42 C 206/2015-609 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27.5. 2015 domáhaly, aby soud určil, že listina předložená dnem 17.4. 2013 žalovanou ad 1) v dědickém řízení sp. zn. 34 D 244/2013 Obvodnímu soudu pro Prahu 4 s textem: Závěť vlastní rukou – závěť. Já [příjmení] [příjmení], r. [číslo] bytem [ulice a číslo], stanovuje po zralé úvaze, daruji dům v [obec a číslo] – [část obce], Nad Úpadem 82 svému synovi [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem Hodoňovice 159. V [obec] 01.01.19 2013, vlastní rukou, Ing. [příjmení] [příjmení]. Tento dar není započítán do dědického řízení – není pravou listinou vyhotovenou zůstavitelem [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 1.1. 2013, resp. není závětí zůstavitele [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. dne 1.1. 2013, neboť obě žalobkyně jsou zákonné dědičky – dcery zůstavitele [jméno] [příjmení], zemř. dne 1.1. 2013, ve věci dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení] je vedeno dědické řízení před Obvodním soudem pro Prahu 4, pod sp.zn. 34D 244/2013, žalovaní jsou rovněž zákonní dědici a účastníci předmětného dědického řízení, kdy žalovaná 1) je pozůstalou manželkou formálního manželství zůstavitele žijícího a pracujícího v zahraničí a žalovaný 2) je jeho synem, nevlastním sourozencem žalobkyň, kdy Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudní komisařkou JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], ve věci projednání dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení] tak, že soud vyzval obě žalobkyně k podání žaloby proti oběma žalovaným na určení, že listina pořízená údajně zůstavitelem 1.1. 2013 není pravá a není závětí zůstavitele. Žalobkyně v žalobě uvedli, že zde tedy existuje naléhavý právní zájem na určení, zda listina z 1.1. 2013 je listinou pravou a zda jde o závěť zůstavitele [jméno] [příjmení], kdy právní hodnocení náležitostí v závěti podléhá režimu původní právní úpravy platné do 1.1. 2014. Žalobkyně uvedli, že dne 17.4. 2013 založila právní zástupkyně žalované 1) do dědického spisu listinu údajně vyhotovenou dne 1.1. 2013, o které uvedla, že jde o holografní závěť zůstavitele, kterou daruje či snad odkazuje dům v [obec a číslo] pozůstalému synovi – žalovanému 2). Předložená údajná závěť svým obsahem a grafickým projevem neodpovídá kultivovanému projevu zůstavitele, když zůstavitel nikdy nedal najevo, že by preferoval svého syna před ostatními ze svých potomků. Stejně tak nikdy nevyjádřil úmysl sepsat závěť, a to i když věděl o svém onkologickém onemocnění, jeho vážnost a nevyléčitelnost. Žalobkyně uvedly, že zůstavitel a jeho manželka žili odděleně, kdy zůstavil žil v zahraničí, kde se i léčil, žalovaná 1) mimo Prahu cca 400km, kde pracuje ve své lékařské praxi a žije a žalovaný 2) žil v nekolaudované stavbě rodinného domu ve vlastnictví zůstavitele v [obec]. Pokud jde o dědictví, tak toto zahrnuje řadu položek, mj. pozemky parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví], v k.ú. [část obce], obec Praha, kde na pozemku parc. [číslo] stojí stavba rodinného domu neuvedená v katastru nemovitostí a jedná se o nedokončenou a nekolaudovanou stavbu, která nemá přidělené žádné popisné a orientační číslo. Pokud jde o předmětnou listinu, ta je označena jakožto závěť, ale není právně závětí, nehovoří se v textu o tom, že zůstavitel odkazuje či že určuje své závětní dědice, kdy v textu se právně jistě nesporně hovoří o jakémsi daru, dokonce je termín dar v textu uveden 2x. Právně nejde o testamentní projev zůstavitele s určením projevu vůle po úmrtí zanechat majetek někomu jím určenému, kdy zde chybí obsahově projev vůle přenechat věcná práva až okamžikem úmrtí, kdy listinu je třeba hodnotit podle obsahu, nikoliv podle nadpisu. Nejedná se o závěť, ale o jakýsi projev vůle darovat a to jednostranně nějaký dům, kdy tento právní úkon je neplatný, kdy nejde ani o darovací smlouvu, neboť zde chybí projev vůle obdarovaného a k darování tak nemohlo dojít, kdy navíc, pokud jde v textu uvedeno: darovaný dům v [obec a číslo] – [část obce], Nad Úpadem 82, pak takovýto právně neexistuje a není v katastru nemovitostí dům uveden. Tedy předmětná listina je pro svoji neurčitost toho, o jaký dům, resp. i jakého čísla popisného či o stavbu, na jakém pozemku a v jakém katastru území snad stojí, je zcela právně vadný a nelze jasně určit, jaký dům má být snad darován, a tedy listina s datem 1.1. 2013 je právně vadná a nemá žádné právní účinky, kdy zůstavitel byl kultivovaný vysokoškolák, který si byl vědom rozdílu mezi darováním a závětí a nemohl by tak vážně vyhotovit nedbale obsahově vyhotovenou listinu jako svoji závěť. Pokud jde o obsah listiny, je zde uvedeno: stanovuji po zralé úvaze, daruji, pak toto je zcela zavádějící a nelze určit obsahově, co je listinou míněno, zda je míněna vážně, k čemu směřuje vůle autora listiny. Jde o listinu, jejíž obsah je zmatečný, kdy obsahuje nejen nesrozumitelné formulace, ale dokonce i škrty. Podpis není na správném místě, tedy na konci závěti tak, aby byl dovršen obsah této listiny, tedy závěti. Dále žalobkyně uvedly, že mají za to, že předmětem dědictví může být v dané lokalitě jen stavba domu, kdy jde o budovy nezkolaudovanou, stavebně nedokončenou, a která je právně zatím součástí pozemku [číslo], [číslo], [číslo], vše zapsané na [list vlastnictví], v k.ú. [část obce], obec Praha. Stavba není zaměřená geometrickým oddělovacím plánem, nelze právně určit, na kterých pozemcích vlastně stojí. Žalobkyně dále uvedly, že listina je vyhotovena v den úmrtí zůstavitele, který odcházel po těžké nemoci karcinomu a byl pod vlivem léků tišících bolest, kterému podle lékařské dokumentace podávala jeho manželka, která je lékařkou – žalovaná 1). Není ani zřejmé, kdy přesně měl zůstavitel listinu vyhotovit, když datum uvedené v textu se shoduje s datem úmrtí zůstavitele v časných ranních hodinách. Mají též za to, že žalovaná 1) je lékařkou anestezie a léčby bolesti a aplikovala jako lékařka zůstaviteli opiáty v posledních dnech jeho života. Předmětná listina tak mohla být vyhotovena žalovanou 1), která ji posléze založila do dědického spisu s tím, že není pravou listinou vyhotovenou zůstavitelem, když rukopis zůstavitele neodpovídá rukopisu otce, jak ho žalobkyně - dcery znaly z minulosti. Části textu působí dojmem dodatečného doplnění pro odlišné mezery mezi slovy. Uvedení rodných čísel je graficky neobvyklé. Neodpovídá to rukopisu zůstavitele. Listina nebyla napsána výlučně vlastní rukou zůstavitele tak, jak předpokládá občanský zákoník a je tudíž neplatná. Z tohoto důvodu žalobkyně navrhly přezkoumat listinu soudním znalce, určení pravosti rukopisu zůstavitele a vyloučení možnosti dodatečného doplňování či pozměňování listiny třetí osobou. Listina je údajně vyhotovena dne 1.1. 2013, kdy zůstavitel zemřel v 6.25 hodin ráno a jeho stav byl delší dobu vážný, od půlnoci byl ve stavu občasného nevědomí a byl pod vlivem bolest tišících léků, které mu podávala žalovaná 1). Dýchal prostřednictvím kyslíkové masky, nebyl tak rozhodně právně jednat. [příjmení] nemocnice byl přijat ráno v 5.32 hodin, těsně před smrtí, byl pod vlivem léků, nebyl by schopen pro bolest činit vážně míněné právní úkony. Vzhledem k tomu, že byly k podání žaloby žalobkyně vyzvány, domáhají se proto určení, že předmětná listina není pravou listinou vyhotovenou zůstavitelem [jméno] [příjmení], in eventum, že není závětí zůstavitele [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 1.1. 2013. 2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout jako nedůvodnou s tím, že pokud jde o žalobou stiženou listinu, pak její obsah žalovaní považují za projev vůle jednostranné osobní formální bezpodmínečně právního jednání zůstavitele, kterým bezvadně projevil vůli ustanovit žalovaného 2) závětním dědicem domu. Při výkladu obsahu nelze se omezit pouze na pragmatický výklad obsahu závěti, jak tomu učinili žalobkyně, kdy užití slova„ daruji“ nevylučuje vykládat projev vůle jednajícího jako závěť s tím, že zůstavitel projev učinil sám bez úmyslu uzavřít darovací smlouvu s žalovaným 2) a to bez přítomnosti jiných osob, kdy ve stejném domě byla i žalovaná 1), žalovaný 2), sestra žalované 1), matka žalované 1), zůstavitel si přál projev vůle učinit v soukromí. Žalobkyně 2) se z domu vzdálila a již nepřišla a žalobkyně 1) pobývala tou dobou v zahraničí. Z nadpisu, textu i okolností při pořízení pro případ smrti, je podle žalovaných zřejmé, že zůstavitel nemohl svým jednáním činit úkony směřující k darování, ale že zřetelně svým právním jednáním ustanovil závětního dědice. Požadavek žalobkyň na uvedení např. parcelního čísla, na kterém dům stojí je sice možný, ale není nezbytným předpokladem pro určitost právního jednání zůstavitele při sepisu závěti a nelze závěť považovat za neplatnou ani pro neurčitost právního jednání. Žalovaní uvedli, že závěť je pravá, avšak v případě, že toto žalobkyně zpochybňují, a bude ustanoven znalec z oboru písmoznalectví, bude na jisto postaveno, že holografní závěť byla skutečně sepsána vlastní rukou zůstavitele. Dále žalovaní uvedli, že zůstavitel byl těsně před smrtí, tedy okamžiku, kdy jeho stav dosáhl zřetelně nejkritičtějšího stavu a byla n