11 C 28/2023-27 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podáním ze dne 23. 11. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 792 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně je žalovaný provozovatelem nákladního automobilu do 3,5 t, [registrační značka]. Žalovaný však jako jeho provozovatel neměl sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla v období od 1. 8. 2019 do 30. 11. 2019 (tj. 122 dní). V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 10 792 Kč. Přes předžalobní upomínku ze dne 15. 2. 2021 žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. 5. Z výzvy ze dne 9. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 10 492 Kč (122 dní vynásobeno částkou 86 Kč) ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný coby provozovatel vozidla s [registrační značka] neměl v období od 1. 8. 2019 do 30. 11. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona o pojištění odpovědnosti. 6. Z dopisu ze dne 14. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 10 841 Kč ve lhůtě do 29. 10. 2020. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 11 653,08 Kč za neuhrazený příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve lhůtě do 26. 2. 2021. Dle podacího lístku ze dne 15. 2. 2021 byla výzva odeslána téhož dne. 8. Ze sdělení Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 10. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl v období od 19. 6. 2018 evidován jako provozovatel a vlastník předmětného vozidla. 9. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu do 3,5 t, [registrační značka]. Žalovaný coby provozovatel však k vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 1. 8. 2019 do 30. 11. 2019. Dne 9. 7. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu se splatností do 60 dnů od doručení výzvy. Přes upomínku ze dne 14. 10. 2020 žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu. Dopisem ze dne 15. 2. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný na ni však nijak nereagoval. 10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti má vlastník tuzemského vozidla či řidič cizozemského vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizen. 11. Dle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 12. Dle § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je dále povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 13. Dle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. 14. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, činí denní sazba příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně částku 86 Kč. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. 15. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady České kanceláře pojistitelů zaniká, pokud [název žalobkyně] do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se [název žalobkyně] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 16. Dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit České kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti České kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu. 17. Vzhledem k výše uvedenému soud dovodil, že žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla porušil svou zákonnou povinnost sjednat v období od 1. 8. 2019 do 30. 11. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 10 492 Kč, tj. součinu 122 dní a denní sazby příspěvku ve výši 86 Kč, a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Povinnost žalovaného přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celkové dlužné částky v zákonné roční lhůtě. 18. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 792 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 20. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.