12 C 61/2020-145 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou došlou podepsanému soudu dne 13. 3. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž bude žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku shora uvedenou. Na odůvodnění žaloby uvedla, že ve dnech od 14. 3. do 30. 3. 2017 a 3. 4. 2017 a 5. 4. 2017 poskytla zdravotní služby nezletilé pacientce jménem [jméno] [příjmení], [datum narození], státní příslušnost [anonymizováno] [země]. Žalobkyně zdůraznila, že matka nezletilé dne 20. února 2017, tedy dříve než uplynulo 60 dní od narození nezletilé, a před poskytnutím zdravotních služeb, jejichž náklady jsou předmětem této žaloby, podala za nezletilou dceru žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Řízení o této žádosti běželo do 25. 4. 2017. Žalobkyně má s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 2039/2015 za to, že podáním žádosti byla založena fikce trvalého pobytu nezletilé na území České republiky. Vzhledem k tomu, že v době poskytnutí zdravotních služeb nezletilé pacientce byla dána fikce jejího trvalého pobytu na území České republiky, má žalobkyně za to, že nezletilá pacientka byla účastníkem veřejného zdravotního pojištění. Žalobkyně se proto obrátila na žalovanou, aby uhradila náklady za zdravotní služby, které byly žalobkyní dotyčné nezletilé pacientce poskytnuty. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky upomínkou číslo [spisová značka] ze 4. 3. 2020. Žalovaná však neuhradila ničeho, a to ani přes další zaslané upomínky. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Předně odkázala na řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 25 C 211/2018, kde byl řešen obdobný spor, v němž byl vydán rozsudek, jímž byla žaloba vůči žalované zamítnuta s tím, že nebyla dovozena její pasivní věcná legitimace ve sporu. Žalovaná zdůraznila, že spor projednávaný u Obvodního soudu pro Prahu 8 se týkal týchž nezletilých pacientů. Nárok žalobou uplatněný žalovaná neuznala ani co do výše, ani co do základu. Zdůraznila, že nezletilé nebyla v době, kdy by jí byly poskytnuty zdravotní služby, účastna na veřejném zdravotním pojištění a nebyla pojištěnkou strany žalované, ani na základě smluvního vztahu. Žalovaná má za to, že podání zjevně právně nepřípustné žádosti o trvalý pobyt nemůže založit zpětně fikci trvalého pobytu a tím účast na veřejném zdravotním pojištění tam, kde právní předpisy nic takového nestanoví. Žalovaná je přesvědčena o tom, že není ve věci pasivně věcně legitimována. Dále se blíže vyjádřila k možnosti získání trvalého pobytu a k ustanovení § 88 odst. 3 zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Odkaz na závěry rozsudku Nejvyšší soudu 33 Cdo 2039/2015 nepovažuje strana žalovaná za příhodný, když zde byla řešena odlišná situace, dítě bylo účastno na zdravotním pojištění z jiného důvodu než z důvodu trvalého pobytu. S poukazem na rozhodnutí Ústavního soudu ČR a Mezinárodní smlouvy a Úmluvy má žalovaná za to, že z žádných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývá závazek státu zajistit všem osobám bezplatnou zdravotní péči. Vyplývá z nich toliko závazek umožnit jim čerpání zdravotních služeb, nikoli však bezplatně. Žalovaná trvala na zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že žalobkyně poskytla nezletilé výše jmenované pacientce zdravotní služby, sporným taktéž nebyla ani to, že Ministerstvo vnitra ČR svým rozhodnutím [číslo jednací] ze dne 25. 4. 2017 zastavilo správní řízení vedené pod číslem [anonymizováno] [číslo] [rok] o udělení trvalého pobytu nezletilé. 4. Sporným zůstalo, zda žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimovanou a v případě, že ano, zda částka, kterou strana žalující požaduje za úhradu zdravotních služeb poskytnutých nezletilé pacientce, odpovídá smlouvám uzavřeným mezi žalobkyní a žalovanou. 5. Z usnesení Ministerstva vnitra ČR [číslo jednací] z 25. 4. 2017 má soud za zjištěné, že 20. února 2017 podala matka nezletilé pacientky žádost o povolení k trvalému pobytu podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) i b) zákona č. 326/99 Sb. Správní orgán v rámci správního řízení zjistil, že matce nezletilé žadatelky nebylo vydáno jakékoliv vízum pro pobyt na území České republiky ani jiných států Schengenského hraničního prostoru. Zjištěno bylo také to, že žadatelka souběžně s žádostí o trvalý pobyt podala žádost o dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny žadatelky dítěte, které bylo 27. 3. 2017 vyhověno. V rámci správního řízení bylo dále zjištěno, že nezletilá žadatelka v době podání žádosti o trvalý pobyt 20. února 2017 pobývala na území jako cizinec narozený na území České republiky v rámci přechodného pobytu a že tento přechodný pobyt lze považovat za platný i v souvislosti s podanou žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Dále bylo zjištěno, že k tomu, aby mohlo být vyhověno žádosti o trvalý pobyt, musela by žadatelka současně splnit podmínku, buď že je manželkou, anebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním předpise. S ohledem na věk žadatelky, je první možnost vyloučena, bylo nutné posoudit, splnění druhé možnosti. Z cizineckého informačního systému vyplývá, že matka žadatelky pobývá na území České republiky na základě zaměstnanecké karty platné do 26. 2. 2019, otec není znám. Žadatelka tak není nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl (mezinárodní ochrana) na českém území. Správní orgán uzavřel, že žadatelka podmínky stanovené v § 69 odst. 2 zákona 326/99 Sb. nesplňuje, neboť její pobytový statut, v době podání žádosti o trvalý pobyt, ji neopravňoval k podání žádosti o trvalý pobyt podle § 66 odst. 1 písm. a) ani b) zákona 326/99 Sb. Za situace, kdy jí byl povolen na českém území dlouhodobý pobyt, nebyly shledány ani jiné důvody pro povolení pobytu trvalého. 6. Ze zpráv Ministerstva vnitra ČR [číslo jednací] ze dne 16. 9. 2019 a zprávy MV [číslo] [číslo] z 20. 10. 2020 má soud za zjištěné, že nezletilá pacientka [jméno] [příjmení] měla na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny do 26. 2. 2019, a to na adrese své matky. V současné době, není v evidenci cizineckého informačního systému hlášena. 7. K prokázání poskytnutých zdravotních služeb žalobkyně předložila tabulku nazvanou [příjmení] (spis č. l. 10, 11 a 82 až 84), v níž uvedla jednotlivé výkony, které byly nezletilé pacientce poskytnuty, datum poskytnutí těchto výkonů, jejich kód a dále jejich bodové ohodnocení. Doložila, že nezletilá byla přijata k vyšetření 14. 3. 2017 (příjmová zpráva č. l. 85 spisu). Z této příjmové zprávy je zřejmé, že matka přišla s nezletilou pacientkou na Kliniku dětské chirurgie žalující strany s tím, že nezletilá dvou a půl měsíční dvojče má váhový úbytek, neprospívá, zvrací, nemá stolici. Na ultrazvuku byla diagnostikována verifikovaná pylorostenóza, pylorus příčné šířky 16 mm, jako vedlejší nález na horním víčku byl zjištěn hemangiom. Pacientka byla přijata ke sledování a k operačnímu řešení. Z propouštěcí zprávy ze dne 29. 3. 2017 je zřejmé, že pacienta byla hospitalizována od 14. 3. 2017 do 29. 3. 2017, kdy byla provedena operace pyloromyotomie, další operace byla provedena 21. 3. 2017, a to z důvodu recidivy původně operačně odstraněného onemocnění Nezletilá pacientka byla propuštěna v dobrém stavu s náležitými doporučeními. Jak prokazuje zpráva z oddělení urgentního příjmu a z chirurgické ambulance (spis č.l. 87) – matka se dne 30. 3. 2017 s nezletilou pacientkou opět ke kontrole pro výrazný celodenní neklid. Bylo vysloveno podezření na recidivu pylorostenozy a bylo doporučeno obrátit se na Kliniku dětské chirurgie. Tam se nezletilá dostavila 3. 4. 2017 (zpráva č. l. 88 spisu) s pláčem a údajným zvracením byla přijata k obzervaci. Z propouštěcí zprávy ze dne 5. 4. 2017 (spis č.1 89) bylo zjištěno, že recidiva se nepotvrdila, pacientka dobře tolerovala krmení, nezvracela. Matka byla poučena o tom, jakým způsobem nezletilou krmit, jaké léky podávat. K výši žalobou uplatněného nároku 8. Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že při stanovení výše částky, které se touto žalobou domáhá, postupovala tak, že vzala jednotlivé výkony, jejich bodové ohodnocení uvedené ve vyhlášce č. 134/ v platném znění, připočetla navýšení práce podle nositele výkonů, připočetla čas a režijní minutovou sazbu a stanovila hodnotu bodů za každý výkon. Výsledný počet bodů za všechny výkony následně vynásobila hodnotou bodu stanovenou vyhláškou. Výpočet je uveden v tabulce ve spise na č. l. 99 až 94. 9. Žalovaná s tímto postupem nesouhlasila a uváděla, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb č. 2A05M003, k níž byly následně uzavírány úhradové dodatky. Pro rok 2017 platil úhradový dodatek č. 65, v němž byly stanoveny podmínky pro úhradu poskytnuté zdravotní péče, a to tak, že výše úhrad bude odpovídat úhradám stanoveným vyhláškou č. 348/2016 Sb., kterou se stanoví hodnoty bodů výše uhrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2017, a to výjimkami přesně specifi