16 C 294/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou shora nadepsanému soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] společně s jejím příslušenstvím. Nárok žalobkyně je tvořen jízdným ve výši [částka], přirážkou k jízdnému (smluvní pokutou) ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení z těchto částek ve výši 8,25 % ročně ode dne následujícího po jejich splatnosti, tj. od [datum] do zaplacení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tím, že žalovaný dne [datum] cestoval linkou metra B veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní, čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob. Prostřednictvím zaměstnanců žalobkyně byla provedena přepravní kontrola, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, tedy neuhradil stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky. Žalovaný pohledávku neuhradil. 2. Soud postupoval dle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen o.s.ř.) a k projednání věci nařídil jednání, k němuž se účastníci řízení nedostavili. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ani se k žalobě nevyjádřila. Proto soud postupoval v souladu s ustanovením §101 odst. 3 o.s.ř., věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] využil žalovaný linku metra B - dopravního prostředku městské hromadné dopravy provozovaného žalovanou, a při přepravní kontrole v místě Invalidovna se neprokázal platným cestovním dokladem. Na místě byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši [částka] včetně přirážky ve výši [částka], kterou ovšem žalovaný nesplnil. Žalovaný byl písemně vyzván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení celkové dlužné částky, ovšem ani přes tuto písemnou upomínku žalovaný ničeho neuhradil (viz zápis o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], předžalobní upomínka). 5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Žalovaný využil dopravního prostředku městské hromadné dopravy provozovaného žalobkyní, čímž spolu účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), tedy se žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení, a žalovaný se zavázal zaplatit jízdné. Žalovaný se během přepravy při kontrole pověřenou osobou v rozporu s § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v příslušném znění, ve spojení s § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, neprokázal platným jízdním dokladem z důvodu na své straně. Žalovaný byl proto v den, kdy byl kontrolován, povinen zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce a tarifem jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka] stanovenou žalobkyní podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., což neučinil. Žalobkyně má proto dle § 2550 o. z. a § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. právo na zaplacení částky [částka]. 6. Soud posoudil nárok žalobkyně jako důvodný. Žalovaný v řízení na svoji obranu ničeho netvrdil ani neprokazoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil při kontrole jízdné společně s přirážkou, ocitl se následující den, tj. [datum], v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], sestávající se z částky [částka] jako odměny advokáta za 3 úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), a to převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, po [částka] podle § 14b odst. 1 písm. c) a.t., když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka], dále z částky [částka] za 3 režijní paušály po [částka] podle § 14b odst. 5 a.t., to vše + 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a §47 zák. č. 235/2004 Sb., o DPH, v platném znění a dále ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. 8. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Třídenní lhůty k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.