19 C 340/2020-53 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se domáhal žalobou po žalovaném zaplacení částky 29 413 Kč s příslušenstvím, a to na základě realizace objednávky na dodání bezpečnostních dveří. Žalobce vystavil dne 8. 11. 2019 zálohovou fakturu na 30 000 Kč, kterou žalovaný uhradil. V prosinci roku 2019 proběhla montáž bezpečnostních dveří a následně vystavil dne 18. 12. 2019 žalobce žalovanému fakturu za objednané položky. Tuto fakturu žalovaný neuhradil a přestal s žalobcem komunikovat, čímž se následně dostal do prodlení, když svůj dluh ve lhůtě splatnosti dobrovolně neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na jednání se nedostavil. 3. Soud na základě výše uvedeného dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Dne 7. 11. 2019 odeslal žalobce e-mail žalovanému s upravenou cenovou nabídkou za dveře, a to z e-mailu [email] na e-mail [email] s tím, že pokud bude žalovaný s nabídkou souhlasit, pak žalobce vystaví zálohovou fakturu na fakturační údaje, které mu žalovaný poskytne. V příloze e-mailu byla uvedena cena 65 761 Kč s DPH s položkovým rozpisem (prokázáno e-mailem ze dne 7. 11. 2019, viz přílohová obálka k č.l. 40-42). Dne 8. 11. 2019 byla vystavena zálohová faktura na částku 30 000 Kč na jméno žalovaného, [variabilní symbol], č.ú. [bankovní účet] (prokázáno fakturou ze dne 8. 11. 2019, viz přílohová obálka k č.l. 1). Dne 18. 11. 2019 byla zaplacena částka 30 000 Kč na účet žalobce č. [bankovní účet] pod var. symbolem [číslo] (prokázáno výpisem z [anonymizována dvě slova], viz přílohová obálka k č.l. 40-42). Dne 10. 12. 2019 byl vystaven předávací protokol s datem realizace 18. 12. 2019, ve kterém je cena s DPH 58 224,25 Kč, předávací protokol je podepsán žalovaným (prokázáno předávacím protokolem, viz přílohová obálka k č.l. 1). Dne 18. 12. 2019 byla vystavena faktura na částku 59 413 Kč, od které byla odečtena záloha 30 000 Kč, kdy žalovaný dle faktury byl povinen zaplatit žalobci do 25. 12. 2019 částku 29 413 Kč (prokázáno fakturou ze dne 18. 12. 2019, viz přílohová obálka k č.l. 1, rovněž i k č.l. 40-42). Faktura byla zaslána žalovanému v e-mailu dne 18. 12. 2019 (prokázáno e-mailem ze dne 18. 12. 2019, viz přílohová obálka k č.l.40-42). Žalobce následně e-mailem upozornil žalovaného ohledně toho, že doposud nebyla uhrazena cena za bezpečnostní dveře, a to v e-mailech ze dne 14. 1. 2020, 12. 2. 2020 a 11. 3. 2020 (prokázáno e-mailovou konverzací, viz přílohová obálka k č.l. 40-42). Následně byla žalovanému zaslána poštou upomínka k zaplacení dlužné částky 29 413 Kč, a to dne 12. 3. 2020 (prokázáno dopisem„ První upomínka“ a doručenkou – obálkou, viz přílohová obálka k č.l. 1). Dále byla dne 8. 4. 2020 zaslána výzva k zaplacení dlužné částky i do datové schránky [právnická osoba] [anonymizováno], kde by měl žalovaný působit jako stat. orgán (prokázáno doručenkou z datové schránky, viz přílohová obálka k č.l. 1). 5. Důkazy založené na č.l. 26-27 jsou založené v přílohové obálce k č.l. 40-42 a proto je soud již opakovaně neprováděl. 6. Na základě výše uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k následujícímu závěru o právním posouzení: 7. Dle § 2586 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o. z.“), (1) Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. (2) Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. 8. Dle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. 9. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Dle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Žalobce a žalovaný spolu uzavřeli ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z. smlouvu o dílo a to dne 7. 11. 2019 či 8. 11. 2019, kdy žalovaný akceptoval nabídku na zhotovení díla žalobcem, když akceptoval jeho návrh obsažený v e-mailu ze dne 7. 11. 2019. Dle smlouvy se žalobce zavázal zhotovit pro žalovaného bezpečnostní dveře, kdy rozsah prací byl stanoven položkovým rozpočtem. Žalovaný se za to zavázal uhradit žalobci částku 65 761 Kč. Akceptace návrhu smlouvy o dílo žalovaným vyplývá z toho, že žalovaný sdělil žalobci své osobní údaje, na základě kterých byla následně vystavena zálohová faktura dne 8. 11. 2019. Existence smlouvy o dílo je pak patrná i z následného jednání stran, kdy zálohová faktura byla uhrazena. Z předávacího protokolu – datum předání dne 18. 12. 2019 je patrné, že dílo bylo provedeno, tedy dokončeno a předáno ve smyslu § 2604 o. z. dne 18. 12. 2019. Z předávacího protokolu je patrné, že strany se domluvily na nižší ceně, a to 58 224 Kč. Soud tak vzal za prokázanou tuto částku jakožto finální dohodu o ceně díla uzavřenou mezi stranami (ve výši přesahující tuto částku došlo nakonec ze strany žalobce na jednání dne 20. 9. 2021 ke zpětvzetí této části nároku žalobce a k zastavení řízení). Faktura byla zaslána žalovanému e-mailem dne 18. 12. 2019 s datem splatnosti 25. 12. 2019, a to na částku 29 413 Kč. S ohledem na to, že strany mezi sebou komunikovaly e-mailem, pak se tento způsob fakturace jeví jako zcela postačující. Žalovaný však na základě faktury nic neuhradil, a tak se dostal dne 26. 12. 2019 do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobce se tak po něm u soudu domáhá splnění dluhu ve smyslu § 1969 o. z. a zároveň se domáhá úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ode dne, kdy se dlužník dostal do prodlení, tedy od 26. 12. 2019. 13. To, že e-mail [email] patří žalovanému vyplývá i z toho, že sám žalovaný skrze něj se soudem komunikoval (viz č.l. 31 spisu). 14. S ohledem na to, že se žalobci podařilo prokázat jeho nárok, pak soud rozhodl tak, že žalovanému uložil, aby zaplatil žalobci částku 28 224 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. Zároveň soud uložil žalovanému, aby žalobci zaplatil i úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z., a to od okamžiku, kdy se dostal do prodlení se zaplacením, tedy od data následujícího po splatnosti faktury dne 25. 12. 2019. Výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. stanovena ve výši 10 % ročně, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení, jelikož rozsudkem bylo rozhodnuto o celém předmětu řízení (viz § 151 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále i jako „o. s. ř.“). Žalobce byl úspěšný v částce 28 224 Kč, neúspěšný byl v částce 1 189 Kč (rozdíl mezi 28 224 a 29 413 Kč), kdy v této části vzal žalobu (nikoliv pro chování žalovaného) zpět. Žalobce byl tedy úspěšný v částce 96 % (28 224 Kč z 29 413 Kč) a neúspěšný v částce 4 % (1 189 Kč z 29 413 Kč). Žalobce byl tedy neúspěšný pouze v nepatrné části sporu, a proto soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Hodnota jednoho úkonu právní služby dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále i jako „a. t.“), činí 2 300 Kč. Žalobce učinil v řízení celkem 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne 2. 7. 2021, podání ze dne 21. 8. 2021 a účast na jednání dne 20. 9. 2021, viz § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t.), za ty mu tak náleží celkem 11 500 (5 x 2 300 Kč). K tomu mu dále náleží režijní paušál za každý z těchto úkonů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy celkem 1 500 Kč. Dohromady tak dle § 7 a 8 odst. 1 a § 13 odst. 4 a. t. náleží žalobci 13 000 Kč (11 500 Kč + 1 500 Kč) a k tomu DPH dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21 %. V souhrnu tak náleží žalobci za úkony právního zastoupení částka 15 730 Kč a k tomu dále zaplacený soudní poplatek ve výši 1 177 Kč, celkem tedy 16 907 Kč. Závěrem soud poznamenává, že náhrada nákladů byla žalobci přiznána i bez zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., a to v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 582/2015 ze dne 3. 6. 2016, dle kterého, pokud žalovaný po zahájení soudního řízení dluh nezaplatí, pak lze žalobci přiznat náhradu nákladů řízení. V daném případě žalobce vyzýval žalovaného opakovaně k úhradě a ten na dluh ničeho neuhradil, a to ani po podání žaloby. Byly tak splněny předpoklady dle smyslu a účelu § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci.