12 C 116/2023-312 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou došlou podepsanému soudu 9. 8. 2023 se žalobkyně domáhaly vydání rozhodnutí, jímž bude určeno, že žalobci jako vlastníci v žalobě specifikovaných pozemků jsou oprávněni na straně východní a západní ke svodu dešťové vody odtokovými žlaby a rigolem ze střechy jejich domu na střechu domu žalovaných a žalovaní jsou povinni toto strpět. Na odůvodnění žaloby uvedly, že jsou výlučnými vlastnicemi pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 163 m² zastavěná plocha, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 398 m² zahrada a pozemku prac. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 6 m² ostatní plocha, a to vše v obci Praha, katastrální území Žižkov. Uvedli, že předmětná nemovitost byla vystavěna 17. 8. 1926 , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , právnická osoba, , a to včetně vzájemné služebnosti ke svodu dešťové vody k domu č. p. , Anonymizováno, a domu č.p. , Anonymizováno, . Obsahem služebnosti byla povinnost vlastníka domu č. p. , Anonymizováno, strpět na straně východní a západní svádění dešťové vody odtokovými žlaby a rigolem ze střechy domu č. p. , Anonymizováno, a povinnost trpět na straně východní odtok vody rigolem domu č. p. , Anonymizováno, ve prospěch domu č. p. , Anonymizováno, a přístupu k opravám střechy bylo sjednáno, že tato služebnost se zřizuje nejenom pro dosavadní, ale i pro budoucí vlastníky domů č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, . Jak žalobkyně uvedly, služebnost jako taková byla zapsána již v roce 1926 do pozemkové knihy, avšak při zakládání evidence nemovitostí v roce 1964 došlo k tomu, že do evidence nebyly mechanicky přebírány zápisy o věcných břemenech. Jak uvedly žalobkyně důvodem bylo to, že u věcných břemen se vždy mělo prošetřit, zda nezanikla a do nové evidence nemají být sepsána. Vycházelo se z vyjádření dotčených občanů a organizací. Žalobkyně uvedly, že ačkoliv u darovací smlouvy , právnická osoba, I , Anonymizováno, /, Anonymizováno, i u dopisu od notáře je uvedeno, že nemovitosti jsou přijímány spolu se služebností ve prospěch domu č. p. , Anonymizováno, a berou na vědomí obdobnou služebnost v jejich prospěch, pracovník geodézie, tuto služebnost do LV v pozemkové knize nezapsal, služebnost není zapsaná do katastru nemovitostí ani k dnešnímu datu. Žalobkyně uvedly, že skutečnost, že služebnost není do katastru nemovitostí zapsána, nedokládá, že došlo k jejímu zániku, služebnost byla právními předchůdci žalobkyň i žalovaných vykonávána a je vykonávána do dnešní doby. Žalobkyně dále uvedly, že žalovaní nabyli dům č.p. , Anonymizováno, na základě kupní smlouvy. 20. 6. 2019. V současné době avizují kroky k odstranění dešťového svodu, který přesahuje na jejich pozemek, a to přesto, že byli na existenci služebnosti dle prohlášení z roku 1926 upozorněni, celá situace vyhrotila 18. 7. 2023, kdy žalovaná 1) nechala řemeslníky usměrnit tok dešťové vody tak, aby směřoval na pozemek žalobkyň. Žalobkyně mají za to, že je třeba postavit najisto, zda služebnost existuje, mají na tom naléhavý právní zájem, neboť v případě, že služebnost nebude vykonávána a dojde k přívalovému dešti, může dojít k vyplavení jejich sklepních prostor a vzniku škody. V obecné rovině pak spatřují naléhavý právní zájem v uvedení skutečného stavu do souladu se stavem právní, tedy se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Žalobkyně dále uvedly v případě, že by soud dospěl k závěru, že se nemohou dovolávat služebnosti na základě prohlášení o zřízení služebnosti ze dne 17. 8. 1926, dovolávají se vydržení služebnosti v souladu s . § 1260 odstavec první o. z. Zákonná lhůta k vydržení vlastnického práva k nemovitosti v rozsahu 10 let zcela jednoznačně uplynula, když služebnost je vykonávána nepřetržitě od roku 1926, tedy po dobu 97 let. Navrhovali proto, aby soud určil, že služebnost existuje a žalovaní jsou povinni ji strpět.2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, navrhovali, že by měla být zcela zamítnuta. V prvé řadě namítali nedostatek naléhavého právního zájmu, jímž nemůže být tvrzené zabránění vytopení sklepa žalobkyň, když žalobkyně učinily opatření k odtoku dešťových vod takovým způsobem, že nelze argumentovat tím, že by hrozilo vyplavení sklepa. Toto opatření žalobkyně učinily bez zbytečného odkladu následující den poté, co došlo k přetočení odtoku dešťové vody. K věci jako takové uvedli, že domy žalobců a žalovaných historicky tvořily společně zrcadlící dvojdomek se shodným tvarem i sklonem střechy se stejným směrem a výškou hřebene střechy bez jasného rozdělení střešních ploch, ze kterých byly dešťové vody rovnocenně odváděny svislým svodem do rigolu na pozemcích žalobců i žalovaných. Jednalo se tedy o vzájemnou služebnu, kterou měly zajistit i prohlášení zmiňovaná žalobkyněmi, tedy prohlášení z roku 1926. žalovaní dále mají za to, že nabytím účinnosti zákona č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí, kdy vzájemná služebnost nebyla zapsána do nově vzniklé evidence nemovitostí je podstatnou skutečností, neboť nejpozději tímto nezapsáním služebnosti musela služebnu zaniknout. Žalovaní poukazují taktéž na to, že žalobkyně nezmiňují, že jejich právní předchůdci na domě žalobkyň v letech 1968 a 1981 provedli dvě rozsáhlé přestavby, v jejichž důsledku došlo přestavbě původně řadového domku s jedním nadzemním podlažím a podkrovím s půdou pod sedlovou střechou na více generační dům se dvěma nadzemními podlažími, odbytným podkroví, který svou velikostí nezapadá do okolní zástavby, nezrcadlí sousední polovinu dvojdomku. Touto přestavbou se naprosto změnily podmínky svodu dešťových vod, protože výška hřebene střechy žalobců se zvýšila o jedno podlaží, směr hřebene střechy se otočil o 90 stupňů. Tímto zásahem došlo k oddělení střech. Na novém tvaru střechy žalobců byly po celém jejím obvodu osazeny nové vodorovné okapy odvádějící dešťové vody výlučně ze střechy domu žalobců do svislého svodu na domě a pozemku žalobkyň. Na východní straně přitom svádí žalobkyně dešťové vody do svého zemního odtoku, na západní straně zcela nelogicky a neopodstatněně ukončily svislý okap na dešťovou vodu na úrovni prvního nadzemního podlaží a nasměrovaly ho do vodorovného okapu žalovaných. . Tím, že předchůdci žalobkyň zrušili na západní straně svůj svislý svod dešťových vod daný služebností, í dále výrazně navýšili plochu střechy, která směřuje pouze k jedinému místu odtoku, a to na dům žalovaných, přetěžují vodorovné okapy na střeše domu žalovaných, které nemohou pojmout množství dešťových vod z obou střech a dochází k vytápění sklepení na straně žalovaných a podmáčení celého domu. Žalovaní mají za to, že nezanikla-li služebnost nezapsání do evidence nemovitostí, musela zaniknout nejpozději provedením přestavby domu žalobkyň v roce 1968, respektive 1981, neboť po dokončení těchto přestaveb již dům žalobkyň nemohl sloužit jako služebná věc ve prospěch domu žalovaných, čímž došlo k faktickému zániku vzájemné služebnosti zřízené podle prohlášení z roku 1926(27). K tvrzení žalobkyň, že služebnost vydržely, žalovaní uvádí, že nejpozději od zahájení přestavby domu žalobkyň nelze hovořit o dobré víře ve vztahu ke služebnosti, neboť nejpozději touto přestavbou jejich předchůdci neumožňovali a ani nemohli umožňovat výkon služebnosti ze strany žalovaných na domě žalobkyň jako povinné nemovitosti. K vydržení služebnosti uvádí, že žalobkyně nedoložily, že by právo odpovídající služebnosti vykonávaly po potřebnou dobu vydržení, dále namítali neexistenci poctivé držby žalobkyň, když tato je dle, názoru žalovaných vyloučena už jen tím, že od roku 1964 nebyla služebno zapsána v katastru nemovitostí dle názoru žalobců, tedy nejpozději touto skutečností byla narušena jejich dobrá víra v existenci vzájemné služebnosti. . Dále namítali, že držba žalobkyň není řádnou držbou a není ani držbou pravou, neboť se předchůdci žalobkyň v držbu vetřeli svémocně svými masivními stavebními úpravami svého domu na úkor domu žalovaných. žalovaní navrhovali, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.3. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, a výpisy z katastru nemovitostí (LV , Anonymizováno, , , jméno FO, , Anonymizováno, k.ú. Žižkov, obec Praha) Je prokázané, že žalobkyně jsou vlastníkem nemovitostí zapsaných na , jméno FO, , Anonymizováno, pro katastrální území Žižkov, obec Praha, a to nemovitostí na adrese , adresa, a že žalovaní jsou spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na LV , Anonymizováno, , katastrální území Žižkov, obec Praha, a to nemovitostí na adrese , adresa, .4. Prohlášení o zřízení služebnosti ze dne 20. 7. 1926 prokazuje, že držitelé domu č.p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, se zavázali k vzájemné služebnosti, a to svodu dešťových vod, kdy žalovaní byli povinni trpěti na straně východní a západní sváděti dešťovou vodu ze střechy domu č. P. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Žižkově okapovými žlaby, rourami, rigolem tohoto domu ve prospěch domu č.p. , Anonymizováno, v Žižkově a povinnost trpěti na straně východní odtok vody rigolem tohoto domu ve prospěch domu č.