21 C 154/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 3

Návrhem doručeným soudu dne 28. 4. 2022 se manželka domáhala rozvodu manželství. V odůvodnění návrhu uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne 21. 6. 2008 před matričním úřadem [anonymizována dvě slova]. Manželka je státní příslušnicí [země], manžel je státním příslušníkem [země]. V průběhu manželství se účastníkům narodila dcera [jméno] [příjmení]. Dále manželka uvedla, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno, neplní svou funkci, a to z důvodu, že mezi manžely došlo k citovému ochlazení, vzájemnému odcizení a ztrátě důvěry, dále docházelo k častým hádkám. Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa], přičemž spolu od listopadu 2020 nežijí a nevedou společnou domácnost. Při jednání konaném dne 14. 3. 2023 se manžel k návrhu na rozvod manželství připojil a uvedl, že s návrhem na rozvod manželství souhlasí. Manželka při výslechu uvedla, že manželství bylo zpočátku v pořádku. Manželé spolu žili asi 17 let, ale poté mezi nimi začalo docházet k hádkám a začali žít spíše jako sousedé než manželé. První problémy začaly asi v roce 2016, když se přestěhovala z [anonymizována dvě slova] do Prahy. Manželé žijí oba na adrese [adresa], ale v různých bytech. Nežijí společně. Manželé spolu nehospodaří a nevedou společné finance. Vztah k manželovi je nyní z její strany takový, že mají společnou dceru, takže spolu komunikují, ale jinak se o vztahu mluvit nedá. Manželé spolu již čtyři roky nežijí. Příčiny rozvratu manželství spatřuje ve vzájemných hádkách, které nebyli schopni překonat. Manželské soužití obnovit nelze. Manžel při výslechu uvedl, že první problémy v manželství začaly během covidu, zejména během druhé vlny covidu, kdy se více projevil věkový rozdíl mezi manžely. Každý z nich měl jiné potřeby. Nyní spolu nežijí ani nehospodaří. Nevedou společné finance. S manželkou vychází, mají společnou dceru, ale jinak mezi nimi bližší vztah není. S manželkou nežijí přibližně tři roky a manželství dle něj obnovit nelze. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 21. 6. 2008 v [město] v [země] [anonymizováno] (viz kopie ověřeného překladu oddacího listu vydaného [anonymizováno] v [země] dne [datum], série [anonymizováno] [číslo]). Z manželství se narodila dosud nezletilá dcera [jméno] [příjmení], [datum narození] (viz kopie ověřeného rodného listu vydaného [anonymizováno] v [země] dne [datum], série [anonymizováno] [číslo]). Dne 3. 10. 2022 schválil soud dohodu manželů o úpravě poměrů nezletilé dcery [jméno] [příjmení] pro dobu po rozvodu, opatrovník nezletilého dítěte k dohodě rodičů neměl výhrady (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 3. 10. 2022 č. j. 60 P 60/2022-30, který nabyl právní moci dne 4. 11. 2022). Z potvrzení o provedené lustraci manžela a manželky soud zjistil, že v průběhu manželství se manželům narodila dcera [jméno] [příjmení] dále, že manželka má [anonymizováno] státní občanství a manžel [anonymizováno] státní občanství (potvrzení o provedené lustraci manžela a manželky ze dne 29. 4. 2022na č. l. 5 - 7 spisu). Příčinou rozvratu byly hádky mezi manželi, které eskalovaly během covidu (viz výslech manželů). Jde o tzv. věc s cizím prvkem, kdy manžel má [anonymizováno] státní občanství a manželka [anonymizováno]. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, je-li dána pravomoc justičních orgánů České republiky a při kladné odpovědi na tuto otázku bylo dále třeba přihlížet k tomu, jakým právním řádem se rozvod manželství účastníků řídí. Dle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště, nebo měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo má odpůrce bydliště, nebo v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, nebo má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, nebo má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo, v případě Spojeného království a Irska, zde má "domicil". Tento předpoklad je naplněn, neboť manželé měli poslední společné bydliště na území České republiky a oba zde stále bydlí. Dle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Dle ust. § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, platí, že osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Účastníci řízení jsou občany různých států ([země] [anonymizováno] a [země]), oba mají obvyklý pobyt na území České republiky, rozhodným právem je tedy český právní řád. V daném případě nebylo možné manželství účastníků rozvést postupem dle ust. § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť, jak již bylo uvedeno výše, manželé nepředložili soudu dohodu o úpravě svých majetkových poměrů, bydlení manželů a případně výživného pro dobu po tomto rozvodu ve smyslu ust. § 757 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku. Dle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle ust. § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Dle ust. § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny. V případě manželství účastníků je dán tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství ve smyslu ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku, neboť účastníci spolu nežijí, netvoří manželské společenství, nehospodaří spolu a oba účastníci mají na rozvodu manželství zájem. Manželství účastníků řízení je tak z pohledu soudu pouze formálním svazkem a již nemá kvalitu funkčního manželského svazku založeného ve smyslu ust. § 655 občanského zákoníku na vzájemné podpoře a pomoci. Příčiny rozvratu manželství ve smyslu ust. § 756 občanského zákoníku jsou dány především věkovým rozdílem manželů, různými potřebami manželů a častými hádkami mezi nimi. Manželství účastníků je již trvale a hluboce rozvráceno a nelze ve smyslu ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku očekávat jeho obnovu. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud rozhodl tak, jak je patrno z výroku tohoto rozhodnutí, tedy návrhu na rozvod manželství vyhověl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, podle kterého účastníci v řízení o rozvodu manželství nemají právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.