5 C 44/2025-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem ze dne , datum, se manžel domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo rozvedeno manželství účastníků, do kterého vstoupili dne , datum, před , Anonymizováno, . Uvedl, že s manželkou společně žili do roku 2013, kdy došlo k jejich odluce. Od té doby manželé nevedou společnou domácnost ani jinou formu soužití a nadále spolu nejsou ani v žádném kontaktu. Rozvrat jejich manželství je hluboký a trvalý a nelze očekávat ani jeho obnovení, když každý manželů vede dlouhodobě svůj vlastní život. Z manželství se účastníkům nenarodily žádné společné děti. Otcem dítěte, které se po odluce manželů narodilo manželce, není manžel. Manželka se k návrhu manžela připojila a vyslovila souhlas s tím, aby jejich manželství bylo rozvedeno, když nadále neplní žádnou z jeho funkcí. Současně ztvrdila, že se jim nenarodily žádné společné děti.2. V daném případě se jedná o věc s cizím prvkem, neboť manžel je státním příslušníkem Ukrajiny.3. Dle čl. 30 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, podepsané dotčenými stranami dne 28. 5. 2001 a v České republice vyhlášené pod č. 123/2002 Sb. m. s., jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Podle čl. 30 odst. 4 zmíněné Smlouvy, při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu.4. Hledě skutečnosti, že mají oba manželé své bydliště na území České republiky, je ve smyslu čl. 30 odst. 4 zmíněné Smlouvy dána mezinárodní pravomoc soudu České republiky návrh na rozvod manželství projednat a rozhodnout o něm. Ve smyslu čl. 30 odst. 2 a 4 zmíněné Smlouvy se pak rozvod manželství účastníků řídí českým právním řádem.5. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , Anonymizováno, (oddací list ze dne , datum, ). Z manželství se nenarodily žádné společné děti (shodná tvrzení účastníků, potvrzení o provedené lustraci v informačním systému základních registrů). Otcem , jméno FO, , narozeného manželce dne , datum, , není manžel (rozsudek , název soudu, , č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , v právní moci ke dni , datum, ). Manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž nelze očekávat jeho obnovení. Účastníci spolu nežijí jako manželé a po dobu více jak deseti let netvoří manželské společenství ani se nevídají. Rozvrat manželství zapříčinila skutečnost, že si spolu nerozuměli, načež mezi nimi došlo k naprosté citové i faktické odluce. Oba manželé projevily vůli na rozvodu jejich manželství (účastnické výpovědi manželů).6. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1). Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (odst. 2). Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3).7. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčinu, pokud dále není stanoveno jinak.8. V daném případě bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu manželství bylo citové i faktické odloučení v důsledku skutečnosti, že si manželé společně nerozuměli. S ohledem na uvedené a skutečnost, že se z manželství nenarodily žádné společné děti, dospěl soud k závěru, že byly naplněny podmínky pro rozvod manželství podle § 755 o. z., a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.