15 C 349/2020-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala soudního prodeje zástavy, a to bytů specifikovaného ve výroku tohoto usnesení, kdy jako zástavní věřitel uzavřela se zástavním dlužníkem Smlouvu o úvěrové lince [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatků [číslo] až [anonymizováno] (dále úvěrová smlouva). Peněžní prostředky byly dlužník poskytnuty formou kontokorentního úvěru. V rámci žaloby a upřesnění výše (nižší nežli v žalobě) zajištěné pohledávky, zástavního práva k zástavě a toho, kdo je jejím zástavním dlužníkem, doložila celou řadu listin, jimiž chtěla osvědčit potřebné skutečnosti. Zajištěná pohledávka činí [anonymizováno], [částka] s kapitalizovaným úrokem ke dni [datum] ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal ve věci nečinný, k žalobě se nevyjádřil a k 1. Jednání ve věci, k němuž byl řádně předvolán, se ani nedostavil, soud tedy věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Z předložených listin, které soud hodnotí jako plně věrohodné, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu, přičemž skutečnosti potřebné pro nařízení soudního prodeje zástavy podle ust. § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“) nyní má za osvědčené, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí v souvislosti s dále (u právního hodnocení) citovanou soudní judikaturou: 1) žalobkyně má za žalovaným zajištěnou pohledávku v částce [anonymizováno], [částka] s kapitalizovaným úrokem ke dni [datum] ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] p.a. z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, přičemž konkrétní výše dlužné částky je zřejmá též z výpisu z knih (osvědčeno smlouvou o zastavení nemovitosti č. [spisová značka], smlouva o kontokorentním úvěru [číslo] včetně [anonymizováno] dodatků k této smlouvě, kdy dodatkem [číslo] došlo ke změně názvu smlouvy na Smlouvu o úvěrové lince [číslo], oznámení o úrokových sazbách, obchodními podmínkami [obec] spořitelny, fotokopií občanského průkazu v počtu 2 stran A4, která byla přílohou k úvěrové smlouvě, výpisem z knih). Úvěr žalovanému byl ze strany žalobkyně pro nesplnění platebních povinností ze strany žalovaného tomuto zesplatněn, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, stejně tak byl vyrozuměn o započetí výkonu zástavního práva soudním prodejem zástavy. Žalobkyně o jejím úmyslu započít s výkonem zástavního práva soudním prodejem zástavy vyrozuměla i dalšího zástavního věřitele, zapsaným též se zástavním právem u dané nemovitosti, a to společnost [právnická osoba], nicméně od dané banky nemají žádné vyjádření ani reakci na dané vyrozumění (osvědčeno oznámením o aplikaci sankce ze dne [datum] včetně kopie dodejky, oznámením o započetí výkonu zástavního práva soudním prodejem zástavy ze dne [datum], adresovaným [právnická osoba] včetně dodejky, oznámením o započetí výkonu zástavního práva soudním prodejem zástavy ze dne [datum] včetně dodejek). 2) existuje zde zástavní právo žalobkyně k zástavě, jejíž prodej žalobkyně navrhuje, jak plyne z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí, zástavní smlouvy, jakož i dalších listin předložených žalobkyní (osvědčeno výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] [list vlastnictví] k. ú. [obec], obec Praha, okresní Hl. m. [obec], výpisem z knih, smlouvou o zastavení nemovitosti č. [spisová značka], smlouvou o kontokorentním úvěru [číslo] včetně [anonymizováno] dodatků k této smlouvě, kdy dodatkem [číslo] došlo ke změně názvu smlouvy na Smlouvu o úvěrové lince [číslo]). 3) Konečně žalovaný je zástavním dlužníkem předmětné nemovitosti, když původně smlouvu zástavní uzavírali jeho rodiče, [jméno] [celé jméno žalovaného] [příjmení] [příjmení], jakožto předchozí vlastníci nemovitosti, avšak žalovaný se stal zástavním dlužníkem, neboť nově je nemovitost v jeho výlučném vlastnictví, přičemž zástava vázne na nemovitosti a sleduje její osud. Původní zástavní dlužníci byli rodiče žalovaného, nicméně žalovaný se stal vlastníkem zástavy tak, že v rámci dědictví nabyl vlastnictví k předmětné nemovitosti, jak plyne i z výpisu z katastru nemovitostí, tj. zástavní smlouva je tedy na rodiče žalovaného, nicméně následně se zástavním dlužníkem stal sám žalovaný [celé jméno žalovaného] (osvědčeno výpisem z katastru nemovitostí ze dne [datum] [list vlastnictví] k. ú. [obec], obec Praha, okresní Hl. m. [obec], smlouvou o zastavení nemovitosti č. [spisová značka], smlouvou o kontokorentním úvěru [číslo] včetně [anonymizováno] dodatků k této smlouvě, kdy dodatkem [číslo] došlo ke změně názvu smlouvy na Smlouvu o úvěrové lince [číslo], oznámením o aplikaci sankce ze dne [datum] včetně kopie dodejky, oznámením o započetí výkonu zástavního práva soudním prodejem zástavy ze dne [datum], adresovaným [právnická osoba] včetně dodejky, oznámením o započetí výkonu zástavního práva soudním prodejem zástavy ze dne [datum] včetně dodejek, kopie výpisu z katastru nemovitostí k [datum], výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku, platný k [datum], výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně). 4. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, když ostatními důkazy nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti, podstatné pro rozhodnutí ve věci samé. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je osvědčen s dostatečnou mírou pravděpodobnosti ve smyslu ust. § 358 o.s.ř. v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Postačí přitom, pokud budou listinami nebo jinými důkazy uvedené skutečnosti pouze osvědčeny (doloženy), tj. nemusí být prokázány (k tomu NS 21 Cdo 1467/2004). Podkladem pro rozhodnutí soudu o nařízení prodeje zástavy totiž nejsou výsledky dokazování; soud nařídí prodej zástavy také tehdy, budou-li se rozhodné skutečnosti jevit jako pravděpodobné (NS 21 Cdo 826/2008). <b>5. Takto osvědčený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně:</b> Dle § 354 z. ř. s . řízení o soudním prodeji zástavy je zahájeno na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy. Dle § 355 z. ř. s . účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník. Dle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Dle § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Dle § 358 odst. 2, 3 z. ř. s. pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. 6. V řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jenom to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje a kdo je zástavním dlužníkem. Uvedené skutečnosti nemusí být v řízení ani prokázány (postaveny najisto), pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami či jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň pravděpodobné. Jiné další skutečnosti nejsou, jak plyne z ust. § 358 odst. 1 z.ř. s. (dříve úprava v ust. § 200z odst. 1 o.s.ř.), v tomto řízení významné. To však neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno - nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až v druhé fázi soudního prodeje zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo excindační (vylučovací) žalobou podanou ovšem až po nařízení výkonu rozhodnutí samostatnou žalobou. Námitku promlčení zástavního práva lze proto uplatnit až v rámci případného řízení o výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, a to prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2017, sp.zn. 21 Cdo 277/2017, usnesení ze dne 2. 12. 2004, sp.zn. 21 Cdo 1467/2004, které bylo uveřejněno pod č. 37 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2005, usnesení NS ČR ze dne 13.12.2007, sp.zn. 21 Cdo 314/2007, usnesení NS ČR sp.zn. 21 Cdo 2829/2005, usnesení KS v Hradci Králové ze dne 30.12.2003, sp.zn. 23 Co 672/2003, uveřejněné pod č. 89 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004). 7. Dle ustálené soudní judikatury pro rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy není významné, zda zajištěná pohledávka zanikla splněním, započt