8 C 30/2020-38 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobou došlou soudu dne 6. 2. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce, kterou žalovaný uzavřel dne 8. 1. 2014 s právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Při podpisu smlouvy žalovaný potvrdil, že se seznámil se všeobecnými obchodními podmínkami a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této smlouvě žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle a o čísle svého dokladu totožnosti. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit dne 29. 1. 2014. Dlužnou částku však neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 2 000 Kč od 30. 1. 2014 do zaplacení. Žalovaný se vyjádřil pouze k vydanému elektronickému platebnímu rozkazu tak, že se proti němu odvolává z důvodu procesních chyb a polopravd. K podané žalobě se však ani po výzvě soudu nevyjádřil. Žalobkyně dokládala své tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce listinou nazvanou Smlouva o půjčce/ Příkaz k úhradě. V této listině je jako věřitel uvedena [právnická osoba] a žalovaný svým podpisem stvrdil, že mu byla předána částka ve výši 2 000 Kč, kterou se zavazuje vrátit do 29. 1. 2014. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru včetně podmínek, které měly být nedílnou součástí smlouvy. Bylo prokázáno, že žalovaný na základě této smlouvy obdržel částku 2 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému tak bylo prokázáno. Bylo prokázáno i uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 zák. 89/2012Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud má za platné postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z., čímž je doložena aktivní legitimace žalobkyně. Soud tak podané žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč.