17 C 120/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 7. 2023 na žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že její nárok vznikl z titulu neuhrazené platby za odběr plynu v období od 15. 2. 2022 do 2. 1. 2023 v odběrném místě nacházejícím se na adrese [adresa žalované]. 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky byla dne 11. 2. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, ceník produktu Garance 2 roky a ceník nadstandardních služeb a smluvních pokut za nedodržení platebních povinností (smlouva o sdružených službách dodávky zemníh oplynu, produkt Garance 2 roky ze dne 11. 2. 2022 [číslo]), na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami, žalovaná se zavázala žalobkyni řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu plynu a souvisejících služeb. Řádnou fakturou [číslo] ze dne 10. 1. 2023 byla žalované za období od 15. 2. 2022 do 2. 1. 2023 vyúčtována cena za dodávku plynu ve výši 40 192,03 Kč včetně DPH, přičemž po zúčtování zaplacených záloh a přeplatků činil nedoplatek 13 191,99 Kč, jehož splatnost připadla na 31. 1. 2023 (řádná faktura vystavená dne 10. 1. 2023 [číslo]). Dopisem ze dne 13. 2. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě této faktury a smluvní pokutu ve výši 250 Kč za prodlení s úhradou (dopis žalobkyně adresovaný žalované ze dne 13. 2. 2023). Dopisem ze dne 16. 5. 2023 byla žalovaná opět vyzvána k úhradě předmětné faktury a vedle toho k úhradě smluvní pokuty ve výši 500 Kč, zároveň byla upozorněna, že v opačeném případě žalobkyně přistoupí k vymáhání své pohledávky soudní cestou (předžalobní výzva ze dne 16. 5. 2023 včetně dodejky). Žalovaná však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradila. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství. 6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalovaná přitom v řízení netvrdila, tím méně prokázala, že by žalobkyni dluh zaplatila, nezpochybnila žádná její tvrzení ani předložené důkazní prostředky, jimiž byla tato tvrzení prokázána. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojených služeb právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Jelikož žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni rovněž právo požadovat po žalované smluvní pokutu v částce vyplývající z ceníku, konkrétně 250 Kč za prodlení s úhradou delší než 10 dnů a v částce 250 Kč, neboť doba prodlení žalované přesáhla 30 dnů, celkem tedy 500 Kč. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 768 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 691,99 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téže žalobkyně (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (obsah, struktura, řazení vět, nároky téhož druhu).