18 C 299/2021-42 — Obvodní soud pro Prahu 4

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se, svou žalobou, domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky, s příslušenstvím, a to odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou byla, dne 28. 4. 2005, uzavřena Smlouva o finančním leasingu – [číslo] jejíž součástí byly i Všeobecné obchodní podmínky (VOP), dále i Splátkový kalendář a též i Předávací protokol. Žalovaná však sjednané splátky finančního leasingu nehradila řádně, když poslední splátku uhradila dne 15. 5. 2008, ale poté již neuhradila ničeho. Předmětná pohledávka za žalovanou, v celkové výši 5 616,92 Kč, skládající se z jistiny – ve výši 3 200,37 Kč, a dále i ze smluvní pokuty – ve výši 2 416,55 Kč, pak byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, jakožto na nového věřitele, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, ze dne 12. 3. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná však ničeho neuhradila, a to ani na výzvu před žalobní. Žalovaná se k podané žalobě též ani nikterak nevyjádřila a zůstala nečinná. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a to dle ust. § 115a, o. s. ř., když soud shledal žalobu důvodnou. V řízení bylo provedenými listinnými důkazy (Smlouvou o finančním leasingu, dále i Smlouvou o postoupení pohledávek, jakož i Oznámením o postoupení pohledávek, Podacím lístkem, Předžalobní výzvou, a Podacím lístkem) prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena shora zmiňovaná Smlouva o finančním leasingu, nicméně, žalovaná, však, jak již bylo řečeno výše, dlužnou částku neuhradila, když takto vzniklá pohledávka byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, jako novému věřiteli, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, ze dne 12. 3. 2019. Žalovaná však ničeho neuhradila, po marném uplynutí lhůty k úhradě, a to ani na výzvu před žalobní. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl tedy k závěru, že žaloba je důvodná, s tím, že žalovaná se, po uplynutí lhůty splatnosti, dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení, dle § 1968, ve spojení s § 1970, o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když celá pohledávka byla žalobkyni postoupena, jako novému věřiteli, dle § 1879, o. z. Lhůty k plnění soud určil podle § 160, odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142, odst. 1, o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku, v částce 400 Kč, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna, stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b, vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč, za každý ze tří úkonů právní služby, realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, před žalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty, z částky 900 Kč, a to ve výši 189 Kč.