4 C 223/2025-38 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství, neboť manželství je hluboce a trvale rozvráceno, manželé již nežijí ve společné domácnosti, jejich manželství je již pouze formálním svazkem z důvodu citového odcizení.2. Manžel se k návrhu podáním ze dne 12. 9. 2025 připojil. Potvrdil, že s manželkou nežijí ve společné domácnosti od poloviny či konce února 2024, manželka se odstěhovala do , Anonymizováno, , on žije v , Anonymizováno, . V současné době má nový vztah. Začátkem srpna 2023 se manželé explicitně rozešli jako partneři a od té doby podnikají postupné kroky vedoucí k oddělení jejich životů. Příčin rozvratu shledává více, byl to složitý a dlouhodobý proces, který začal před mnoha lety, souhlasí však s manželkou, že mezi nimi došlo k citovému odcizení. Podáním ze dne , datum, se manžel omluvil z jednání soudu s tím, že ve věci nechce vypovídat a chce pokojný rozvod.3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:4. Manželství účastníků bylo podle oddacího listu uzavřeno dne , datum, před matričním úřadem , název úřadu, a je zapsáno v knize manželství ve svazku , Anonymizováno, , roč. , Anonymizováno, , strana/list , Anonymizováno, , poř. č. , hodnota, . Dle výpisu z centrální evidence obyvatel se z manželství narodily 2 dosud nezletilé děti, , datum, nezl. , jméno FO, a , datum, nezl. , jméno FO, . O úpravě poměrů těchto nezletilých dětí rozhodl , název soudu, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, tak, že schválil dohodu rodičů, dle které se nezletilé děti svěřují pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče matky. Manželé dne , datum, sepsali formou notářského zápisu dohodu o modifikaci zákonného manželského majetkového režimu formou režimu oddělených jmění do budoucna, dosavadní společné jmění manželů vypořádali. Dohoda však neobsahuje ujednání o vypořádání bydlení a případně vzájemného výživného, jak požaduje § 757 o. z. pro případ tzv. nesporného rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu. Z výpovědi manželky soud zjistil, že společnou domácnost nevedou od února 2024. Manželka se odstěhovala, manžel od té doby žije s novou partnerkou. Mezi manželi tak došlo k úplnému citovému odcizení. Manželství účastníků je natolik trvale a hluboce rozvráceno, že není žádná možnost, jak ho obnovit a ani jeden z manželů o to nejeví zájem.5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), dle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.6. Podle § 755 odst. 2 o. z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že podmínky § 755 o. z. byly splněny. Z výpovědi manželky a písemného podání manžela vyplývá, že mezi manželi došlo k citovému odcizení, manžel žije se svoji novou partnerkou, ani jeden z manželů nemá zájem v manželství setrvat. Manželství je tak již pouze formálním svazkem a neplní žádnou ze svých funkcí. Manželství účastníků je tedy hluboce, trvale a v současné době nenapravitelně rozvráceno a zároveň nejsou dány překážky stanovené v § 755 odst. 2 o. z.. Soud tedy společnému návrhu manželů vyhověl a manželství účastníků rozvedl.8. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 23 věta první zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), dle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení.