15 C 192/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu přepravy žalované městskou hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu, kdy za jízdu bez platného jízdního dokladu dne [datum] činí jízdné ve výši [částka] a přirážka k jízdnému ve výši [částka] a za jízdu bez platného jízdního dokladu dne [datum] činí jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka], tedy celkem [částka]. 3. V označené věci zdejší soud dne [datum] vydal elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 81239/2021-6 (nachází se na č. l. 8 spisu). Soud však tento elektronický platební rozkaz dle ustanovení § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil v plném rozsahu (jak plyne z usnesení na č. l. 9 spisu), neboť se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Následně byla věc převedena z rozkazního řízení do sporného řízení pod sp. zn. 15 C 192/2021. 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], pod č. j. 15 C 192/2021-11 byla žalovaná vyzvána dle ustanovení § 115a o. s. ř., aby se ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž soud žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Toto usnesení bylo žalované doručeno (fikcí) dne [datum] a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Stanovená 8 denní lhůta marně uběhla dnem [datum], ovšem k datu nařízení věci na den vyhlášení, stejně tak k datu vyhlášení nebylo obsahem spisu žádné vyjádření či alespoň omluva žalované s žádostí o prodloužení lhůty či sdělení důvodů, které jí v tom brání, tedy nic nenasvědčovalo tomu, že by na straně žalované byly snad dány nějaké důvody, které by jí bránily předmětné vyjádření řádně a včas podat nebo alespoň před uplynutím lhůty požádat o její prodloužení. Má se tedy za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalobkyně naopak s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o. s. ř. výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav: 6. Žalovaná v dnech [datum] a [anonymizována dvě slova] cestovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně (tj. [ulice] podnik měst [obec] a [právnická osoba]), kdy ze záznamů je zřejmé, že šlo v obou případech o linku [anonymizováno] (což je tramvajová linka města, jak je soudu známo z jeho další činnosti, a to ve skutkově obdobných věcech), přičemž když byla kontrolována pověřenou osobou žalobkyně (revizorem), neprokázala se ani v jednom případě platným jízdním dokladem, o čemž byl vždy sepsán protokol, který žalovaná podepsala a přezvala, přičemž žalovaná odmítla na místě uhradit přirážku ve snížené výši (prokázáno: Záznamem o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] a Záznamem o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum]). 7. Výše jízdných tj. [částka] [částka] a přirážka ke každému jízdnému ve výši [částka] plynou ze zápisu o provedené přepravní kontrole, jakož i ze Smluvních přepravních podmínek Dopravního podniku [anonymizováno] [obec] a [právnická osoba], jakož i z tarifu jízdného městské hromadné dopravy Dopravního podniku [anonymizováno] [obec] a [právnická osoba] (vše prokázáno: Smluvními přepravními podmínkami a Tarifem jízdného městské hromadné dopravy Dopravního podniku [anonymizováno] [obec] a [právnická osoba]). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení dvou jízdných ve výši [částka] a [částka] za tzv.„ černé jízdy“ v uvedených dnech, a dále dvou přirážek v částce [částka] za každou uvedenou jízdu bez platného jízdního dokladu. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil předmětnou pohledávku vůči žalované žalobkyni, přičemž příslušné postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum] (prokázáno: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). 9. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: 10. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 11. Podle ust. § 37 odst. 4 a 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 5 písm. b) citovaného zákona. Přeprava tramvají, lanovkou či trolejbusem či metrem spadá pod drážní dopravu a řídí se ustanoveními citovaného zákona, jak plyne z celého textu zákona, mj. i z vymezení předmětu právní úpravy (ust. § 1 cit. zák.). Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) citovaného zákona, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d) cit. zák.). Podle ust. § 37 odst. 6 tohoto zákona, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka]. 12. Dle ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 13. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Protože se žalovaná neprokázala v uvedených případech platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a nezaplatila dvě dlužné jízdné ani dvě přirážky k jízdným, je nárok žalobkyně důvodný, včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, jdoucí ode dne následujícího po splatnosti dluhu. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Pokud jde o pariční lhůtu, tj. lhůtu k plnění, tak tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. věta první). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby a tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to k rukám jejího právního