17 C 81/2023-71 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou ze dne 19. 7. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že od listopadu 2022 do června 2023 poskytoval jako advokát žalovanému právní služby za sjednanou smluvní odměnu. Žalovaný advokátní služby hradil průběžně, avšak poslední fakturu č. 20230138 ze dne 25. 5. 2023 se splatností 23. 6. 2023 neuhradil. K dotazu soudu žalobce doplnil žalobu tak, že účastníci uzavřeli ústní dohodu o zastupování, zálohová faktura č. 20220292 byla uhrazena v plné výši. Žalovaný nerozporoval výši faktury č. 20230138, pouze žádal, aby byla vystavena na IČO a DIČ žalovaného, přičemž ale právní služby byly poskytnuty pouze jemu jako fyzické osobě. 2. Žalovaný se v řízení bránil tak, že žalobce účtoval žalovanému i právní služby, které nebyly reálně vykonány, resp. které nebyly vykonány v rozsahu dohody, proto došlo k odvolání plné moci. Nicméně z důvodu zachování dobrých vztahů se rozhodl fakturu zaplatit, žádal pouze o doplnění IČO i DIČ na fakturu. Žalobce toto do faktury nedoplnil, proto nebyla faktura zaplacena. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav (důkazy, z nichž byly níže uvedené skutečnosti zjištěny, jsou dále v textu uvedeny kurzívou): 4. Žalobce poskytoval právní služby žalovanému a jeho obchodním společnostem za sjednanou odměnu 2 200 Kč bez DPH. Hodinová sazba byla uvedena na webových stránkách žalobce (ceník žalobce na čl. 31), rovněž byla uvedena i na faktuře č. 2022, která byla zaplacena (faktura č. 2022, vystavena společnosti žalovaného [právnická osoba], výpis transakční historie na čl. 33). Žalobce soudu předložil výkaz poskytnutých právních služeb, přičemž z jeho soupisu je zjevné, že zastupoval žalovaného i v trestním řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 8 sp. zn. 32 T 30/2021 (výkaz poskytnutých právních služeb na čl. 32). Soudu je z vlastní činnosti známo, že žalovaný se nacházel ve vazbě v době od 22. 4. 2023 do 19. 7. 2023. 5. Žalobce následně dne 25. 5. 2023 vystavil fakturu č. 2023 na částku 44 385 Kč se splatností 23. 6. 2023 (na čl. 15), která byla vystavena žalovanému jako fyzické osobě. Žalovaný z vazební věznice zaslal žalobci dva ručně psané vzkazy (ručně psané přípisy na čl. 34 a 35), kde nerozporoval výši faktury, pouze žádal o dopsání IČO a DIČ do záhlaví faktury. Žalobce toto odmítl. 6. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku 29. 6. 2023, tuto zaslal jak na adresu trvalého bydliště žalovaného, tak do vazební věznice Pankrác (podací stvrzenka). 7. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: žalobce poskytoval žalovanému právní služby. Žalovaný rozsah a cenu poskytnutých právních služeb nerozporoval. Pouze žádal, aby do faktury vystavené žalobcem bylo doplněno IČO a DIČ žalovaného. Žalobce toto odmítl učinit a trvá na zaplacení faktury č. 2023 vystavené žalovanému jako fyzické osobě. 8. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprovedl všechny navržené důkazy ve věci, když z již provedených byl zcela jasně prokázán skutkový stav. 9. Po právní stránce se spor koncentroval pouze do otázky, zdali je /byl žalobce povinen uvést na faktuře č. 2023 IČO a DIČ žalovaného, když z provedeného soupisu vyplývá, že mu poskytoval právní služby i v trestním řízení a zdali je žalovaný povinen platit, i když tyto údaje, jak požadoval, nejsou ve faktuře uvedeny. 10. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné a přehledné, a to způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů (blíže k tomu viz § 8 zákona o účetnictví). Účetními záznamy jsou v tomto kontextu míněny záznamy veškerých dat a skutečností týkajících se vedení účetnictví. Účetní jednotky jsou povinny každou skutečnost týkající se vedení účetnictví zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy a účetnictví vést jako soustavu účetních záznamů, a to tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (v podrobnostech viz § 7 zákona o účetnictví). 11. Podle ust. § 29 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty platí, že daňový doklad musí obsahovat tyto údaje: a) označení osoby, která uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění, c) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, d) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, pokud jí bylo přiděleno, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) den vystavení daňového dokladu, h) den uskutečnění plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň nebo přiznat plnění, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k ) sazbu daně, l) výši daně; tato daň se uvádí v české měně. 12. Žalobce pak postupoval správně, když odmítl doplnit IČO a DIČ na fakturu č. 2023, když předmětnou část právních služeb poskytl žalovanému jako fyzické osobě, nikoliv jako podnikateli. Podle ust. § 254 odst. 1 tr. z. platí, že kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, nebo kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají, a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. 13. Pokud dlužník požaduje po věřiteli účelově vystavené faktury, aby dlužník na úkor státu v daňovém přiznání na základě těchto fiktivních faktur uplatnil a získal nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty za nikdy nedodané zboží či služby, může být návodem k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku, resp. k subsidiárnímu přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku. 14. Žalobce tak nepochybil, když odmítl doplnit do vystavené faktury IČO a DIČ žalovaného. Žalovaný je povinen hradit fakturu dle sjednaného termínu splatnosti tak, jak byla mezi stranami zavedené praxe. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Co se týče úroku z prodlení, pak tento soud přiznal podle ust. § 1970 o. z. ve výši dané nařízením vl. 351/2013 Sb. k prvnímu dni prodlení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 276 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 776 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z 5 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.