17 C 224/2025-53 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem došlým podepsanému soudu dne 13. 8. 2025 se manželka domáhala rozvodu manželství uzavřeného s manželem dne 11. 6. 2022 v , Anonymizováno, . Manželství bylo podle manželky zpočátku spokojené, následně, ale došlo k odcizení manželů, mezi manželi začalo docházet ke konfliktům, v dubnu 2025 se s manželem dohodla na ukončení manželství. Následně došlo i k faktickému zániku společné domácnosti. V květnu téhož roku ji manžel oznámil, že má novou známost. Manželka tak má za to, že manželství již neplní svou funkci a žádá soud, aby manželství rozvedl. Z manželství se narodil syn , jméno FO, , narozený , datum, .2. Manžel se k návrhu manželky připojil, s rozvodem souhlasí. Uvedl, že z jeho pohledu než k rozpadu manželství došlo k jeho faktickému nevybudování, vztah nebyl šlechtěn a opečováván. S manželkou uzavřeli manželství, neboť očekávali narození společného potomka. Jejich soužití však dle názoru manžela nenaplňovalo jeho představy o zdravém vztahu, nebylo spokojené. Známost z května 2025 již ukončil, ovšem ani nadále, stejně jako manželka, nevidí žádnou možnost obnovení jejich soužití. Nad to uvádí, že komunikace s manželkou se po ukončení jejich společného soužití zlepšila, oba nyní dokáží lépe plnit svou funkci rodiče k nezletilému synovi.3. Vzhledem k tomu, že jde o spor, v němž vystupují cizí státní příslušníci, bylo prvořadou povinností zdejšího soudu zabývat se otázkou pravomoci českých justičních orgánů o žalobě jednat a o ní rozhodnout. Na tomto místě je třeba zaznamenat, že žádná ze smluv uzavřených mezi Českou republikou a Běloruskem (státní občanství manžela) a Českou republikou a Ukrajinou (státní občanství manželky) neupravuje otázkou pravomoci soudů těchto států pro rozvodová řízení v případě, že manželé jsou příslušníky jiných státu než státu, v němž mají své bydliště. Při nedostatku takové úpravy je povinen se zdejší soud řídit nařízením Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. 6. 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodní únosech dětí (přepracované znění, dále jen „nařízení“). Podle čl. 3 písm. a) bodu i) platí, že ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy členského státu na jehož území mají manželé obvyklý pobyt. Manželé mají obvyklý pobyt na území ČR, čímž je dovozena dle nařízení příslušnost českých soudů ve věci rozhodovat. Dále bylo namístě se zabývat tím, podle jakého právního řádu bude soud o rozvodu manželství rozhodovat. Zde sluší odkázat na § 49, věta druhá zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, podle něhož v případě, že každý z manželů má různé státní občanství, řídí se zrušení manželství rozvodem právním řádem státu, v němž mají manželé obvyklý pobyt, v tomto případě je tak rozhodné české právo.4. Soud má za prokázaný tento skutkový stav:- manželství účastníků bylo uzavřeno dne 11. 6. 2022 v , Anonymizováno, (oddací list ze dne 13. 6. 2022),- z manželství se narodil syn , jméno FO, , narozený 20. 7. 2022 (rodný list nezletilého ze dne 3. 8. 2022, lustrace ISZR na manželku i manžela),- o úpravě poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. 11. 2025, č. j. 60 P 96/2025-68 a 18 P a Nc 189/2025, u něhož právní moc nastala 12. 12. 2025 (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. 11. 2025, č. j. 60 P 96/2025-68 a 18 P a Nc 189/2025),- manželé netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu více než 6 měsíců, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit (prohlášení manželky, prohlášení manžela).5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.6. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.7. V posuzovaném případě z provedených důkazů vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat.8. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití.9. Ze shora uvedeného pak vyplývá, že byly splněny veškeré zákonem požadované podmínky pro rozvod manželství účastníků. Proto soud žalobě vyhověl a manželství účastníků ve smyslu ustanovení § 755 odst. 1 ve spojení s § 756 o.z. rozvedl.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle něhož v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení v projednávané věci nejsou splněny, načež sami účastníci na náhradě nákladů řízení ničeho nepožadovali.