6 C 468/2022-96 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 56 364 Kč spolu s příslušenstvím, z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, – trvalý travní porost, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vše zapsáno na listu vlastnictví (dále jen LV) č. , hodnota, , vedeném u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaný je naproti tomu výlučným vlastníkem sousedních pozemků parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, manipulační plocha a parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, jiná plocha, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, a 1742 vedeném u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaný vybudoval na svém pozemku parc. č. , hodnota, parkoviště, kdy část tohoto parkoviště (o výměře 160 m2) je z plastových zatravňovacích dlaždic a zasahuje do pozemku žalobce (dále jen předmětné pozemky). Žalovaný tyto umístil na pozemku žalobkyně bez jejího souhlasu a za jeho užívání odmítá žalobkyni cokoliv hradit. Žalovaný tak předmětný pozemek užíval minimálně v období od 15.3.2019 do 30.6.2022 bez právního důvodu (v části pozemku parc. č. 1378/1 o výměře 160 m2), za což však žalobkyni, ačkoli byl k úhradě vyzván výzvou ze dne 12.7.2022, 5.9.2022 a 4.10.2022, nic nezaplatil. Na straně žalovaného tak dochází k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně ve smyslu §2991 občanského zákoníku. Výše bezdůvodného obohacení pak odpovídá částce náhrady užívání části předmětného pozemku o výměře 160 m2 a sazbě stanovené ve výši 134 Kč/m2/rok, platné pro období od 1.12.2019 do 31.12.2021 a sazbě stanovené ve výši 147 Kč/m2/rok, platné pro období od 1.1.2002 do 30.6.2002, která byla stanovena v Cenových věstnících Ministerstva financí ČR. Za užívání předmětného pozemku, tak žalobkyně eviduje celkový dluh ve výši 56 364 Kč.2. V průběhu řízení pak žalobkyně namítala, že na předmětných pozemcích historický existovala účelová cesta a to až do roku 2020, kdy byla bez povolení zrušena. Žalovaný bez povolení na svém pozemku vybudoval parkoviště a umístil na pozemek závoru, která zabraňuje vjezdu na pozemek žalobkyně. Vše navíc proběhlo bez řádného schválení příslušným správním orgánem, nedošlo ani ke schválení dopravního napojení k místní komunikaci III. třídy. Žalovaný, jako vlastník předmětného pozemku je tak plně objektivně odpovědný za veškeré činnosti, které byly na jeho pozemku realizovány a zároveň si měl být plně vědom toho, že předmětný pozemek je užíván jako veřejná účelová komunikace.3. Žalovaný naproti tomu požadoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že v daném případě rozhodně nedošlo ke splnění podmínek pro vznik tvrzeného nároku na uhrazení bezdůvodného obohacení. Tvrzená výše bezdůvodného obohacení pak zcela neodpovídá nájemnému v místě a čase obvyklému za užívání předmětného pozemku. Žalovaný dále namítal zejména to, že není v řízení pasivně věcně legitimován, neboť nepodepsal zápis z jednání dne 25.6.2020 jakožto fyzická osoba, o pozemek projevuje zájem za úplatný převod , právnická osoba, , navíc žalovaný na pozemek předmětné plastové dlaždice nikdy nepoložil, toto učinila neznámá třetí osoba, která v minulosti měla zájem o užívání předmětného pozemku, z čehož však následně sešlo a plastové dlaždice již na pozemku zůstaly. Co se týká výše bezdůvodného obohacení, tak tato by musela být stanovená formou znaleckého posudku a nikoli způsobem, jak to učinila žalobkyně.4. K namítanému nedostatku pasivní věcné legitimace, žalobkyně odkázala na rozsudky Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Odo. 291/2002 a 33 Odo. 882/2016 z jejichž závěru vyplývá, že je nepodstatné, kdo a zda předmětný pozemek fakticky užívá, s tím, že podstatné je to, že žalovaný prohlásil, že je parkoviště jeho a že je vlastníkem pozemku na kterém se toto nachází.5. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů zjistil soud, následující skutkový stav věci.Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. 1379/1 – trvalý travní porost, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, , vedeném u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, a žalovaný je výlučným vlastníkem sousedních pozemků parc. č. 1379/54 – ostatní plocha, manipulační plocha a parc. č. , hodnota, – ostatní plocha, jiná plocha, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, a 1742 vedeném u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaný vybudoval na svém pozemku parc. č. , hodnota, parkoviště, kdy část tohoto parkoviště, výseč zhruba o výměře 160 m2, zasahuje díky položeným plastovým zpevňujícím dlaždicím na pozemek žalobkyně bez jejího souhlasu. Žalovaný za přesah položených plastových dlaždic, minimálně v období od 15.3.2019 do 30.6.2022, a to v části pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 160 m2, žalobkyni nic nehradil, ačkoli byl k úhradě vyzván výzvou ze dne 12.7.2022, 5.9.2022 a 4.10.2022, za což žalobkyně žalovanému vykázala celkový dluh ve výši 56 364 Kč. Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nespornými a dále je prokazují LV č. , hodnota, a , hodnota, , Mapy pozemkových parcel, včetně vymezení výseče pozemku – plochy, na které jsou položeny umělohmotné dlaždice. Na pozemku ve vlastnictví žalovaného byla umístěna závora a to bez rozhodnutí či schválení správního orgánu, což žalovaný sám potvrdil, při místním ohledání, popřel však, že by předmětné zpevňující dlaždice na pozemek položil právě on s tím, že tak učinila neznámá třetí osoba, která měla s provozem parkoviště podnikatelský záměr. O jakou osobu se mělo jednat, stejně jako to, kdo měl předmětné dlaždice na pozemku položit, nebylo v řízení zjištěno. Z předložených fotografií a záznamů žalobkyně nevyplynulo, že by na parkovišti parkovaly nějaké auta, ani že by vozidla( či cokoli jiného ), nějakým způsobem zasahovala do části výseče dlaždic umístěných na pozemku žalobkyně, tj, že by tuto část pozemku žalovaný užíval ke svému obohacení ( viz. předmětné fotografie, záznamy, mapy).6. Ze Zápisu z jednání ze dne 25.6.2020 soud zjistil, že účastníky jednání byli žalovaný, , jméno FO, ( za žalobkyni ) a , jméno FO, ( za správce ). V Zápise je pod jmény účastníků a jejich podpisy dopsán ručně text „na předmětné části pozemku se nachází část parkovací plochy‘‘ ze zatravňovacích dlaždic ve vlastnictví pana , jméno FO, , který bude podávat u žalobkyně žádost o pronájem nebo prodej předmětné části pozemku případně pozemek celý. 6alovaný popřel, že by tento ručně psaný dovětek byl součástí protokolu při jeho podpisu.7. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že tato se účastnila za žalobkyni jednání dne 25.6.2020, které proběhlo na předmětném pozemku, jednalo se o místní šetření za účasti správcovské firmy, kdy se měl řešit způsob narovnání majetkoprávních vztahů ve věci užívání předmětného pozemku. Na místě bylo zjištěno, že plastové dlaždice zasahují v části na pozemek žalobkyně, na což účastníci místního šetření reagovali tak, že za to budou žalovanému účtovat nájemné, případně tento požádá o odkup nebo o pronájem pozemku. Svědkyně potvrdila, že ručně psaný text v zápise z místního šetření, byl do protokolu zapsán až následně panem , jméno FO, , bez přítomnosti žalovaného. Co se týká položení a vlastnictví plastových dlaždic, uvedla, že si již nepamatuje, zda žalovaný prohlásil, že jsou jeho. Dále uvedla, že žalovaný na šetření vystupoval jako jednatel Hotelu Aura. Svědkyně dále potvrdila, že v době místního šetření byla plocha parkoviště prázdná.8. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že se rovněž zúčastnil místního šetření dne 25.6.2020, za účasti paní , jméno FO, a žalovaného, přičemž předmětem schůzky bylo řešení užívání předmětného pozemku. To, že je žalovaný vlastníkem plastových dlaždic nějak vyplynulo z celého jednání, svědek popřel, že by ručně psaný text do protokolu dopisoval až následně po schůzce s tím, že zápis byl podepisován na místě. Dále uvedl, že se žalovaný zavázal zavolat paní , jméno FO, ohledně vyřešení situace s užíváním pozemku. Rovněž potvrdil, že se na parkovišti nenacházela žádná auta a že přístup na pozemek žalobkyně je z několika stran, ať už pro pěší či vozidla.9. Z místního šetření, které provedl soud za účasti účastníku dne 22.11.2023, bylo zjištěno, že pozemek žalovaného, na rozhraní s pozemkem žalobkyně, není ohraničen žádným plotem, při vstupu na pozemek žalovaného je z jedné strany nainstalovaná závora, kterou zde umístil žalovaný, bez jakéhokoli povolení. Tato závora má bránit vjezdu aut a nedovolenému parkování, neboť kousek od tohoto pozemku je hypermarket , jméno FO, . Na pozemku se nachází trávou prorostlé plastové dlaždice pro zpevnění povrchu, které zasahují v části cca. 160 m2 na pozemek žalobkyně, který rovněž není nijak ohraničen, prakticky se jedná o park. Na pozemku nebyla zaparkována žádná auta, přičemž zde nebyly zjištěni žádné okolnosti (stopy a podobně), kte