8 C 131/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobou došlou soudu dne 25. 6. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru, že účastníci řízení uzavřeli dne 3. 12. 2019 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky plynu [číslo]. Její součástí byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně, na které smlouva přímo odkazovala. Uvedenou smlouvou se žalovaný zavázal hradit žalobkyni měsíční zálohy a dále zbývající vyúčtovanou cenu dodávky energie za příslušné zúčtovací období poté, kdy bude žalobkyní v souladu s obchodními podmínkami a příslušnými právními předpisy vyfakturována. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách, a to za období od 10. 1. 2020 do 19. 11. 2020 fakturou [číslo] vystavenou dne 26. 11. 2020 splatnou dne 17. 12. 2020 znějící na částku 14 644,47 Kč. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Po stránce právní soud dospěl k tomu, že dle § 72 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost platit sjednanou cenu. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dodaných služeb a právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, jejich plnou náhradu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 644,47 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných do podáním návrhu ve věci včetně (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Celkem tedy soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. K aplikaci § 14b a. t. soud uvádí, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá soudně pohledávky ze smluv o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, přičemž právě takové řízení lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných § 14b a. t. a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, ve kterých jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci.