40 C 133/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 4

Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok vznikl dle tvrzení žalobkyně z titulu smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny č. [číslo smlouvy] ze dne 16. 9. 2019. Žalovaný neuhradil vyúčtování spotřeby elektřiny za období od 16. 9. 2019 do 1. 3. 2020 a to ani na základě výzvy před podáním žaloby ze dne 6. 11. 2020. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 4. 2021 č. j. 40 C 133/2021-21 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny č. [číslo smlouvy] ze dne 16. 9. 2019 odběratelem elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], byt, [anonymizováno] patro. Žalovaný neuhradil vyúčtování za období od 16. 9. 2019 do 1. 3. 2020 a vznikl mu tak dluh ve výši 6 043 Kč, který neuhradil ani na základě výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 6. 11. 2020 (zjištěno ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny č. [číslo smlouvy] ze dne 16. 9. 2019, konečné faktury za elektřinu [číslo] ze dne 3. 3. 2020, výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 6. 11. 2020) Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve spojení s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektřinu do určeného odběrného místa a žalovanému vznikla povinnost za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svým povinnostem dostála. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že tuto povinnost splnil. Žalobkyni dále vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud určil lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.