6 C 491/2020-20 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky představující cenu dodané elektřiny za období od [datum] do [datum] s tím, že dne [datum] byla mezi stranami uzavřena smlouva o dodávce elektřiny č. SoSSE/753227, na základě které žalobkyně dodávala žalované do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa]. [příjmení] elektřiny byla žalobkyní vyúčtována fakturou [číslo] znějící na částku [částka] splatnou dne [datum]. Žalovaná z této faktury uhradila celkem [částka], je tak povinna žalobkyni zaplatit zbývající částku ve výši [částka]. I přes výzvu žalobkyně ze dne [datum] žalovaná žalovanou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že dne [datum] mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/753227, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa žalované na adrese [adresa], a ta se zavázala ji odebírat a platit za ni sjednanou částku. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy neplnila, nehradila sjednanou cenu a za období od [datum] do [datum] dluží celkovou částku ve výši [částka]. 5. Podle § 2079 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva dle shora citovaného ust. § 2079 a násl. o. z., na základě které vznikla žalobkyni, jako prodávající, povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat (tedy uskutečnit dodávku elektrické energie) a naopak žalované, jako kupující, vznikla povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu sjednanou kupní cenu dle podmínek této smlouvy. Žalobkyně prokázala, že vůči žalované své povinnosti ze smlouvy řádně splnila, žalovaná však neprokázala, že za dodanou elektřinu uhradila vyfakturovanou částku, jakožto kupní cenu. Bylo přitom na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila, případně že závazek zanikl jiným způsobem. Jelikož tak však neučinila, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství pohledávky, úroku z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 o. z. ve spoj. s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.