12 C 342/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 4. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 91 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně provedla dne 23. 10. 2019 úplný odtah motorového vozidla žalovaného [registrační značka] a byla nucena jej umístit na parkovišti provozovaném žalobkyní. Cena za odtah a parkovné je určena dle příslušného nařízení [územní celek] v platném znění. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně cenu za odtah a za parkovné neuhradil. Žalobkyně vzala svým podáním ze dne 24. 9. 2021 částečně žalobu zpět, a to co do zákonného úroku z prodlení z částky 91 900 Kč od 28. 2. 2021 do 16. 4. 2021. Soud proto usnesením ze dne 7. 10. 2021, č. j. 12 C 342/2021-36 řízení v této části zastavil. 2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 16. 4. 2021 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 23. 8. 2021. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně, jež je [anonymizována tři slova] oprávněna k odstraňování silničních vozidel z místních komunikací, vykonala, po rozhodnutí strážníka městské policie učiněného na podkladě § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, dne 23. 10. 2019 v 14:45 hod. technický úkon, který spočíval v úplném odtahu vozidla [anonymizováno], [registrační značka], [anonymizována dvě slova], na ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], přičemž téhož žalobkyně umístila na parkovišti, kde se stále nachází. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě své pohledávky ve výši 91 900 Kč s příslušenstvím dopisem. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Strážník městské policie dle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále jen „zákon o silničním provozu“), rozhodl o odstranění vozidla žalovaného, které neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti. Dle části citovaného usnesení zákona za středníkem se takové vozidlo odstraňuje na náklady jeho provozovatele. Jelikož žalovaný porušil zákaz zastavit a stát na vyhrazeném parkovišti ve smyslu § 27 odst. 1 písm. o) zákona o silničním provozu, zrealizovala v souladu s předpisy [územní celek] odtah žalobkyně. Žalovaný zaviněně porušil zákonnou povinnost ve smyslu § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), a žalobkyni tím vzniklo právo na náhradu škody podle § 2951 a násl. o. z., přičemž vzniklá škoda odpovídá ceně účelně vynaložených nákladů, za něž se v této věci považuje cena úplného odtahu stanovená nařízením [anonymizováno 17 slov] [datum], tedy 1 900 Kč za úplný odtah vozidla, 250 Kč za první až třetí den střežení na odtahovém parkovišti, 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč za každý následující den po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Povinnost uhradit cenu za odtah a střežení provedené žalobkyní stíhá provozovatele vozidla, jímž je žalovaný. Žalovaný svým jednáním spočívajícím v neodstranění jím vlastněného vozidla, které bylo překážkou provozu, způsobil žalobkyni dne 23. 10. 2019 škodu odpovídající nákladům na úplný odtah vozidla (1 900 Kč) a dále škodu odpovídající nákladům na střežení vozidla na parkoviště dle příslušného nařízení. Žalovaný coby škůdce je proto žalobkyni coby poškozené povinen uhradit žalobou po právu uplatněnou částku, jakož i zákonný úrok z prodlení. Neuhrazením dluhu se podle § 1968 o. z. žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyně má podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dni počátku prodlení). 6. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 276 Kč Tyto náklady sestávají z účelně zaplaceného soudního poplatku v částce 3 676 Kč počítané z předmětu řízení a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud žalobkyni nepřiznal náklady za podání ze dne 29. 8. 2021, jelikož informace v něm obsažené měly být součástí žaloby, respektive návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, když se prakticky jednalo o podrobnější rekapitulaci žaloby, a dále za podání ze dne 24. 9. 2021, jelikož se jednalo o částečné zpětvzetí zaviněné žalobkyní.