6 C 290/2023-53 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Manželka podala k soudu dne [datum] návrh na rozvod manželství s odůvodněním, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce], a to zhruba po tříleté známosti. Z manželství účastníků se žádné společné děti nenarodily, v případě manželky se jedná o manželství třetí, u manžela pak o manželství první. Oba manželé jsou státními příslušníky České republiky. Záhy po svatbě se ukázalo, že oba manželé mají rozdílné povahy a zvyky, které jsou pro vytvoření řádně fungujícího vztahu vážnou překážkou. Společné bydliště manželé neměli, neboť manžel neměl o společné bydlení zájem, což odůvodňoval péčí o nemocnou matku. Manžel ji neustále prověřoval a kontroloval s kým mluví a s kým se stýká, bezdůvodně ji podezříval z nevěry a psal jí vulgární SMS zprávy. Manželka má tak za to, že manželství účastníků neplní svoji společenskou funkci a ani ji nikdy neplnilo. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil s tím, že svou manželku i nadále miluje, avšak nechce bránit manželce v tom, aby šla v životě svou vlastní cestou. Dále manžel uvedl, že považoval za svou povinnost se postarat o svou nemocnou matku, se kterou sdílel domácnost na adrese [adresa], což se jeho manželce nelíbilo a vyčítala mu, že s ní netráví svůj volný čas. Manžel nepopřel, že napsal manželce vulgární SMS manželku, na svoji obranu však uvedl, že tak učinil ze žárlivosti poté, co vyslechl hovor manželky s jiným mužem, a že i manželka jej v SMS zprávách vulgárně urážela. 2. Z psychických důvodů manžel požádal soud o projednání a rozhodnutí věci v jeho nepřítomnosti. Za situace, kdy ani jeden z manželů nechce nadále v manželství setrvávat, soud proto věc projednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, v nepřítomnosti manžela. 3. Soud má za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Oba manželé jsou státními příslušníky České republiky (viz Oddací list). Z tvrzení účastníků vyplývá, že z manželství se účastníkům žádné společné děti nenarodily a že příčinu rozvratu manželství spatřují oba manželé v rozdílných názorech na vedení společného života, manželka pak navíc v citovém odcizení k manželovi. Manželka pokládá manželství za neobnovitelné s tím, že z důvodu neustálého podezírání ze strany manžel se v manželství necítila po psychické stránce dobře (viz Tvrzení účastníků). 4. Vzhledem k tomu, že nebyla splněna podmínka předložení dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení manželů ve smyslu ustanovení § 757 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), postupoval soud dle ustanovení § 756 o. z, dle kterého soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 5. Podle ustanovení § 755 odst. 1 o. z., může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. V řízení byla zjištěna existence důvodu pro rozvod manželství, byl prokázán hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství účastníků. Za situace, kdy manželka ztratila veškeré citové vazby k manželovi a nemá zájem nadále v manželství setrvávat, je zcela zřejmé, že manželství účastníků neplní svou společenskou funkci a již nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za hlavní příčinu rozvratu manželství pak soud považuje citové odcizení manželky vůči manželovi a jejich odlišné názory na vedení společného života. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že byl prokázán hluboký, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství účastníků, manželství se stalo již pouze formálním svazkem, a proto soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a toto ve smyslu ustanovení § 755 a § 756 o.z. rozvedl. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”).