12 C 105/2023-60 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem došlým podepsanému soudu [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž bude žalovanému uložena povinnost uhradit částku 11 654,23 Kč s příslušenstvím. Na odůvodnění žaloby uvedla, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, a to vždy maximálně do výše nevyčerpatelného zůstatku sjednaného úvěrového rámce 10 000 Kč Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky. Podpisem smlouvy prostřednictvím identifikačního kódu žalovaný potvrdil, že se s úvěrovými podmínkami seznámil. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,16 % ze sjednaného úvěrového rámce. V těchto splátkách byly zahrnuty i sjednané úroky a poplatky. Splatnost byla sjednána vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný v průběhu trvání úvěrové smlouvy načerpal částku ve výši 15 512 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil částku 12 200 Kč. Tato částka byla započítávána na úrok, poplatky a jistinu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni [datum]. Ke dni sepsání žaloby eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 11 654,23 Kč, která se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 9 825,75 Kč (tato částka je rovna dle tvrzení žalobkyně rozdílu součtů z čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu), poplatků za pojištění ve výši 112,48 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 816 Kč. Žalobkyně uvedla, že částka pojištění se skládá z pravidelných splátek ve výši 28,12 Kč, které byly zahrnuty v 26. a 27. splátce. K částce 900 Kč uvádí, že se jedná o náklady na vymáhání a jednotlivé upomínky. Smluvní pokuta ve výši 816 Kč byla vypočtena podle úvěrových podmínek. Dále žalobkyně požaduje příslušenství, a to nesplacené úroky a úroky z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 4. Žalobkyně dokládala svá tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce listinou nazvanou Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr [číslo] listinou„ Vše o vaší Flexibilní půjčce“. Na této listině je jako věřitel uvedena společnost žalující, jako klient je uveden žalovaný. U žalovaného jsou vyplněny údaje o čísle občanského průkazu, státní příslušnosti, je zde uvedena jeho adresa pobytu, telefon a e-mail. Jsou zde uvedeny i informace o příjmu, výši jeho čistého měsíčního výdělku a adresa zaměstnavatele včetně IČ. Dále jsou zde uvedeny informace o poskytnutém úvěru s tím, že se jedná o revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 27,88 %, RPSN 31,78 %. Je zde uvedena i výše minimální měsíční splátky 3,16 % z úvěrového rámce, tj. 316 Kč. Je zde i potvrzení transakce o prvním čerpání na číslo účtu klienta. Listina není opatřena žádným podpisem, místo podpisu klienta je uvedena číselná kombinace [číslo]. Dále bylo zjištěno, že žalovanému byla na jeho účet poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalobkyně doložila výpis čerpání splátek a úhrad na jméno žalovaného, z jehož rekapitulace je zřejmé, že na jistině bylo poskytnuto 15 512 Kč, úrok za hotovostní transakce byl účtován v částce 1 971,32 Kč, pojistné 18,61 Kč, náklady na vymáhání 1 500 Kč, pojištění CPI 787,36 Kč, smluvní pokuta 816 Kč, úrok 4 490,69 Kč, obchodní úrok 699,70 Kč, úrok z prodlení 392,72 Kč Celkem dle žalobkyně bylo poskytnuto 26 188,42 Kč. Uhrazeno bylo celkem 12 200 Kč, z čehož byla započítána částka 5 686,25 Kč na jistinu, 1 229,72 Kč na úrok za hotovostní transakce, 9,78 Kč na nárok za pojistné, 600 Kč za náklady na vymáhání, na pojištění CPI bylo započteno 674,88 Kč, na úrok 3 999,37 Kč. Žalobkyně proto požaduje úhradu jistiny 9 825,75 Kč, hotovostní transakce 741,60 Kč, pojistné 8,83 Kč, náklady na vymáhání 900 Kč, pojistné CPI 112,48 Kč, smluvní pokutu 816 Kč, úrok 491,32 Kč, obchodní úrok 699,70 Kč, úrok z prodlení 392,74 Kč – celkem 13 988,42 Kč. 5. V poměrech projednávané věci, vycházeje ze žalobkyní předložených důkazů, soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru včetně podmínek, které měly být její nedílnou součástí. Smlouva měla být uzavřena distančním způsobem na základě žádosti, nicméně předložené prohlášení, předložená smlouva opatřená namísto podpisu pouze číselným kódem dle názoru soudu pro učinění závěru, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce resp. o revolvingovém úvěru v právě tvrzeném znění, na které poukazuje žalobkyně, dle názoru soudu nepostačuje. Ze smlouvy o flexibilní půjčce – revolvingovém úvěru [číslo] jak ji předložila soudu žalobkyně, nevyplývá, že ji podepsal žalovaný, ani to, že byla identita žalovaného nějakým způsobem ověřena. [obec] podpisu klienta je, jak již je výše uvedeno, doplněn pouze kód [číslo]. Z předloženého důkazu tedy dle závěrů soudu nevyplývá, že by identita žalovaného byla ověřena, že žalovaný obdržel návrh dohody a že dohodu podepsal. 6. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU [číslo] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve vnitřním trhu (dále jen„ eIDAS“) musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a/ je jednoznačně spojen s podepisující osobou, b/ umožňuje identifikaci podepisující osoby, c/ je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pro svou výhradní kontrolu, d/ je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat. Na roveň je elektronický podpis postaven vlastnoručnímu ve smyslu čl. 25 odst. 2 nařízení eIDAS v případě, že se jedná o kvalifikovaný elektronický podpis. Podpis na smlouvě nenaplňuje požadavky stanovené v čl. 26 eIDAS na zaručený elektronický podpis, jedná se tedy pouze o prostý elektronický podpis, nelze jej srovnávat s podpisem vlastnoručním. Z kódu připojeného ke smlouvě nevyplývá, kdy a jak k ní byl připojen, není ani prokázáno, že poté nedošlo k nějakým dodatečným změnám. Ačkoli dle čl. 25 nařízení eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a ve správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy, za dostatečné nelze bez dalšího (bez dalších důkazů, které však nebyly nabídnuty) v tomto směru považovat pouhé uvedení kódu při podpisu klienta za podpis, neboť uvedení tohoto kódu samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu. Soud proto uzavřel, jak je výše uvedeno, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení uzavření předmětné dohody, důkaz soudu předložen nebyl. 7. Z hlediska skutkového stavu však bylo zjištěno, že žalovanému byla finanční částka skutečně poskytnuta a že prostřednictvím svého účtu ze zřízeného úvěru vyčerpal na jistině celkem částku 15 512 Kč. Jak z této listiny vyplývá, žalobce vyčíslil další poplatky, nicméně soud vzhledem k tomu, že smlouva nebyla uzavřena platně, má soud za to, že platně nebyly sjednány ani smluvní pokuty, ani pojištění, stejně tak se žalovaný platně nezavázal hradit jakékoli poplatky a úroky. Vzhledem k tomu, že poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno, nebyl však prokázán právní důvod uzavření smlouvy, na jehož základě byla částka poskytnuta, soud v režimu bezdůvodného obohacení rozhodl, že žalovaný je povinen žalobkyni vydat částku, o kterou se zcela prokazatelně bezdůvodně obohatil. Z výpisu vyplývá, že na jistině, tedy na částce, kterou skutečně vyčerpal pro své potřeby, byla vybrána částka 15 512 Kč. Stejně tak bylo prokázáno, že žalovaný uhradil částku 12 200 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami představuje částka 3 312 Kč, kterou soud žalobci v souladu s ust. § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přiznal. Soud dále přiznal úroky z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to jak v kapitalizované formě, tak dále v procentuálním vyčíslení do zaplacení, neboť má za prokázané, že minimálně dopisem obsahujícím„ odstoupení“ od úvěrové smlouvy žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky vyzval. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak ve výroku uvedeno, přiznal straně žalující částku 3 312 Kč s úrokem z prodlení, co do zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 o.s.ř., procesně úspěšnějšímu žalovanému však žádné náklady řízení v souvislosti s tímto sporem nevznikly, soud proto rozhodl jak ve výroku III. uvedeno tedy nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.