavbu inženýrských sítí, zajistit podmínky pro výstavbu 20-23 rodinných domů a dle čl. 9 se žalobkyně zavázala bezúplatně převzít dokončené a zkolaudované společné zpevněné plochy a komunikace včetně veřejného osvětlení. Smlouva byla podepsána dne 23. 4. 2004 tehdejším starostou obce JUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] s.r.o. 5. Ze smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne 14.12.2019 (č.l. 10) mezi povinnou a žalobkyní bylo zjištěno, že strany ujednaly, že převodce (povinná) touto smlouvou převádí bezúplatně předmětné nemovitosti do vlastnictví nabyvatele (žalobkyni), a to včetně jejich součástí a příslušenství, tj. zejména stavby komunikace, dešťové kanalizace a veřejného osvětlení. Vlastnické právo k převáděným nemovitým věcem nabývá nabyvatel dnem zápisu do katastru nemovitostí, který podá bez zbytečného odkladu po podpisu této dohody. 6. Účastníci učinili nesporným a soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb, [list vlastnictví] a [číslo], že žalobkyně nepodala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva a povinná [právnická osoba] s.r.o. je nadále vlastníkem předmětných nemovitostí. 7. Z usnesení Exekutorského úřadu Přerov, soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že soudní exekutor nařídil provedení elektronické dražby předmětných nemovitostí na den 10. 3. 2021. Mezi účastníky bylo nesporné, že na základě vykonatelného výkazu nedoplatků ze dne 8. 8. 2018 vydaného Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou je vedena proti povinnému [právnická osoba] exekuce na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. [spisová značka]. 8. Z usnesení o odročení dražebního jednání ze dne 10. 3. 2021, z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 30. 3. 2020, z pověření soudního exekutora, z návrhu na zahájení exekuce ze dne 18. 2. 2020 soud zjistil, že dražební jednání bylo soudním exekutorem odročeno na neurčito z důvodu podané žaloby o vyloučená předmětných nemovitostí z exekuce; exekuce je vedena žalovanou jako oprávněnou na základě vykonatelného exekučního titulu-výkazu nedoplatků ze dne 8.8.2018, č.j. [spisová značka] [číslo] [číslo] oprávněné České průmyslové zdravotní pojišťovny. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. 10. Žalobkyně a povinná [právnická osoba] s.r.o. uzavřely dne 23. 4. 2004 kupní smlouvu se smlouvou o zřízení předkupního práva, na jejímž základě žalobkyně převedla na povinnou předmětné nemovitosti. Dne 14. 12. 2019 uzavřely tytéž strany smlouvu o bezúplatném převodu vlastnického práva k nemovitostem, jejímž předmětem byl zpětný převod předmětných nemovitostí na žalobkyni. Proti povinné bylo zahájeno exekuční řízení, v rámci kterého byla vydána dražební vyhláška o provedení elektronické dražby nemovité věci, konkrétně byly postiženy mimo jiné předmětné nemovitosti. Žalobkyně podala žalobu na vyloučení věcí z exekuce, dražební jednání bylo proto odročeno na neurčito. Žalobkyně již nepodala návrh na vklad vlastnického práva předmětných nemovitostí do katastru nemovitostí. Jako vlastník předmětných nemovitostí je nadále vedena povinná. 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 12. Dle ust. § 68 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen„ exekuční řád“) žalobu na vyloučení věci dle ust. § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat. 13. Dle ust. § 69 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí. 14. Dle ust. § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 15. Dle ust. § 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. 16. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k záběru, že žalobě nelze vyhovět. Smyslem tzv. excindační žaloby dle ust. § 267 o.s.ř. je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku, jenž byl postižen nařízením výkonu rozhodnutí, taková práva, která nepřipouštějí, aby nařízený výkon také byl proveden a aby se tedy nařízením výkonu rozhodnutí postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného. Prostřednictvím excindační žaloby se uplatňují práva třetích osob, která nepřipouštějí výkon rozhodnutí. Aktivně legitimována k žalobě je tedy třetí osoba (osoba rozdílná od oprávněného, dalšího oprávněného a povinného), jejíž věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoliv k ní má takové právo (hmotněprávní vztah), které výkon rozhodnutí nepřipouští. Pasivně legitimován je oprávněný. Excindační žaloba je svou povahou žalobou na určení, naléhavý právní zájem se však u ní netvrdí. Pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že určitá věc, pr