18 C 422/2015-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobce se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne 18. 11. 2015 domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, představující dluh žalované ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 22. 11. 2011 mezi žalovanou jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. [právnická osoba] se smlouvou zavázala vyplatit žalované finanční prostředky v celkové výši 198.320 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky řádně a včas splatit. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když přestala řádně a včas platit sjednané splátky, na základě čehož byl úvěr ke dni 9. 12. 2014 zesplatněn. Věřitelem pohledávky z této smlouvy se následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] dne 30. 3. 2015 stal žalobce - společnost [právnická osoba] Žalobce informoval žalovanou o postoupení pohledávky a současně ji vyzval k uhrazení celé dlužné částky předžalobní výzvou. Žalovaná po postoupení pohledávky uhradila žalobci částku ve výši 2.000 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval usnesením žalobce a žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalované ani žalobce do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. Soud vycházel při rozhodování zejména ze Smlouvy o úvěru, z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu, z [právnická osoba] o postoupení pohledávky, z [právnická osoba] o postoupení pohledávky včetně Předžalobní výzvy, dále vycházel též z Vrácené obálky k Oznámení o postoupení pohledávky, ze Smlouvy o postoupení pohledávek, ze Seznamu postoupených pohledávek, jakož i z Potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky a z Obratové historie. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. Mezi žalovanou a [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou se [ulice] spořitelna zavázala poskytnout žalované finanční prostředky v celkové výši 198.320 Kč a žalovaná se zavázala tyto ve sjednaných splátkách řádně a včas splatit. Žalovaná však neplnila svou smluvní povinnost, když přestala platit řádně a včas sjednané splátky. [právnická osoba] opakovaně upomínala žalovanou k uhrazení dlužných splátek. Žalovaná však dlužné splátky nezaplatila, proto dne 9. 12. 2014 prohlásila [právnická osoba] celou dlužnou částku za splatnou. Dne 30. 3. 2015 uzavřeli [právnická osoba] jako postupitel a žalobce jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž nedílnou součástí byl i seznam postoupených pohledávek, mezi nimiž byla uvedena i pohledávka vůči žalované. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována jak [právnická osoba], tak i žalobcem, a to dopisem ze dne 3. 6. 2015. Žalobkyně současně s oznámení o postoupení pohledávky vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky. Žalovaná uhradila žalobci částku ve výši 2.000 Kč. Na základě provedeného dokazovaní dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce došlo k uzavření shora zmíněné úvěrové smlouvy, na základě které žalovaná čerpala poskytnuté peněžní prostředky a na základě níž se žalovaná zavázala řádně a včas splácet pravidelné splátky úvěru, což však žalovaná nedodržela. Dále bylo prokázáno, že žalobce a jeho právní předchůdce spolu uzavřeli uvedenou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které přešla pohledávka vůči žalované na žalobce. Všemi výše uvedenými listinami má tedy soud za prokázanou důvodnost žaloby, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy, předloženými ze strany žalobce, jakož i s odkazem na ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, vyhověl, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná svůj dluh řádně a včas uhradila. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobce má tedy vůči žalované dále nárok na úroky z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.), a to ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40.958,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9.160 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 183.180,27 Kč sestávající z částky 8.460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26.280 Kč ve výši 5.518,80 Kč.