40 C 393/2020-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

Předmětem řízení byla částka 1 524 Kč skládající se z částky 24 Kč tvořící jízdné a z částky 1500 Kč tvořící přirážku k jízdnému z přepravní kontroly ze dne 2. 6. 2020 konané v metru – linky A.. Dle tvrzení žalobce se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Usnesením zdejšího soudu ze dne 26. 10. 2020 č. j. 40 C 393/2020-15 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobce souhlasil v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se dne 2. 6. 20 přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobcem, a to metrem linky A. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil (viz zápis o provedené kontrole [číslo]). Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, je povinen prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobce důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud rozhodl o lhůtách k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O místě plnění náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř.