17 C 204/2024-88 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 3. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že mezi účastníky byla dne 25. 4. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 110 000 Kč, žalovaný vystupoval jako podnikatel. Smlouva byla zajištěna tzv. bianco směnkou. Protože žalovaný zápůjčku nesplácel, došlo k zesplatnění celé pohledávky a ve smyslu sjednaných obchodních podmínek se novou jistinou stala částka 282 150 Kč. Žalovaný se ve smlouvě rovněž zavázal hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně za každý den prodlení s úhradou tzv. nové jistiny. Žalobkyně byla nucena vyplnit bianco směnku na směnečnou sumu ve výši 428 045 Kč, součástí směnečné sumy byla i smluvní pokuta ve výši 72 794,70 Kč za období od 28. 12. 2018 do 11. 9. 2019. Tato částka byla žalobkyni pravomocně přiznána směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. 54 Cm 354/2019-12 ze dne 20. 11. 2019. Předmětem této žaloby je pak smluvní pokuta za dobu od 11. 9. 2019.2. Tato je vyčíslena částkou 99 311,50 Kč a sestává se ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 282 150,00 Kč od 12. 09. 2019 do 25. 05. 2020, 0,1 % denně z částky 225 845,66 Kč od 26. 05. 2020 do 17. 06. 2020, 0,1 % denně z částky 185 941,56 Kč od 18. 06. 2020 do 22. 07. 2020, 0,1 % denně z částky 151 267,26 Kč od 23. 07. 2020 do 02. 10. 2020, 0,1 % denně z částky 112 499,80 Kč od 03. 10. 2020 do 15. 10. 2020, 0,1 % denně z částky 66 118,06 Kč od 16. 10. 2020 do 13. 11. 2020, 0,1 % denně z částky 23 476,96 Kč od 14. 11. 2020 do 11. 12. 2020, 0,1 % denně z částky 1 266,26 Kč od 12. 12. 2020 do 16. 05. 2024. Z této žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení.3. Žalovaný se v řízení bránil tak, že uzavřená smlouva je smlouvou absolutně neplatnou, když jistina činila 110 000 Kč, poplatek za zápůjčku činil 197 800 Kč, úroková sazba činila 51,46% p. a. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 1484/2004. Dále byl závazek zajištěn několikerými smluvními pokutami. Požadovaná částka je v rozporu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když nesmí být vyšší než 0,1% denně z dlužné částky a souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru (tedy v souzeném případě 55 000 Kč). Žalobkyně požaduje smluvní pokutu již nad uvedený limit. Žalobkyně rovněž neověřila úvěruschopnost žalovaného. Dále uvedla, že žalovaný si bral úvěr mimo obor svého podnikání a měla by mu být poskytnuta ochrana jako spotřebiteli, žalovaný oslovil žalobkyni jako spotřebitel a měl zájem o spotřebitelský úvěr, žalobkyně m následně podstrčila smlouvu pro podnikatele. Odkázal na nález Ústavního soudu I. ÚS 1930/11, rozsudek Nejvyššího soudu 23 ICdo 56/2019-87. Označil smlouvu jako lichevní a odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 234/2005 a rozsudek Soudního dvora EU ze dne 21. 4. 2016 ve věci Radlinger proti FINWAY a.s.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž byly uvedené skutečnosti zjištěny, jsou dále v textu uvedeny kurzívou):5. Ze smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingové zápůjčce ve výši 110 000 Kč, sjednaný úrok za poskytnutí zápůjčky činil 197 800 Kč, výše splátek 5 130 Kč splatných vždy do 25. dne kalendářního měsíce. Smlouva byla označená jako podnikatelská, žalovaný označen svým rodným číslem i IČ, jako podnikatelský účel zápůjčky uvedeno ostatní provozní zápůjčky. Žalobkyně ve smlouvě uvedla, že provede prověření úvěruschopnosti žalovaného, a pokud dojde k závěru, že zápůjčka nemůže být uzavřena, částku žalovanému neposkytne. Dále smlouva hovoří o místu podnikání, provozovnách, daňových přiznáních a dalších pojmech, které se vztahují výlučně v podnikání. V čl. 8.1 pak stanoví právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nové jistiny až do úplného zaplacení.6. Z oznámení žalobkyně ze dne 26. 12. 2018 soud zjistil, že zápůjčka byla zesplatněna, když žalovaný byl v prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 60 dní. Dosud nesplacená výše zápůjčky činí 284 714 Kč.7. Ze směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 20. listopadu 2019, č. j. 54 Cm 354/2019-12 v právní moci od 17. 12. 2019 soud zjistil, že žalovanému bylo uloženo zaplatit směnečný peníz ve výši 428 045 Kč, úrok ve výši 6% p.a. od 24. 9. 2019 a náhradu nákladů řízení 46 377,40 Kč. Odůvodnění neobsahuje.8. Z předžalobní upomínky z 16. května 2024 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o předešlém soudním řízení, jež bylo zakončeno vydáním směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 20. listopadu 2019, č. j. 54 Cm 354/2019-12 a uvedla, že byla přiznána celková částka 428 045 Kč sestávající se z nesplacené jistiny a běžného úroku ze zápůjčky ve výši 282 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z této dlužné částky za dobu od 28. 12. 2019 do 11. 9. 2019 ve výši 72 794,70 Kč. Vzhledem k tomu, že prodlení žalované trvá i po uvedeném datu, požaduje smluvní pokutu do 16. 5. 2024 ve výši 99 311,50 Kč. Tato byla odeslána poštou a vrátila se s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý (podací arch, kopie dodejky).9. Z takto provedené dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: mezi účastníky byla dne 25. 4. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 110 000 Kč, žalovaný byl označen jako podnikatel. Smlouva byla zajištěna tzv. bianco směnkou. Protože žalovaný zápůjčku nesplácel, došlo k zesplatnění celé pohledávky. Žalovaný se ve smlouvě rovněž zavázal hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně za každý den prodlení s úhradou tzv. nové jistiny (což byla nesplacená jistina a úrok). Žalobkyně vyplnila bianco směnku na směnečnou sumu ve výši 428 045 Kč, součástí směnečné sumy byla i smluvní pokuta ve výši 72 794,70 Kč za období od 28. 12. 2018 do 11. 9. 2019. Tato částka byla žalobkyni pravomocně přiznána směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č.j. 54 Cm 354/2019-12 ze dne 20. 11. 2019.10. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je neoprávněná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprováděl všechny navržené důkazy ve věci, když již z provedených byl zcela objasněn skutkový stav postačující pro závěr o neoprávněnosti žaloby.11. Obecně platí, že jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (ust. § 2048 odst. 1 o. z.). Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty (§ 2051 o. z.). Občanský zákoník nestanoví konkrétní maximální výši smluvní pokuty, která může být ujednána, nicméně horní limity pro možnost uplatnění smluvní pokuty stanoví zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru následovně:§ 122(1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.(2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.(3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.(4) U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodle