8 C 152/2022-34 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému s tvrzením, že se žalovaný dne [datum] neprokázal právnímu předchůdci žalobkyně [příjmení] podniku [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) platným jízdním dokladem. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to smlouvou ze dne [datum]. Žalovaný, ač upomenut, dlužnou částku neuhradil. S ohledem na počátek prodlení požaduje přiznat žalobkyně i zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4). Účastníci řízení se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva (žalovanému též žaloba) doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z dohody s cestujícím [číslo] soud zjistil, že žalovaný v uvedený den v [údaj o čase] hod. cestoval linkou [číslo] bez platného jízdního dokladu. Žalovaný byl zaměstnancem právního předchůdce žalobkyně na místě seznámen s výší jízdného, která činí 16 Kč, a povinností jej zaplatit včetně přirážky ve výši 1 000 Kč do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Právní předchůdce žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem žalobkyně a právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky právním zástupcem žalobkyně výzvou ze dne [datum]. 5. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, posoudil soud jednání žalované strany, který použil veřejného dopravního prostředku a na výzvu kontrolního orgánu se neprokázal platnou jízdenkou, po právní stránce dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, která stanovují základní povinnosti cestujícího a dopravce při přepravě s přihlédnutím k přepravnímu řádu a ke smluvním přepravním podmínkám ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Jelikož žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že jízdné a přirážku k jízdnému zaplatil, soud žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 016 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). 7. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.