15 C 197/2021-48 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne [datum] cestovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, konkrétně autobusem – linkou [anonymizováno], čímž žalovaná svým konkludentním jednáním uzavřela smlouvu o osobní přepravě. Ze strany žalobkyně byla provedena pokaždé přepravní kontrola žalované, která se neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tedy stanovené jízdné. Žalovaná tak naplnila podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala kromě jízdného v částce [částka] také přirážku k jízdnému ve výši [částka], a to spolu se zákonnými úroky z prodlení z daných částek od [datum] do zaplacení. Žalovaná však ani přes výzvu žalobkyně neuhradila ničeho. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně svůj souhlas vyjádřila přímo v závěru žaloby, žalovaná souhlasila fikcí, když se k výzvě soudu, zda s daným postupem souhlasí, včas nevyjádřila a byla rovněž poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s daným postupem souhlasí (č.l. 17 spisu). 4. Žalovaná byla v době podání žaloby sice nezletilá, ale soud má za to, že jako dítě ve věku [anonymizováno] (věk žalované při uzavření přepravní smlouvy) je dostatečně rozumově vyspělá jak na uzavření přepravní smlouvy s dopravním podnikem a zároveň k tomu nést odpovědnost (přirážku k jízdnému) v případě jízdy bez platného dokladu, jak ostatně obdobně judikoval i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 4. 12. 2008, sp.zn. II. ÚS 1019/08, kde ke shodnému závěru dospěl teprve u dvanáctiletého dítěte, tím spíše by tedy dospěl k obdobnému u žalované, s ohledem na její věk, nyní [anonymizováno] let. 5. Podáním ze dne [datum] sdělil zákonný zástupce nezletilé, že k datu [datum] (datum zaúčtování) provedl platbu v částce [částka] za dceru, jak plyne z dokladu na č.l. 20 spisu ohledně provedené tuzemské platby. <b>6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav:</b> 7. Žalovaná se dne [datum] přepravovala autobusem – linkou [anonymizováno], přičemž když byla kontrolována pověřenou osobou žalobkyně (revizorem), neprokázala se platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol, který žalovaná sice odmítla podepsat, ale převzala jej a žádné svědky neuvedla (prokázáno Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení přirážky k jízdnému v částce [částka] za jízdu bez platného jízdního dokladu, přičemž ve snížené výši [částka] by činila přirážka k jízdnému pouze v případě, že by byla zaplacena do 15 dnů ode dne jejího uložení (prokázáno Smluvními přepravními podmínkami [anonymizováno]; Tarifem [anonymizováno]). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (prokázáno Výzvou k úhradě dluhu vč. potvrzení o odeslání ze dne [datum]). Z dokladu předloženého zákonným zástupcem žalované soud zjistil, že otec nezletilé za tuto uhradil [datum] po zahájení řízení částku [částka], a to na platební údaje obsažené v žalobě pro jistinu dluhu. Nicméně z listiny je zřejmé odečet z účtu otce nezl. žalované, nikoli však datum připsání částky na účet žalobkyně. Z dokladu je zřejmé, že variabilní symbol odpovídá variabilnímu symbolu uváděnému žalobkyní, stejně tak odpovídá číslo bankovního účtu žalobkyně, na které byla platba poukázána, určeného pro platbu jistiny, jak plyne z žaloby (návrhu na vydání EPR), konkrétně bodu F), kde jsou platební údaje a bankovní spojení (prokázáno výpisem platby ze dne [datum], označené jako [jméno] pokuta, [variabilní symbol]). <b>8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:</b> 9. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 10. Podle ust. § 18a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb. řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce § 18a odst. 2 písm. c) cit. zákona. 11. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 12. Podle ust. § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 13. Podle bodu III. 1. Tarifu [anonymizováno] platného od [datum], ve znění dodatků, činí základní plnocenné jízdné po [anonymizováno] [obec] [částka]. Podle bodu XIII. 7 C Tarifu [anonymizováno] platného od [datum], ve znění dodatků, cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku [částka]. 14. V souladu s ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a nezaplatila dlužné jízdné, je nárok žalobkyně zčásti důvodný, včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, jdoucí ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Pokud jde o přirážku k jízdnému, bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že tato částka byla žalobkyni poukázáno a částka byla zákonným zástupcem žalované uhrazena, nebylo však zřejmé, jakým konkrétním dnem došlo k připsání na účet žalobkyně (kdy odečtení z účtu zákonného zástupce žalované není v tomto ohledu rozhodné). Právě proto soud žalobu zamítl, pokud jde o částku [částka], když bylo prokázáno její uhrazení žalobkyni, nicméně žalovaná částka byla za žalovanou uhrazena zákonným zástupcem žalované (otcem) až po podání žaloby. Pokud jde o příslušenství přirážky, potom soud stanovil, že žalovaná musí uhradit úroky z prodlení z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, když přesné datum připsání částky [částka], zaslané dne [datum] otcem žalované, zjistí žalobkyně na základě překontrolování svého bankovního účtu a příslušenství přirážky tak bude požadovat jen do data takto zjištěné dané úhrady částky [částka] (tj. do data zaplacení). O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná a žalobě v této části vyhověl, včetně požadovaného příslušenství. Lhůtu k plnění soud určil jako standardní třídenní, jdoucí od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.). 16. Výrokem II. potom soud rozhodl o zamítnutí žaloby co do zbytku, tj. co do částky [částka], když žalovaná prostřednictvím svého zákonného zástupce prokázala, že žalobou uplatněnou částku ve výši [částka] (přirážka) poukázala na účet žalobkyně, tedy v této výši žaloba musela být zamítnuta. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání, přičemž nenavrhla soudu částečné zastavení řízení, ačkoliv musela mít část žalované částky ve výši [částka] již uhrazenou bezprostředně po podání žal