11 C 149/2023-51 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podáním ze dne 13. 2. 2023 domáhala na žalované zaplacení částky 13 705 Kč skládající se z příspěvku na pojištění ve výši 5 915 Kč, 4 030 Kč a 2 860 Kč a třikrát poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Dle tvrzení žalobkyně je žalovaná provozovatelem osobního automobilu [registrační značka]. Žalovaná však jako jeho provozovatel neměla od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 a od 1. 9. 2021 do 14. 10. 2021 sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku na příspěvek v celkové výši 13 705 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým závěrům. 5. Z výzvy ze dne 17. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 5 915 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaná coby provozovatel vozidla s [registrační značka] neměla v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona o pojištění odpovědnosti. 6. Z výzvy ze dne 5. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 4 030 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaná coby provozovatel vozidla s [registrační značka] neměla v období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona o pojištění odpovědnosti. 7. Z výzvy ze dne 23. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 2 860 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaná coby provozovatel vozidla s [registrační značka] neměla v období od 1. 9. 2021 do 14. 10. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona o pojištění odpovědnosti. 8. Z dopisů ze dnů 25. 5. 2022, 10. 8. 2022, 22. 8. 2022, 27. 9. 2022, 5. 9. 2022, 13. 9. 2022, 29. 9. 2022, 6. 10. 2022, 20. 10. 2022, 24. 10. 2022, 15. 11. 2022, 6. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu. 9. Z předžalobních výzev ze dnů 25. 10. 2022, 23. 11. 2022, 6. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu za neuhrazený příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve lhůtě 15 dnů od odeslání předžalobní výzvy. 10. Z výpisu z registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaná byla v období od 4. 2. 2020 do současnosti provozovatelem/vlastníkem předmětného vozidla. 11. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti má vlastník tuzemského vozidla či řidič cizozemského vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizen. 13. Dle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 14. Dle § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je dále povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 15. Dle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. 16. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně částku ve výši 65 Kč. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. 17. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady České kanceláře pojistitelů zaniká, pokud Česká kancelář pojistitelů do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se Česká kancelář pojistitelů prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 18. Dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit České kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti České kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu. 19. Vzhledem k výše uvedenému soud dovodil, že žalovaná jako provozovatel předmětného vozidla porušila svou zákonnou povinnost sjednat si ve výše vymezeném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku v celkové výši -) 5 915 Kč, tj. součinu 91 dní a denní sazby příspěvku ve výši 65 Kč, -) 4 030 Kč, tj. součinu 62 dní a denní sazby příspěvku ve výši 65 Kč, -) 2 860 Kč, tj. součinu 44 dní a denní sazby příspěvku ve výši 65 Kč a a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, tedy třikrát částky ve výši 300 Kč. Povinnost žalované přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení celkové dlužné částky v zákonné roční lhůtě. 20. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil ji soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 705 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 22. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné po