ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2021:18.C.48.2021.1 Datum: 2021-04-27 Předmět: zaplacení částky 26 527,80 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 40/1964 Sb.", "§ z. č. 501/1991 Sb.", "§ z. č. 126/2002 Sb."] ["smlouva o vkladu"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení částky 26 527,80 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § (40/1964 Sb.), § (501/1991 Sb.).
1. Žalobce se, vůči žalované, domáhal, svou žalobou, doručenou, původně, k Městskému soudu v Praze, dnem 27. 1. 2021, zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a to z toho důvodu, že, jak žalobce tvrdil, tak žalovaná dluží žalobci částku 26 527,80 Kč, jelikož tato částka představovala vklad na vkladní knížce, a to na doručitele, nicméně, žádost žalobce o vyplacení tohoto vkladu byla, ze strany žalované, zamítnuta.
2. Žalovaná však se žalobou nesouhlasila a požadovala její zamítnutí, jelikož tvrdila, že tento nárok žalobce je již promlčen, a to s odvoláním na zákon o bankách č. 126/2002 Sb., který byl účinný ode dne 1. 5. 2002 a jenž zrušil veškeré vkladové vztahy, potvrzené vkladními knížkami na doručitele, a to ke dni 31. 12. 2002, když stanovil promlčecí lhůtu v délce trvání deseti let, jež tak uplynula žalobci marně, a to dnem 31. 12. 2012.
3. Soud ve věci nařídil jednání, které proběhlo dnem 27. 4. 2021, k němuž se však ani žalobce, a též ani jeho právní zástupce, nedostavili, ač byli řádně a včas obesláni, s tím, že, předtím, ovšem právní zástupce žalobce zaslal zdejšímu soudu omluvu, z neúčasti na zmiňovaném jednání, s tím, že strana žalující souhlasila, aby tato věc byla projednána v nepřítomnosti strany žalující.
4. Podepsaný soud tedy tuto věc projednal dle ust. § 101, odst. 3, o.s.ř., a tedy v nepřítomnosti žalobce i jeho právního zástupce, s tím, že soud provedl dokazování několika listinnými důkazy, když zároveň nespornou skutečností, mezi oběma stranami, bylo to, že žalovaná ve své evidenci vedla onu vkladní knížku [číslo] – [číslo] – 6, jež byla evidována na doručitele, a i když žalobce tvrdil, že tato vkladní knížka nebyla anonymní, jelikož na ní bylo uvedeno: [celé jméno žalobce], [obec a číslo], tak soud je však toho názoru, že se o vkladní knížku na doručitele jednalo, neboť přesná identifikace osoby, takto označené, a to datem narození, zde zjevně chyběla (zjištěno z vkladní knížky – ve fotokopii, [číslo] – [číslo] – 6).
5. Mezi oběma stranami bylo též nesporným i to, že žalovaná, dopisem ze dne 16. 1. 2020, žalobci sdělila, že jeho vklad je již promlčen (zjištěno z dopisu žalované - ze dne 16. 1. 2020), s čímž se ovšem žalobce nehodlal smířit.
6. A byť žalobce tvrdil i to, že vkladní knížka je cenným papírem, tak je zjevné, že, v tomto svém úsudku, se žalobce mýlil, neboť se jedná pouze o potvrzení vkladového vztahu. Jak již bylo řečeno výše, tak, na předmětné vkladní knížce, chyběl údaj o datu narození vkladatele, kterýžto údaj se stal povinným údajem dnem 1. 1. 1992, kdy nabyla účinnosti novela občanského zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb.), účinného do 31. 12. 2013, provedená zákonem č. 501/1991 Sb., v důsledku čehož, ode dne 1. 1. 1992, mohla být vkladní knížka vystavena pouze na jméno (viz ust. § 782, zmiňovaného zákona). Jak dále plyne z ust. § 325, odst. 1, a dále z ust. § 328, odst. 1, zmiňovaného zákona, tak vkladní knížka je pouze potvrzením, jak již bylo shora naznačeno, a to o tom, že vkladový vztah vzniknul. Z tohoto důvodu se tedy, vlastně, jedná o pohledávku, kterou má vkladatel za příslušným bankovním domem, a proto soud uzavírá, že dotyčná vkladní knížka byla anonymní, na doručitele, který se ovšem v zákonné lhůtě o vyplacení předmětného vkladu zjevně nepřihlásil, ač mu k tomu byla poskytnuta lhůta v délce trvání deseti let, která ovšem již uplynula, a proto žalované povinnost k výplatě dotyčného vkladu uložit již nelze, a to s ohledem na vznesenou námitku promlčení, kterou soud vyhodnotil jakožto důvodnou.
7. Soud dospěl k závěru, že tato námitka nebyla uplatněna v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce měl dostatek času k tomu, aby se o svůj vklad včas přihlásil. Navíc žalobce ani neuvedl žádný takový závažný důvod, kvůli němuž tak nemohl učinit, a proto tedy soud žalobu zamítnul, a to co do částky ve výši 20 527,80 Kč, s tím, že soud konstatuje, že, nedlouho před jednáním, nařízeným na den 27. 4. 2021, obdržel soud (dnem 16. 4. 2021), spolu s omluvou žalující strany, z neúčasti na zmiňovaném jednání, od právního zástupce žalobce, kromě souhlasu žalující strany s projednáním a rozhodnutím této věci v nepřítomnosti žalující strany, rovněž i sdělení o tom, že zůstatek na předmětné vkladní knížce nečinil 26 527,80 Kč, nýbrž, že činil pouze 20 527,80 Kč, s tím, že došlo k chybě v označení výše žalované částky. Podepsaný soud toto podání od zástupce žalobce, nakonec, tedy vyhodnotil jakožto částečné zpět vzetí žaloby, když žalobce tak učinil až teprve s delším časovým odstupem, od podání žaloby, a, dokonce, z oné vyšší částky (26 527,80 Kč) uhradil i soudní poplatek, jenž mu byl soudem vyměřen, takže soud je toho názoru, že se, v tomto případě, dle obsahu předmětného podání, jednalo o částečné zpět vzetí žaloby, s čímž i žalovaná vyslovila svůj souhlas, a proto soud, v rozsahu nároku, uplatněného žalobcem, na zaplacení částky ve výši 6 000 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně, z této částky, od 16. 1. 2020 do zaplacení, toto řízení zastavil.
8. Soud tedy rekapituluje, že zákon o bankách (č. 126/2002 Sb.), účinný ode dne 1. 5. 2002, zrušil veškeré vkladové vztahy, potvrzené vkladními knížkami na doručitele, a to dnem 31. 12. 2002, s tím, že stanovil promlčecí dobu v délce trvání deseti let, a tedy do dne 31. 12. 2012. Žalobce se zjevně o svůj vklad přihlásil až teprve po datu 1. 1. 2013, a proto je jeho nárok promlčen, když tuto námitku, důvodně, vznesla žalovaná. Soud tedy, z tohoto důvodu, povinnost k výplatě dotyčného vkladu žalované již uložit nemohl. Jedná se, tudíž, pouze o naturální obligaci žalované, jež by mohla, vůči žalobci, plnit dobrovolně, dle svého vlastního uvážení, ovšem, ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení, soud opravdu nedisponuje nyní již žádným takovým legálním nástrojem, na základě nějž by takovou povinnost mohl žalované uložit, a proto tedy soud rozhodl tak, jak je shora uvedeno.
9. O nákladech řízení pak rozhodl podepsaný soud tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá, když žalobce nebyl v tomto řízení úspěšným, v důsledku čehož, podle ust. § 142, odst. 1, o.s.ř., by mohla mít právo na náhradu nákladů tohoto řízení procesně úspěšná žalovaná, která ovšem, výslovně, a to při jednání, konaném dne 27. 4. 2021, soudu sdělila, že žádné náklady tohoto řízení nepožaduje, a proto tedy podepsanému soudu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.