17 C 225/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 11 892,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 6. 2017 ve znění jejího dodatku ze dne 8. 1. 2018. Dle tvrzení strany žalující tvoří žalovanou částku jednak neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa], a jednak smluvní pokuta ve výši 6 901,16 Kč za předčasné ukončení smlouvy. Smluvní pokuta pak sestává z částky 400 Kč za každý měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky elektřiny do konce sjednané doby, tj. za 21 měsíců, když dne 26. 10. 2020 žalobkyně od smlouvy odstoupila v důsledku opakovaného porušování smluvních povinností ze strany žalované, přičemž ke sjednanému ukončení smlouvy mělo dojít až dne 25. 7. 2022. Dne 28. 1. 2021 žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu i výše a zavázala se jej žalobkyni splatit ve 13 splátkách pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná na svůj dluh dosud uhradila pouze částku 1 498,84 Kč, která byla žalobkyní započtena na dlužnou smluvní pokutu. 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem souhlas s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 12. 6. 2017 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Předmětná smlouvy byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností ode dne 30. 6. 2017. Dne 8. 1. 2018 byl mezi účastníky sjednán dodatek k uvedené smlouvě s účinností od 24. 1. 2018, na základě kterého došlo ke změně sjednané doby trvání smlouvy na dobu určitou 30 měsíců od účinnosti dodatku s automatickou prolongací smlouvy o 24 měsíců, pokud některá ze stran neoznámí druhé straně alespoň 40 dnů před uplynutím doby trvání, že na ukončení smlouvy trvá. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa, žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Dále se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky elektřiny do konce trvání smlouvy (včetně prolongace) mj. v případě opakovaného porušení platebních povinností, a to bez ohledu na případné odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně (viz Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 6. 2017 včetně Dodatku ze dne 8. 1. 2018). K ukončení dodávky elektřiny došlo dne 26. 10. 2020 (viz Vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] za zúčtovací období 7. 12. 2019 26. 10. 2020). Žalobkyně dne 8. 11. 2020 vyfakturovala žalované nedoplatek ve výši 4 991,14 Kč se splatností 30. 11. 2021 a současně od předmětné smlouvy odstoupila (viz Vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] za zúčtovací období 7. 12. 2019 26. 10. 2020, Odstoupení od smlouvy adresované žalované ze dne 8. 11. 2020). Dne 26. 10. 2020 žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy za 21 měsíců ve výši 8 400 Kč se splatností 5. 11. 2020, na níž žalovaná zaplatila pouze částku 1 498,84 Kč (viz Vyúčtování smluvní pokuty [číslo] Dohoda o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu [číslo]). Dne 28. 1. 2021 žalovaná uznala svůj dluh ve výši 11 922,30 Kč co do důvodu i výše a zavázala se jej žalobkyni splatit ve 13 splátkách po 920 Kč pod ztrátou výhody splátek (viz Dohoda o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu [číslo]). Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ani po předžalobní upomínce ze dne 16. 6. 2021. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalovaná platně uznala co do důvodu i výše dluh, který je předmětem projednávaného sporu, a má se tedy za to, že tento v rozsahu a době uznání trvá (vyvratitelná právní domněnka). Žalovaná žádným způsobem tuto právní domněnku nevyvrátila, netvrdila, tím méně prokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, nezpochybnila žádná její tvrzení ani předložené důkazní prostředky, jimiž byla tato tvrzení prokázána. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl (vázán návrhem žalobkyně částkou o 100 Kč nižší, než byla uvedeno v uznání dluhu), a to včetně úroků z prodlení, na které vzniklo žalobkyni právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedeného faktury. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 892,30 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.