39 C 376/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru a užívání kreditní karty, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr, přičemž limit úvěru byl sjednán ve výši 10 000 Kč. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 27,60 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Žalovaný následně neplnil své povinnosti ze smlouvy a obchodních podmínek, když splátky nehradil řádně a včas, a dostal se tak do prodlení. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupila k okamžitému zesplatnění dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Pohledávka byla postoupena žalobkyni jakožto novému věřiteli na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na výzvu předžalobní. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. 4. Ve věci bylo rozhodnuto dne [datum] v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 5. V řízení bylo provedenými listinnými důkazy (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek včetně poštovního archu, smlouva o vydání kreditní karty [číslo] obchodní podmínky a ceník, výpis z účtu kreditní karty, prohlášení o okamžité splatnosti dluhu, předžalobní výzva včetně poštovního archu) prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru a užívání kreditní karty, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr, přičemž limit úvěru byl sjednán ve výši 10 000 Kč. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 27,60 %. Žalovaný následně neplnil své povinnosti ze smlouvy a obchodních podmínek, když splátky nehradil řádně a včas, a dostal se tak do prodlení. Pohledávka byla postoupena žalobkyni jakožto novému věřiteli na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na výzvu předžalobní. 6. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Jde o dvoustranný právní vztah založený úvěrovou smlouvou dle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přičemž závazek z ní žalovanému vzniklý, tedy povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, nebyl žalovaným řádně a včas splněn, čímž se žalovaný po uplynutí lhůty splatnosti dostal do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž celá pohledávka byla postoupena žalobkyni jako novému věřiteli dle ust. § 1879 o.z. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 771,77 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.