16 C 380/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 572 Kč společně s příslušenstvím z titulu nezaplacení jízdného vždy ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému vždy ve výši 1 500 Kč, k jejichž úhradě byl na místě vyzván, a to na základě uzavřených smluv o přepravě osob, když se při cestování dne [datum] autobusovou linkou 136, dne [datum] tramvajovou linkou 16 a dne [datum] autobusovou 136 neprokázal při přepravních kontrolách provedených zaměstnanci žalobkyně platným jízdním dokladem, tedy neuhradil stanovené jízdné. 2. Soud postupoval dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně se žalovaný k výzvě soudu, zda se vzdává účasti na jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud tedy předpokládá, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení soudního jednání v žalobním návrhu. Soud tedy uzavřel, že jsou splněny zákonné podmínky s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 3. Podle ust. § 157 odst. 4 ve spojení s ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. se odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ust. § 207 odst. 1 o.s.ř.) omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud z provedených důkazů (zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] dne [datum], [číslo] ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum], smluvními přepravními podmínkami PID, tarifem pražské integrované dopravy, výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s potvrzením o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty) zjistil následující skutkový stav věci. 5. Žalovaný dne [datum], [datum] a [datum] využil dopravního prostředku městské hromadné dopravy provozovaného žalobkyní, tj. dvakrát autobusovou linku 136 a jedenkrát tramvajovou linku 16, přičemž se vždy při kontrolách pověřenými osobami neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl proto povinen vždy téhož dne zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami a tarifem pražské integrované dopravy jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný svůj dluh v celkové výši 4 572 Kč odpovídající třem jízdenkám a třem přirážkám neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný dne [datum] vyzván předžalobní upomínkou. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Žalovaný využil dopravního prostředku městské hromadné dopravy provozovaného žalobkyní, čímž byla uzavřena uzavřela smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), když se žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení, a ten se zavázal zaplatit jízdné. 8. Žalovaný se během přepravy při kontrole pověřenou osobou dne [datum] a dne [datum] v rozporu s ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a dne [datum] v rozporu s ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách v příslušném znění ve spojení s ust. § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl proto vždy v den, kdy byl kontrolován, povinen zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce a tarifem jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou žalobkyní podle ust. § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. a ust. § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., což neučinil. Žalobkyně má proto dle ust. § 2550 o. z., ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. a ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. právo na zaplacení tří částek ve výši 24 Kč odpovídajících třem jízdným a tří částek ve výši 1 500 Kč odpovídajících třem přirážkám. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako důvodný. 9. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný nezaplatil vždy téhož dne, kdy byl kontrolován, jízdné a přirážku k jízdnému. Vždy dnem následujícím, tedy [datum], [datum] a [datum], se dostal do prodlení a od tohoto dne má žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z dlužných částek až do jejich úplného zaplacení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále z částky 600 Kč jako odměny advokáta za 3 úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”), a to převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) a.t., když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, dále z částky 300 Kč za 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a.t., a 21 % DPH ve výši 189 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a §47 zák. č. 235/2004 Sb., o DPH, v platném znění.