15 C 328/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je pohledávka žalobkyně za žalovanou z titulu dlužných jízdných a přirážek k nim za tzv. černé jízdy městskou hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu. O věci soud rozhodoval bez jednání ve smyslu ust. § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v žalobě (viz závěr návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu na č. l. 5 spisu) a žalovaná souhlasila implicitně, když se k výzvě soudu, zda s rozhodnutím bez jednání souhlasí (viz č. l. 12 spisu), ve stanovené lhůtě nevyjádřila. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav: 4. Žalovaná se dne [datum] přepravovala [anonymizováno] - linkou [anonymizováno], přičemž když byla kontrolována revizorem žalobkyně, neprokázala se platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol, který žalovaná podepsala a přezvala (prokázáno Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo]). Dále se žalovaná dne [datum] přepravovala autobusem - linkou [číslo] přičemž když byla kontrolována revizorem žalobkyně, neprokázala se platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol, který žalovaná rovněž podepsala a přezvala (prokázáno Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo]). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení přirážky k jízdnému v částce [částka] za každou z uvedených jízd, přičemž ve snížené výši [částka] by činila přirážka k jízdnému pouze v případě, že by byla zaplacena do 15 dnů ode dne jejího uložení (prokázáno Smluvními přepravními podmínkami [anonymizováno], Tarifem [anonymizováno]). Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] spolu se skutkovým a právním rozborem, přesto dlužnou částku neuhradila (prokázáno Výzvou k úhradě dluhu vč. podacího lístku, negativním tvrzením žalobkyně o neuhrazení dlužné částky, které žalovaná nevyvrátila). 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 6. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „ o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Žalovaná se dne [datum] přepravovala autobusem - linkou [číslo] dne [datum] se přepravovala [anonymizováno] – linkou [anonymizováno], přičemž na drážní linku (metro) se vztahují přepisy o drážní dopravě a na autobusovou linku potom předpisy o veřejné dopravě silniční, jak plyne z níže uvedeného. 8. Podle ust. § 37 odst. 4, 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném od 1. 7. 2020 (dále jen„ zák. č. 266/1994 Sb.“), průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 5 písm. b) citovaného zákona. Přeprava tramvají, lanovkou či trolejbusem či metrem spadá pod drážní dopravu a řídí se ustanoveními citovaného zákona, jak plyne z celého textu zákona, mj. i z vymezení předmětu právní úpravy (ust. § 1 cit. zák.). 9. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d) cit. zák.). 10. Podle ust. § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka]. 11. Podle ust. § 18a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném od 1. 7. 2020, řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce § 18a odst. 2 písm. c) cit. zákona. 12. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 13. Podle ust. § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 14. Podle ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 15. Podle bodu III. 1. Tarifu [anonymizováno] platného od 1. 8. 2018, ve znění dodatků, činí základní plnocenné jízdné po [anonymizováno] [obec] [částka]. Podle bodu XIII. 7 C Tarifu [anonymizováno] platného od 1. 8. 2018, ve znění dodatků, cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku [částka]. 16. Podle ust. § 1970 zákona o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Protože se žalovaná ani v jednom případě neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení ve výši dle prováděcího předpisu, tj. nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně řádně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Lhůtu k plnění soud určil jako standardní třídenní, s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Dále odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby po [částka], kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), a které byly zástupkyni žalobkyně přiznány podle § 11 odst. 1 a. t. za následující služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby a podání žaloby. Zároveň zástupci žalobkyně náleží paušální částka jako náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za 3 úkony po [částka], a náhrada za DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši [částka] Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1o. s. ř.). Pokud jde o lhůtu k plnění, soud