11 C 3/2021-45 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu účastníci nežijí jako manželé, intimně spolu nežijí a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození] [příjmení] výchově tohoto dítěte bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 6. 2021, č. j. 60 P 2/2021-39, jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. 2. Manžel se k žalobě o rozvod manželství připojil, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný. 3. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, kdy manžel je nositelem občanství Slovenské republiky, soud se nejdříve zabýval otázkou pravomoci a rozhodného práva. 4. Soud postupoval podle ust. § 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (ve znění platném v době podání návrhu na rozvod) a zkoumal otázku pravomoci českých justičních orgánů s ohledem na obsah Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech podepsané dne 29. října 1992 v Praze, v České republice vyhlášené pod číslem 209/1993 Sb. Tato mezinárodní smlouva však neobsahuje úpravu pravomoci justičních orgánů té či oné strany. 5. Pokud jde o otázku příslušnosti soudů České republiky věc projednat a rozhodnout, je tedy třeba postupovat dle článku 3 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, který stanovuje, že ve věcech týkajících se rozvodu manželství jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. Tento předpoklad je naplněn, neboť poslední společné bydliště manželů bylo na území České republiky ([ulice a číslo], [obec a číslo]) a oba manželé v době podání návrhu stále bydleli na území České republiky. 6. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle ust. § 49 odst. 1 citovaného zákona osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Účastníci řízení jsou občany různých států a jelikož v době podání návrhu měli obvyklý pobyt na území České republiky, je rozhodným právem český právní řád. 7. Je tedy zřejmé, že není v poměrech projednávané věci procesní překážky žalobu o rozvod projednat a o ní rozhodnout, soud se přitom řídí právním řádem České republiky. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 22. 4. 2017 (viz oddací list ze dne 16. 6. 2017, svazek ZM/VII/2, ročník 2017, strana 248, pořadové [číslo] sobášny list ze dne 24. 4. 2017). Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození] (viz rodný list ze dne 7. 8. 2017). 9. O výchově tohoto dítěte bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 6. 2021, č. j. 60 P 2/2021-39, jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 6. 2021, č. j. 60 P 2/2021-39). 10. Účastníci předložili dohodu ze dne 13. 4. 2017 s úředně ověřenými podpisy sepsanou notářským zápisem sp. zn. NZ 574/ 2017, ze které soud zjistil, že před uzavřením manželství upravili režim oddělných jmění ve smyslu ust. § 716 a násl. o.z. (viz notářský zápis ze dne 13. 4. 2017, NZ 574/ 2017). 11. Dle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 12. Dle ust. § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 13. Dle ust. § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 14. Dle ust. § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 15. Dle ust. § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 16. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků a z výslechu manželky vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří rodinné společenství. Manželé nežijí ve společné domácnosti od března 2021, manželství oba považují za rozvrácené. 17. S ohledem na výpověď manželky a s ohledem na skutečnost, že se manžel k návrhu na rozvod manželství připojil, pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. O poměrech dítěte účastníků (nezletilý [příjmení] [příjmení], [datum narození]) bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 6. 2021, č. j. 60 P 2/2021-39, jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. Manželé ještě před uzavření manželství sjednali režim oddělných jmění. 18. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 - 3 o. z., soud žalobě podle § 755 ve spojení s § 756 o. z. v celém rozsahu vyhověl. 19. Co se týče příčiny rozvratu manželství, kterou soud z důvodu právní jistoty posuzoval, dospěl soud k závěru, že tato spočívá v rozdílnosti povah, zájmů a jiného náhledu na život manželů. 20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z. ř. s .