11 C 301/2022-109 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 11. 2022 doplněnou podáním ze dne 22. 2. 2023 a ze dne 2. 5. 2023 domáhala na žalované zaplacení ve výroku rozsudku uvedené částky představující náhradu škody vzniklou žalobkyni za neoprávněný odběr elektrické energie a náklady s tím související. K odůvodnění žaloby uvedla, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona. Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní mimo jiné k odhalování neoprávněných odběrů (krádeže elektřiny) elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům bylo dne 3. 8. 2022 kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [adresa] (dále jen„ předmětné odběrné místo“) neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona. Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška č. 359/2020 Sb.“). Ke dni 11. 5. 2022 byla na uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v. [číslo] který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektrické energie byla na žádost obchodníka ukončena stanovením z průměrné spotřeby ke dni 11. 5. 2022 a to ve VT: [číslo] kWh a v NT: 3,0 kWh. Dne 3. 8. 2022 byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti [právnická osoba] zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav uvedeného elektroměru při demontáži činil ve VT: [číslo] kWh a v NT: 3,0 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 84 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Žalovaná má nadále uzavřenou smlouvu o připojení odběrného místa, avšak nereagovala na výzvy k narovnání bezesmluvního vztahu. S ohledem na zjištěné skutečnosti vyplývá, že subjektem odpovědným za zjištěný neoprávněný odběr (krádež elektřiny), a tedy i za škodu jim způsobenou, je žalovaná. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovení § 51 energetického zákona a § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Neoprávněně odebraná elektřina byla měřena bez platné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny osazeným elektroměrem. Náhradu škody tvoří a) částka za spotřebu elektřiny: spotřeba energie byla dle stavu elektroměru vypočtena dle vzorce ([číslo] kWh - [číslo] kWh) + (3,0 kWh - 3,0 kWh)) x 7, [číslo] Kč/kWh = 6949,26 Kč; b) platba za stálý příkon dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1. vyhlášky č. 359/2020 Sb., ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání neoprávněného odběru ve výši 935,62 Kč; c) úhrada nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., ve výši 11 418,77 Kč (souhrn služeb poskytnutých externí společností). Neoprávněným odběrem elektřiny tak byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 19 303,65 Kč. Žalobkyní byla vystavena dne 9. 8. 2022 faktura [číslo] splatná dne 30. 8. 2022 na částku 19 303,65 Kč. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani po doručení upomínek. Žalobkyně tak požaduje rovněž úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury. 2. Žalovaná (původně zastoupená opatrovníkem z důvodu neustanovení statutárního orgánu žalované, následně zastoupená likvidátorem) k žalobě uvedla, že z dosud předložených důkazů nevyplývá, že to byla právě žalovaná, která způsobila škodu výši 19 303,65 Kč způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny. Žalovaná konstatuje, že dne 11. 5. 2022 ukončila smlouvu na uvedeném odběrném místě na adrese [adresa]. Následně byl vystaven příkaz [číslo] na demontáž, který však z důvodu nepřístupnosti místa nemohl být proveden. K žádnému dalšímu postupu v souvislosti s náhradním splněním příkazu k demontáži však již nedošlo, i když dle obvyklého postupu distributorů elektrické energie dochází ke kontaktování smluvní strany a snaze o zpřístupnění daného místa. V tomto případě se tak nestalo a až po 84 dnech pak byla nařízena kontrola. Až při této kontrole došlo k poukázání na neoprávněný odběr a konečné demontáži elektroměru. Z výše uvedeného tedy není zřejmé, zda výše uvedenou přípojku elektrické energie k datu demontáže stále užívala [právnická osoba], s. r. o. Žalovaná poukazuje také na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, a to rozsudek ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, ze kterého vyplývá, že nelze z pouhé skutečnosti, že tu dříve existoval smluvně-odběratelský vztah, dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení. 3. Žalobkyně v replice uvedla, že pasivní legitimace žalované je dána tím, že žalovaná má stále platnou smlouvu o připojení odběrného místa (je stále odběratel) a dále má fixovanou rezervaci příkonu pro dané odběrné místo. Žalobkyně učinila vše k předcházení škodám, kdy zaslala dopisy k narovnání smluvního vztahu, provedla ve dnech 16. 6. 2022 a 20. 6. 2022 pokus o demontáž elektroměru, ale odběrné místo bylo nepřístupné. Demontáž elektroměru proběhla dne 3. 8. 2022. Zpřístupnění elektroměru nebylo jednoduché. Telefonní kontakt na žalovanou byl nedostupný, žalovaná po celou dobu nespolupracovala. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr je v energetickém zákoně koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění, proto je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Jedná se o odpovědnost absolutní, bez možnosti liberace (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2412/2009, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2000 a dále NS 32Cdo 3287/2009, 25 Cdo 229/2008 a 25 Cdo 2617/2010). Tedy i kdyby bylo prokázáno, že se neoprávněného zásahu nedopustila žalovaná, ale třetí osoba, nemělo by to na její povinnost k náhradě škody za neoprávněný odběr vliv. Žalobkyně blíže vysvětlila výpočet spotřeby elektřiny (neoprávněného odběru) tak, že stav elektroměru k 11. 5. 2022 byl proveden z hodnot historické spotřeby odběrného místa žalované stanovené mezi samoodečtem a přímým odečtem na periodické faktuře od 13. 9. 2019 do 2. 9. 2020. Po této periodické faktuře následoval odhad, který však následné odhady neovlivňuje. Nakonec následoval demontážní odečet, který potvrdil odhad. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaná je obchodní korporací se sídlem [adresa žalované]; rozhodnutím Městského soudu v Praze, č. j. 85 Cm 619/2023-3 ze dne 1. 3. 2023 byla zrušena s likvidací a byl jmenován likvidátor; toto usnesení nabylo právní moci dne 4. 4. 2023. 6. Ze smlouvy o připojení odběrného místa elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne 6. 4. 2018 (č. l. 84) soud zjistil, že mezi žalobkyní jako provozovatelem distribuční soustavy a žalovanou jako zákazníkem byla dne 6. 4. 2018 uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně připojit odběrné elektrické zařízení zákazníka na adrese [adresa], číslo odběrného místa [číslo], EAN: [číslo] k distribuční soustavě a zajistit zákazníkovi dohodnutý rezervovaný příkon. Dle smlouvy je zákazník povinen mimo jiné upravit odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení a v tomto stavu jej udržovat a umožnit žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy nebo jím pověřeným osobám přístup k měřicímu zařízení a k neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení a dále, jestliže k omezení nebo přerušení dodávky elektřiny došlo z důvodu na straně zákazníka, nahradit žalobkyni náklady spojené s obnovením dodávky elektřiny, nestanoví-li právní předpis jinak (práva a povinnosti stran). Dle čl. VI. odst. 2 smlouvy tato smlouva zanikne a) oznámí-li zákazník písemně provozovateli, že na připojení odběrného zařízení netrvá, nebo b) jestliže podle právního předpisu dojde k zániku rezervace příkonu pro odběrné místo z důvodu uplynutí určené doby v návaznosti na skutečnost, že nedojde k uzavření smlouvy o distribuci či smlouva o distribuci zanikne, popřípadě pokud dojde k zániku rezervace příkonu z jiného právního důvodu. 7. Z předávacího protokolu ze dne 5. 4. 2018 (č. l. 82) soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byl podepsán předávací protokol o předání odběrného místa, žalovaná b