11 C 189/2023-45 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně je žalovaný vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka]. Žalovaný však jako jeho vlastník/provozovatel neměl od 3. 10. 2021 do 5. 12. 2021, od 6. 12. 2021 do 31. 3. 2022 a od 1. 4. 2022 do 4. 8. 2022 sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši žalované částky. Přes předžalobní upomínku žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým závěrům. 5. Z výzvy ze dne 7. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 4 460 Kč (denní sazba 65 Kč násobená 64 dny + 300 Kč jako náklady uplatnění) ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný coby provozovatel vozidla s [registrační značka] neměl v období od 3. 10. 2021 do 5. 12. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona o pojištění odpovědnosti. 6. Z výzvy ze dne 9. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 7 540 Kč (denní sazba 65 Kč násobená 116 dny) ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný coby provozovatel vozidla s [registrační značka] neměl v období od 6. 12. 2021 do 31. 3. 2022 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona o pojištění odpovědnosti. 7. Z výzvy ze dne 22. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 8 190 Kč (denní sazba 65 Kč násobená 126 dny) ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný coby provozovatel vozidla s [registrační značka] neměl v období od 1. 4. 2022 do 4. 8. 2022 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona o pojištění odpovědnosti. 8. Z dopisů ze dnů 11. 5. 2022, 10. 6. 2022, 8. 8. 2022, 14. 9. 2022, 10. 10. 2022, 4. 1. 2023, 30. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně zasílala žalovanému opakované upomínky k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně. 9. Z předžalobních upomínek ze dnů 5. 10. 2022, 6. 12. 2022 a 28. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou před podáním žaloby. 10. Ze sdělení Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 27. 7. 2023 a z výpisu z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla od 21. 12. 2020. 11. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 13. Dle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti má vlastník tuzemského vozidla či řidič cizozemského vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizen. 14. Dle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 15. Dle § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je dále povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 16. Dle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. 17. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně částku ve výši 65 Kč. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. 18. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady České kanceláře pojistitelů zaniká, pokud Česká kancelář pojistitelů do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se Česká kancelář pojistitelů prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 19. Dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit České kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti České kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu. 20. Vzhledem k výše uvedenému soud dovodil, že žalovaný jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla porušil svou zákonnou povinnost sjednat ve výše uvedeném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která mu vyplývá z § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvků v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, a to ve výši: -) 4 690 Kč, tj. součinu 64 dní a denní sazby příspěvku ve výši 65 Kč, -) 7 540 Kč, tj. součinu 116 dní a denní sazby příspěvku ve výši 65 Kč, -) 8 190 Kč, tj. součinu 126 dní a denní sazby příspěvku ve výši 65 Kč a třikrát nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Povinnost žalovaného přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celkové dlužné částky v zákonné roční lhůtě. 21. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 284 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 832 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 790 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b